Orgasmický porod není sci-fi

Většina žen má porod spojený s bolestí. Přesto existují i výjimky, maminky, které při něm zažívaly rozkoš a okamžitě by šly rodit znovu.

profimedia-0311056694-1100x618.jpg

Samozřejmě šlo o přirozený porod a ještě za určitých podmínek a okolností. Touto problematikou se zabývala francouzská porodní asistentka a sexuoložka Hélène Goninet. Udělala si průzkum mezi více než třemi stovkami žen a vydala na toto téma i knihu. „Pořád je toto téma ještě tabu a ženy něčemu takovému nevěří. Ale už je to i statisticky podchycené. V roce 2013 přišel jeden psycholog s konkrétním číslem. Ve Francii 0,3 % žen zažívá při porodu pocity připomínající orgasmus. Ovšem já bych si troufla tvrdit, že to může být i 10 %. Zmíněný psycholog se totiž dotazoval jen porodních asistentek, které si něčeho takového nemusely všimnout. Navíc já mám zkušenosti i s domácími porody a při těch k tomuto jevu dochází častěji,“ říká Hélène Goninet.

Bez intimity to jde těžko

Ono totiž prostředí hraje při tomto prožitku velkou roli. Málokdy se žena dokáže dostatečně uvolnit a dát průchod svému prožitku, pokud je obklopena zdravotním personálem v neosobním nemocničním prostředí. A mnohdy také projde tento stav ženy bez povšimnutí porodníků. Ovšem pokud je rodička na místě, kde se cítí příjemně, má pocit intimity, v místnosti panuje polostín a ticho, u sebe má lidi blízké, tak dokáže dát průchod tomu, o co si říká tělo. Samozřejmě musí jít o přirozený porod a bez epidurálu.

Stahy děložního svalstva, srdce bušící jako o závod, hyperventilace a občas osvobozující výkřiky, tím vším se porod podobá sexuálnímu aktu. Navíc hlavička dítěte tlačí na vaginální stěny a na kořeny klitorisu, což umocňuje vzrušení, které může mírnit bolest. Ostatně potvrdily to i výzkumy týmu neurovědců z americké univerzity v New Jersey pod vedením Barryho Komisaruka, který už 30 let zkoumá vliv orgasmu na lidský mozek. Zjistili, že ženy, jež masturbují, jsou méně citlivé na bolest.

Následující zkušenosti francouzských žen, které při porodu zažily rozkoš, by mohly být inspirací i důkazem toho, že je něco takového možné.

Čtěte také:

Céline: Všude jsem rozhlašovala, jak je porod geniální

Povedlo se mi to před 11 lety, u prvního dítěte. Holčička se narodila předčasně a rychle. Už při porodu mi pomohla „pozitivní vizualizace“, tedy že jsem si představovala sama sebe s narozeným miminkem, dveře, které se otevírají a podobně. Dcera se dostala na svět cobydup, pak mi řekl doktor, že teď je na řadě vypuzení placenty. Právě při tom jsem pocítila skutečnou slast, pocit absolutního uvolnění.

Nebylo to úplně stejné jako při sexu, bylo to něco hlubšího, ale dalo se to k tomu přirovnat. Dokonce jsem i vykřikla, ale pak jsme se ovládla, styděla jsem se před lékařem, který si naštěstí nevšiml, co se mi přihodilo. Když jsem o tom vyprávěla kamarádkám a hučela do nich, že porod je něco úžasného, málem si ťukaly na čelo… Bohužel u druhého dítěte jsem už to samé nezažila. Porod byl dlouhý a těžký, bez epidurálu se to neobešlo. Vnímala jsem ten rozdíl, to znecitlivění. Pro slast tu nebyl prostor.

Évangéline: Laskání přemohlo bolest

Rozhodla jsem se rodit doma. Jednou v neděli kolem páté mě probudily kontrakce. Zpočátku nebyly bolestivé, měnila jsme různé polohy a měla jsem u sebe svého manžela Basila. Při každé kontrakci mě začal vášnivě líbat a já necítila nic nepříjemného, naopak. Ale nesměl přestávat, což se však po chvíli stalo. Myslím, že se trochu styděl před vševědoucíma očima porodní asistentky. Kolem poledne jsem šla s Basilem pod sprchu. Stoupl si za mě a něžně mě objímal. Byly jsme tam jen sami dva, tak proč nezajít ještě dál.

Posunula jsem mu ruku na klitoris a on hned pochopil a začal ho laskat jako při milování. Bylo to úžasné, moc mi to pomáhalo. Když jsme vyšli ze sprchy, tak se bolest ozvala naplno. A to jsem byla otevřená jen na pět centimetrů. Zpanikařila jsem, brečela a lovila v paměti, co dělat, aby mi bylo líp. Jen co porodní asistentka odešla pro Basila, začala jsem si hladit klitoris. Bylo to jako bych zmáčkla kouzelný knoflík, rázem bylo po bolesti.

Basil pak zatáhl v pokoji závěsy, aby tam bylo přítmí a já se cítila příjemně. Nebylo to stejné jako při sexu, cítila jsem se mnohem uvolněnější. Pak jsem požádala Basila, aby pokračoval v laskání místo mě. Já už jsem se nestyděla před ženou v pokoji, ta úleva, kterou mi to přinášelo, byla důležitější. S Basilem to bylo horší. Naštěstí za chvíli byl náš Arnold na světě. Necítila jsem se unavená, ale jako v příjemném tranzu.

 

9.10.2017 3:38| autor: Helena Chvojková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist