Rizika císařského řezu se často podceňují

Počty císařských řezů rostou. Ženy o tento způsob porodu žádají stále častěji. Přitom císařský řez mohou provázet vážné komplikace, o kterých rodičky často nemají dostatek informací. Také někteří lékaři rizika podceňují. Co všechno byste o císařském řezu měla vědět, než se pro něj rozhodnete?

Co říká statistika?

V České republice přijde na svět císařským řezem zhruba každé čtvrté dítě. Celkově se těchto operací v ČR provede ročně přes 20 000 a komplikace se vyskytují častěji než po porodu spontánním. 

Podíváme-li se na statistiku v dalších evropských zemích, zjistíme, že například v Holandsku porodí operativně jen 14 % žen a v Itálii naopak 37 % žen. Je tedy poměrně jasné, že počty císařských řezů souvisejí více s životním stylem a s fungováním zdravotního systému než se skutečným zdravotním stavem žen. Narůstající trend, který zachvátil v posledních dvaceti letech svět, je částečně způsoben tím, že rodí stále starší ženy. Přispívá k němu ale i praxe vyvolávání porodů, která zvyšuje pravděpodobnost, že porod skončí císařem a velkou měrou se na něm podílí i benevolence lékařů a přesvědčení žen, že císařským řezem se vyhnou útrapám klasického porodu. 

Vážná rizika spojená s operativním porodem přitom ženy často vůbec nevezmou v úvahu a částečně je bagatelizují i někteří lékaři. V Česku sice není oficiálně možné, aby si žena vybrala, jak bude rodit, ale realita je poněkud jiná. Část císařských řezů je ve skutečnosti provedena na přání rodičky. 

Co říká porodník?

„Císařský řez je v zásadě nebezpečnější než spontánní porod, a to jak pro matku, tak i plod v případě, že k němu neexistuje oprávněný důvod, který by riziko vyvážil,“ komentuje problematiku primář kolínské porodnice MUDr. Aleš Toman a dodává: „Pro matku je rizik hned několik. Mezi ta anesteziologická patří zejména nebezpečí vdechnutí žaludečního obsahu u celkové anestezie, v případě regionální anestezie je to zejména pokles tlaku a případné postpunkční bolesti hlavy. Mezi častá operační rizika patří krvácení, poranění dělohy nebo okolních orgánů, krvácení v pooperačním období, infekce rány či dělohy. Pozdními komplikacemi pak může být porucha plodnosti, v dalším těhotenství nebezpečí ruptury dělohy nebo porucha placentace, a to jsem nevyjmenoval všechno. Existují ale také rizika pro plod. Je to jednak nebezpečí poranění při operaci – říznutí, pohmoždění či zlomenina při vybavování plodu, dále je u novorozence vyšší riziko syndromu dechové tísně, hypoglykémie, novorozenecké žloutenky, alergických onemocnění, astmatu a obtíží s kojením.“ 

Co říká žena, která si vybrala císařský řez?

Jedním z důvodů, proč ženy dávají přednost císařskému řezu, bývá strach a nedostatek informací. Porod císařským řezem se dá totiž na rozdíl od klasického porodu naplánovat a aktivně řídit, což vyvolává u žen falešný pocit bezpečí a vyhovuje to i lékařům. Pokud ovšem lékař rodičce dobře všechna pro a proti vysvětlí, žena často od požadavku rodit císařem ustoupí, což dokazují i lékařské studie. 

Pocity úzkosti a nedostatečná komunikace se zdravotníky ovlivnily i rozhodování pětatřicetileté účetní Evy z Prahy. „Měla jsem rizikové těhotenství z důvodu věku a posledních 14 dní před porodem mě bolela pánev. Lékaři mi nabídli, že můžu rodit, jak budu chtít. Nikdo mi nic nevysvětlil a já si ze strachu vybrala císařský řez. Kdybych tenkrát věděla to, co vím dnes, určitě bych rodila normálně. Byla to všechno strašná chyba. Samotný zákrok byl nepříjemný, dítě jsem viděla po porodu asi 30 vteřin a pak až za 3 dny, ale stejně jsem nebyla schopná se o něj starat. Jizva mě strašně bolela. Dítě bylo prakticky 6 dní bez mámy. Navíc miminku kriticky klesla hladina krevního cukru, takže bylo po porodu na kapačkách. Prý by mu mohlo hrozit i poškození mozku. Navíc nám dítě vrátili strašlivě opruzené. Bylo to hrozné. Z porodnice jsem se vrátila prakticky pološílená a jizva mě bolela ještě dlouho po návratu,“ popisuje svoji těžce nabytou zkušenost Eva. 

Co říká neonatolog?

Slovenský neonatolog MUDr. Pavel Krcho upozorňuje na to, že po císařském řezu se výrazně zvyšuje riziko vážných dýchacích problémů dítěte. „Před porodem dochází k prudké akumulaci tekutiny v plících dítěte, naroste objem tekutiny v plicní tkáni asi 2,5krát, plíce dítěte v podstatě před porodem otékají. Během normálního porodu pak dochází k tisícinásobnému nárůstu adrenalinu v těle plodu, čímž se tekutina najednou velmi prudce vstřebá. Pokud se dítě narodí císařským řezem v nevhodnou dobu, tekutina se nevstřebá a dítě nemá čím dýchat.“ Velmi pěkné povídání s MUDr. Krchom o tom, jak nefunkční mohou být plíce dítěte po císařském řezu, najdete zde. 

Co říkají výzkumy?

Studií zabývajících se riziky císařského řezu je celá řada. Za všechny uveďme poměrně rozsáhlou dánskou studii, která sledovala zdravotní stav více než 34 tisíc dětí narozených mezi 37. a 41. týdnem. Asi 2 500 dětí z celkového vzorku zařazeného do studie se narodilo císařským řezem, přičemž necelá čtvrtina operací byla provedena na přání matky. Tyto děti měly oproti dětem narozeným normálně mnohem větší dýchací problémy a trpěly různými respiračními onemocněními. Největší riziko se projevilo u operativních porodů provedených v 37. týdnu těhotenství. Asi 10 % dětí operativně narozených v 37. týdnu těhotenství mělo vážné dýchací problémy, které byly jak přechodného, tak trvalého rázu. 

Na základě svých zjištění autoři studie nedoporučují přistupovat k císařskému řezu dříve jak ve 39. týdnu těhotenství, pokud to není skutečně nutné. Výsledky tak v podstatě jen potvrzují to, co říká MUDr. Pavel Krcho. 

Co říká psycholog?

Císařský řez je z psychologického hlediska problematický z několika důvodů. Porod je pro každou ženu vývojový úkol, který má rozšířit její psychiku. Je to proces zrání a osobního růstu, který v případě císařského řezu neprobíhá tak, jak má, protože žena je v pasivní roli a závislá na zdravotnících. 

Císařským řezem se také komplikuje fyzický kontakt matky a dítěte, který je důležitý. Díky nejvyšším hladinám hormonů se po porodu probouzí tzv. biologické mateřství, které je ženě i dítěti velmi užitečné. 

„Výzkumy například dokládají, že matky, které byly po porodu v nepřetržitém kontaktu se svým dítětem, necítily ospalost a rychleji „přehazovaly výhybky“ svého spánku na spánek dítěte. Dítě, které není separováno, se podle výzkumů lépe adaptuje na venkovní svět, má menší potíže s dýcháním a méně neurologických potíží. Naštěstí již některé české porodnice začínají podporovat kontakt dítěte s matkou i po operativním porodu. Jsou to zatím první kroky, ale nesmírně důležité. Nejlepší je pro dítě i matku, když jsou ošetřováni jako jedna jednotka,“ říká Mgr. Michaela Mrowetz, psycholožka, která se specializuje na psychologii porodu, a dodává, že psychologové mají velké zkušenosti s matkami, které ze strachu žádají o císařský řez. „Jsou to buď prvorodičky, které mají obavy z porodu, nebo vícerodičky traumatizované předchozími porodními zážitky. Pracuje-li se s těmito ženami citlivě, často se zvýší jejich porodní sebevědomí a ony pak volí normální vaginální porod. Mnohdy se však stane, že strach anebo trauma jsou tak obrovské a k psychologické práci není dostatek času, že dojde k plánovanému císařskému řezu z psychologické indikace. Zde je pak velmi důležité, aby zdravotníci podporovali raný kontakt mezi dítětem a matkou. U matky se tak zmírní vědomé či nevědomé pocity selhání a podpoří ji to v mateřských kompetencích.“

23.8.2011 2:37| autor: Jana Mihovičová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist