Antibiotika s rozmyslem

Asi jen těžko bychom mezi sebou hledali člověka, který nikdy neužíval antibiotika. Dříve byly tyto léky považovány za zázrak, který vyléčí vše, ale dnes už víme, že je to s nimi trochu složitější.
foto: istock.com

Co jsou antibiotika

Antibiotika jsou bojové látky, které plísně a půdní bakterie používají pro ochranu svého životního prostoru. Všichni určitě znají historku, jak v roce 1928 Alexander Fleming náhodou objevil penicilin. Pěstoval bakterie a zjistil, že na jednom špatně umytém sklíčku, které mu zplesnivělo, se bakterie nemnoží. Fleming ovšem objevil už objevené. Již před tisíci lety lidé vypozorovali, že pokud na rány přiloží plesnivé hadry nebo pavučiny, rány se hojí lépe a rychleji, a intuitivně tak vlastně používali přírodní antibiotika.

Proč používat antibiotika s rozmyslem?

Antibiotika mají kromě pozitivních účinků i účinky negativní. Je to věc známá, v literatuře popsaná, ale příliš se o ní nemluví. V první řadě mohou mít negativní vliv na játra a ledviny, působí také jako neurotoxiny a negativně ovlivňují krvetvorbu. Paradoxní je, že antibiotika potlačují imunitu. Znamená to, že ve chvíli, kdy dojde k nějaké nákaze a kdy je třeba, aby imunita fungovala co nejlépe, „pomůžeme“ imunitě tím, že ji potlačíme. Nepříjemné je i to, že antibiotika nezabíjejí pouze bakterie, které nám škodí. Zabíjejí i ty, které nám pomáhají.

Nebezpečí rezistence

Rezistence znamená přizpůsobení se. Tuto schopnost mají všechny živé organismy. Vždyť i o člověku se říká, že si zvykne na všechno. Bakterie se antibiotikům přizpůsobily velmi rychle. V roce 1940 byl penicilin poprvé použit k léčbě a již v roce 1945 byla nahlášena rezistence bakterie Staphylococcus aureus. V roce 1946 bylo rezistentních čtrnáct procent kmenů, v roce 1950 už více než padesát procent kmenů. Bohužel, po válce se antibiotika začala masově užívat s nadšením, že lidstvo našlo všelék na veškeré nemoci. Bakterie se brání působení antibiotik různými způsoby – například zamezí vstupu antibiotika do buňky nebo zneutralizuje antibiotikum pomocí enzymů. Nebo bakterie změní stavbu své buněčné stěny, aby antibiotikum nemohlo působit. Pokud antibiotikum ničí nějaký enzym, vytvoří bakterie nový, na který už lék nepůsobí. Je třeba zdůraznit, že rezistentní bakterie většinou antibiotika neničí, pouze se přizpůsobí životu v prostředí, které je jimi prosycené.

Dostanou se všude

Většina antibiotik, která se používají, se z devadesáti procent vylučují z těla v aktivní formě a jsou zároveň také rozpustná ve vodě, čímž dochází k velkému znečištění odpadních vod. Protože se těžko rozpadají, znečisťují se dále i spodní vody, antibiotika se objevují v půdě. V humánní medicíně se celosvětově spotřebují stovky tun antibiotik ročně. Další stovky tun se spotřebují ve velkochovech zvířat. Ještě nedávno se antibiotika používala jako součást krmiva, protože po nich zvířata lépe přibývala na váze. To je již v zemích Evropské unie zakázané, ale například v USA je to běžná praxe. Antibiotika se používají také k léčbě včel, při chovu ryb, a dokonce i v rostlinné výrobě. Prosycenost prostředí těmito látkami tedy každým rokem stoupá. Antibiotika tedy do organismu nepřijímáme jen ve formě léků, ale také jako součást běžné potravy, která je antibiotiky kontaminovaná.

Odolnost roste

Tím, že se antibiotika dostanou prakticky všude, se zároveň zhoršuje i problém rezistence. Bakterie si navíc vytvářejí odolnost i proti čisticím prostředkům s antibakteriálními účinky. Původně se tyto čisticí prostředky používaly pouze v nemocnicích, kde plnily svůj účel. Vlivem reklamního průmyslu se začaly používat i v domácnostech. Tím se však v domácnostech a dalších místech mění zastoupení bakteriálních druhů, dezinfekce přestávají dezinfikovat a najednou nemáme vhodné dezinfekce pro místa, kde je to opravdu potřeba. Z uvedených faktů vyplývá, že čím horší životní prostředí a čím větší množství toxinů, tím odolnější bakterie.

Geny rezistence

Změny, kterými se bakterie brání proti antibiotikům, se promítnou do jejich genetického kódu. Tyto geny rezistence mají i nepatogenní bakterie, žijící např. na lidských sliznicích. Bohužel, bakterie si tyto geny dokážou předávat. Může se tedy stát, že se člověk nakazí nějakými patogenními bakteriemi a vlastní neškodné bakterie předají těmto vetřelcům geny rezistence, které si tělo vytvořilo, když člověk v minulosti bral antibiotika. Tím v člověku vznikne superinfekce, na kterou antibiotika nepůsobí. To nás může ohrozit na životě např. při operaci nebo při úrazu. Geny rezistence se předávají i vzájemně mezi zvířaty a lidmi, mohou se předávat také potravinami. V USA byly popsány případy farmářů s infekcemi, na něž nepůsobila antibiotika. Nejprve si lékaři mysleli, že jde o tzv. nemocniční nákazu, ale ukázalo se, že si farmáři přinesli geny rezistence ze své farmy od zvířat, kterým přidávali antibiotika do krmení, aby lépe rostla.

Nová antibiotika?

Najít nová antibiotika je stále těžší. Zřejmě byl vyčerpán jejich přirozený zdroj, jímž jsou různé půdní bakterie. Již dlouho nebyla nalezena žádná bakterie, která by produkovala nový typ antibiotika. Hledat antibiotika mezi umělými chemickými molekulami je rovněž velmi těžké, protože jich musí být vyrobeno a vyzkoušeno ohromné množství, než se objeví něco slibného. Tento vývoj je navíc velmi drahý a farmaceutické firmy proto velký zájem na hledání nových typů antibiotik nemají. Je tedy těžké odhadnout, kudy se bude další vývoj ubírat. Jedna věc je ale jasná už teď. Jak již bylo řečeno, antibiotika jsou bojové látky. K jejich užívání je tedy nutné přistupovat velmi zodpovědně a brát je jako léky, které jsou určené k řešení skutečně vážných problémů.

Autorka: Mgr. Marie Vilánková

Autorka článku Mgr. Marie Vilánková má více než dvanáctileté zkušenosti s metodou kontrolované a řízené detoxikace CIC. Více se o tomto způsobu detoxikace dozvíte na www.eccklub.cz. Zeptali jsme se Mgr. Marie Vilánkové, jak může metoda CIC pomoci se zátěží, kterou přinášejí antibiotika.

K detoxikaci zátěže antibiotiky používáme preparát Joalis ATB. Slouží nejenom k odstranění toxických a imunologických vlivů, které antibiotika mají, ale i k odstranění rezistentních genů. Tím se snižuje riziko superinfekce, na kterou antibiotika nepůsobí a která může být i smrtelná. Preparát ATB vždy kombinujeme s preparátem MindDren.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené