Nejčastější dětské nemoci spojené s kožní vyrážkou

Vyrážka na kůži provází celou řadu infekčních virových onemocnění (zarděnky, plané neštovice, pátá a šestá nemoc, ale i např. spalničky!) a některé bakteriální nemoci, jako je spála, hnisavý zánět mozkových blan nebo stafylokoková kožní infekce impetigo. Může vzniknout jako reakce na štípnutí hmyzem, alergická reakce na potraviny, rostliny, sluneční paprsky, chemikálie, zvířecí srst a jiná dráždidla. Kožní vyrážka je v podstatě velmi nespecifický příznak provázející mnoho nemocí a pro laika, ale často i pro zkušeného lékaře nebývá jednoduché určit podle typu vyrážky, o jaké onemocnění se jedná. Surfování rodičů na internetu hledání a porovnávání obrázků vyrážky u definovaných onemocnění většinou jen zasévá neklid a podezření, že by mohlo buď o meningokoka, nebo dnes populární spalničky, ačkoli ve skutečnosti jsou kožní projevy u těchto nemocí diametrálně odlišně. O meningitidě se zde raději zmiňovat nebudu a budu se věnovat tzv. klasickým dětským nemocem.

Plané neštovice

Jsou třetím nejčastějším infekčním onemocněním. Původcem je virus. Jeho nakažlivost je veliká. Nákaza se šíří vzdušnou cestou. Šíří se v kolektivu snadno a rychle mimo jiné proto, že dítě je pro okolí nakažlivé již v době, kdy ještě nemá vyrážku, a tak nikdo netuší, že neštovicemi onemocnělo. Do dospělého věku prodělá plané neštovice téměř každý člověk. Nejčastěji onemocní děti ve školce nebo škole, zejména koncem zimy nebo v jarních měsících, ale ani léto není výjimkou.

Přibližně po 2–3 týdnech od nákazy se dítěti po těle začnou vysévat drobné červené puchýřky naplněné tekutinou. Typicky jsou na krku, za ušima, na obličeji, ve vlasech a postupně se rozšíří  i jinde po těle. Teplota bývá zvýšená, začátek onemocnění provází nechutenství. Podobné puchýřky lze najít i v dutině ústní. Výsev puchýřků trvá kolem týdne. Puchýřky se vysévají po těle ve vlnách, takže zároveň najdeme čerstvé, naplněné bělavou tekutinou, ale i prasklé hojící se stroupkem. Kolem 10. dne většinou prasknou poslední puchýřky a dítě přestává být nakažlivé pro ostatní. Získává zároveň celoživotní ochranu před touto nákazou. Virus však zůstává v jeho těle a za určitých okolností, při oslabení organizmu, může způsobit výsev pásového oparu.

V rámci léčebných opatření je nejdůležitější zamezit dítěti, aby si puchýřky škrábalo, aby se do nich nedostala infekce. Někdo preferuje antihistaminika, která sníží svědivost, někdo tekutý pudr v malém množství, někdo léčebný gel, jiný podává genciánovou violeť, ale infekční specialisté  doporučují ponechat morfy zaschnout, nemáčet ve vodě a žádným pudrem ani genciánou nezakrývat. Má-li dítě horečku, podáváme odpovídající dávku paracetamolu nebo ibuprofenu.

V závislosti na závažnosti onemocnění by dítě mělo být v klidu. Po dobu výsevu puchýřů dítě nekoupeme!  Po neštovicích bude mít přechodně oslabenou obranyschopnost. Bude-li dalších 14 dnů mimo kolektiv, prospěje mu to.

V posledních letech se je možné proti této nemoci nechat očkovat. Jde o očkování nepovinné, které není plně hrazeno zdravotní pojišťovnou. Je zvláště vhodné u dětí se sníženou obranyschopností nebo u některých chronicky nemocných. Děti, které plané neštovice prodělaly, se již neočkují, protože mají ve většině případů vytvořeny dostatečné hladiny protilátek. Očkovat lze děti od roku věku. Očkování proti planým neštovicím je možné podat v kombinované očkovací látce spolu s vakcínou proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Očkování se provádí dvěma dávkami v intervalu 1–3 měsíce ve věku 1 rok až 12 let. Dětem starším 12 let a dospělým se podávají obvykle dvě dávky v intervalu 1–2 měsíců


Nebezpečná je nákaza těhotné 5 dnů před porodem a do 2 dnů po porodu. Narozené dítě může mít závažné projevy nemoci. Existuje  účinná léčba pomocí virostatických léků.


Spalničky

Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění šířící se vzdušnou cestou. Zdrojem nákazy je nemocný od prvních příznaků nemoci do 5. dne po vzniku vyrážky. Spalničky až do zavedení pravidelného očkování v roce 1969 patřily k nejzávažnějším dětským nemocem. Díky očkování  se staly vzácnou nemocí.  Nemocnost se dlouhodobě pohybovala kolem 0,1 případů na 100 tisíc obyvatel. Nyní je však situace jiná. Spalničky se opět derou na výsluní.

Spalničky jsou totiž onemocněním, kde k tzv. kolektivní ochraně a prevenci vzniku ohnisek nákazy je potřeba vysoké míry proočkovanosti populace (minimálně 95 %). Pak je minimální riziko, že se spalničkami nakazí dítě, které dosud nemohlo být vzhledem k věku či zdravotnímu stavu očkováno. V nedávné minulosti proběhlo ze stejného důvodu několik spalničkových epidemií v zahraničí (Německo, Francie) a nyní jsou spalničky realitou i u nás. Je to způsobeno několika faktory. Přibývá rodičů, kteří odmítají děti očkovat, dochází k migraci obyvatel i ze zemí, ve kterých se neočkuje, a také spousta lidí, která byla očkována dříve, už nemá žádné protilátky.

Inkubační doba nemoci  je 10–14 dnů. Poté se objevují příznaky kataru horních dýchacích cest (rýma, kašel, horečka), nápadný zánět spojivek a světloplachost. Dítě má uplakaný výraz. Sliznice dutiny ústní je zarudlá s bělavými skvrnami, které připomínají moučnivku. Přibližně 4. den se objevuje vyrážka, nejprve za ušními boltci. Šíří se na obličej, trup a postupně na celé tělo. Zprvu je vyrážka živě červená, postupně mění barvu do červeno-fialova. Vyrážka trvá většinou 5 dnů a provázejí ji vysoké horečky kolem 39 stupňů. Poté  začíná blednout a ustupovat.

Komplikací spalniček jsou průjmy a zvracení a zápal plic. Nejzávažnější komplikací nemoci je zánět mozku s častými trvalými následky, jako je obrna, postižení smyslů a intelektu.

Spalničky léčíme jako každé jiné horečnaté onemocnění pomocí léčiv snižujících horečku. Jediným účinným nástrojem proti viru spalniček je očkování. K pravidelnému očkování se používá kombinovaná vakcína (proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím). První dávka se od letošního roku aplikuje mezi 13. a 18. měsícem a přeočkování se provádí  mezi 5. a 6. rokem). Kolem 5.–9. dne po očkování se může asi u třetiny dětí objevit rýma, kašel, zvýšená teplota nebo horečka a prchavá vyrážka. Dítě s touto reakcí není infekční pro své okolí. Při horečce může výjimečně dojít i ke křečovému stavu. Vzácně se mohou objevit mírně probíhající spalničky u očkovaných dětí, které si nevytvořily v těle dostatečnou hladinu protilátek, nebo u malých kojenců, kteří mají ještě určitou hladinu protilátek přenesených od matky placentou.

Zarděnky

Jsou v dětském věku nekomplikovaným virovým onemocněním. Nebezpečí zarděnek spočívá v nákaze těhotné ženy. Onemocní-li žena v prvních třech měsících těhotenství, může dojít k poškození plodu. Dnes takové komplikaci předcházíme pravidelným povinným očkováním proti zarděnkám.

Za 2–3 týdny po nákaze se objeví únava, bolest v krku. Bývají zduřelé uzlinky za ušními boltci a v záhlaví. Následující den se vyrazí vyrážka z plochých drobných narůžovělých skvrnek, která svědí a postupuje po těle shora dolů. Do týdne od začátku potíží onemocnění ustupuje.

Při horečce podáváme odpovídající množství Paracetamolu. Jiná léčba není potřeba.

Prevence zarděnek spočívá v očkování Je součástí šestivalentní vakcíny Infanrix hexa.

Spála

Je poměrně častým bakteriálním onemocněním, které je spojeno s typickou vyrážkou. Způsobuje ho beta streptokok, stejná bakterie, která je původcem hnisavé angíny.

Onemocnění se projeví 2–4 dny po nákaze vzestupem teploty a bolestmi v krku jako při angíně. Jazyk je zarudlý, malinový, krční uzliny jsou zduřelé. Povětšinou během druhého dne se objeví drobná vyrážka v podbřišku, v tříslech a na vnitřní straně stehen.

Léčba spočívá v časném podání antibiotik. Zabrání se tak mimo jiné možným komplikacím, jakými jsou postižení ledvin a srdce u neléčené spály.

Pátá nemoc

Je virové onemocnění dětského věku. Nemoc postihuje nejčastěji malé děti mezi 3. a 15. rokem života. Nákaza může proběhnout zcela bez příznaků, nebo je provázena typickou vyrážkou.

Po týdnu až 14 dnech od nákazy se objeví první potíže: vodnatá rýma, zvýšená teplota až horečka, únava, někdy bolesti břicha. Po ústupu těchto příznaků se obvykle vysévá po těle vyrážka. Až čtvrtina nákaz ale proběhne bez vyrážky jen jako katar horních dýchacích cest.

Vyrážka začíná na tvářích a kolem nosu jako splývavé zarudnutí a šíří se dále po těle, a to více na končetinách a v oblasti hýždí, méně po trupu. Trvá přibližně týden. Může se znovu objevit v následujících 3 týdnech.

Léčebně postačí paracetamol při horečce, případně antihistaminika při svědění kůže.

Čtěte také:

Šestá nemoc

Je běžné rovněž virové dětské onemocnění. Vyskytuje se převážně v jarních měsících a může probíhat v drobných epidemiích. Postihuje  většinou děti v batolecím věku kolem 1–2 let. Pokud už dítě jednou tuto nemoc prodělalo, vytváří si protilátky.

Asi 10 dnů po nákaze dojde k horečce trvající 3–4 dny. S poklesem teplot se objeví drobná vyrážka až kopřivka na trupu, která se dále šíří na krk a horní části končetin, a do dvou dnů, někdy i za několik hodin zmizí. Tvář obvykle zůstává nepostižená bez vyrážky. Onemocnění bývá provázeno zduřením mízních uzlin, krčních a šíjových. V době horeček podáváme paracetamol nebo ibuprofen. Vhodná je kombinace s vlažnou sprchou nebo studený zábal při neklesající teplotě. Jiná léčba není potřeba.

24.4.2018 3:31| autor: MUDr. Martin Gregora

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist