Strasti na cílové rovince

KLUB TĚHULEK! DENISA Už věřím tomu, že každé těhotenství je jiné! Celých uplynulých 8 měsíců probíhalo víceméně stejně jako v tom předchozím (kolikrát jsem taky psala, že mě v podstatě nic nepřekvapuje…), ale jak se pomalu blížíme do cílové rovinky, dává mi moje tělo pěkně zabrat.

8691_7045-1100x618.jpg

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Moje těhotenské bříško je zcela jistě mnohem větší, což je určitě při druhém těhotenství normální. A to mě navíc mé okolí straší, že během těch zbývající týdnů mi ještě povyroste. No nevím teda kam. Hlavně večer je už tak napnuté, že si připadám jako valící se sud, který si nemůže pořádně ani nasadit ponožky nebo zavázat tkaničky. Ještěže už je venku teplo a bez těchto věcí se obejdu.

Mým oblíbeným parťákem pro cesty ven se tak staly crocsy a žabky. Stejně tak se ale musím obejít bez většiny svých oblíbených kousků v šatníku, které jsem při prvním těhotenství v pohodě oblékla, protože teď mi třeba trička sahají tak těsně pod pupík. 🙂 Výběr, co na sebe, tím pádem moc velký nemám, ale naštěstí nikam tolik nechodím, takže si vystačím i s pár kousky. Tento týden jsem si však udělala radost a koupila si lehké sportovní letní šaty, které mi kupodivu padnou jako ulité a určitě je využiju i po zbytek léta bez bříška.

Také se mi hůře spí. Nedokážu ležet celou noc na jednom boku, takže se musím přetáčet. To je samo o sobě dost náročné a ještě mi to ztěžuje kojící polštář, kterým mám podložené bříško a koleno, protože se vždy přilepí k peřině a nechce se hnout. 🙂 A to nemluvím o tom, že minimálně dvakrát za noc musím chodit na záchod, protože ten náš malý prcek si usmyslí mě v noci kopat právě do močového měchýře. A vstávání z postele také není nic moc. Dalším, co se mi dost často stává, je pokles krevního tlaku a tím pocity na omdlení. To tedy fakt neznám. Sice mám i normálně tlak spíše nižší, ale nikdy jsem se do takovýchto situací nedostala. Děje se to hlavně večer. Tělo mi chce dát asi najevo, že už je čas odpočívat. I když třeba včera jsem nic moc náročného přes den nepodnikala a pak najednou večer po příjemné sprše jsem měla pocit nedostatku vzduchu, takže jsem doma zotvírala všechna okna, abych vytvořila průvan. Tím se mi trochu ulevilo a šla jsem chystat večeři.

To však moje tělo začalo vnímat asi jako velmi namáhavou činnost a dostavil se opět stejný stav. Poprvé jsem to ustála, ale napodruhé už jsem si musela jít sednout před otevřené okno a večeři tak dodělával manžel, který naštěstí dorazil domů. Před týdnem se mi zase při večerní procházce se psem začala strašně točit hlava a byla jsem ráda, že jsme šli s manželem spolu, že mě měl kdo odvést domů. Trápí mě i otoky nohou a rukou. To jsem sice předtím měla také, ale ne v takové míře. Jediný okamžik, kdy vypadám ještě docela dobře :-), je hned ráno. Ale jakmile začnu pak něco dělat, mám okamžitě oteklé kotníky a pokud někde déle stojím (např. u vaření) nebo sedím s nohama dolů, jsem nateklá úplně celá.

Nepomáhá ani dostatečný pitný režim, ani studená sprcha. I stravovací návyky mám, myslím, dobré, takže mi nezbyde nic než to zkrátka přetrpět. Je mi jasné, že toto všechno patří k trápení většiny těhotných žen na konci těhotenství. Vzhledem k tomu, že ale doteď u mě vše probíhalo bezproblémově, je to pro mě zase něco nového. Asi bych na tom však mohla být ještě hůř. Vyhnuly se mi např. silné křeče v nohách nebo strie, za což jsem nesmírně ráda a doufám, že už se neobjeví. Ale věřte, že hlavně ty pocity na omdlení nejsou nic moc, když jsem navíc ještě nevyzkoumala, co je způsobuje.

Tímto je však vyloučena i moje pracovní cesta do Ostravy. Začala jsem totiž zase tak trochu pracovat. Ale jen z domu, i když s občasnou návštěvou kanceláře, protože úplně všechno doma udělat nejde. Pomáhám s organizací (v podstatě organizuju;-)) jednu vzdělávací akci, která sice vždy probíhala u nás v HK, ale nyní jsme slíbili vyjet právě do Ostravy. O této chystané akci se mluvilo už od loňského listopadu, avšak než se na projekt sehnaly peníze a vše se domluvilo, máme květen a samotná 3-denní událost se odehraje na začátku června.

Sice mi v té době bude zbývat ještě necelých 5 týdnů do termínu porodu, ale je to přece jen dost daleko. A protože já zařizuju všechno teď a mám s tím opravdu dost práce zařídit to na 250 km dálku a v neznámém prostředí, nechám pak samotnou organizaci na místě asi na mých šikovných spolupracovnících. Bude mě to sice dost mrzet, ale přece jen zdraví a koneckonců i domácí pohoda jsou pro mě v těchto chvílích důležitější. A to jsem ještě měla v plánu podniknout nějaký výlet nebo třeba i prodloužený víkend s manželem někde na horách. Abychom si užili takovou malou dovolenou před tím, než nám vypuknou ony příjemné starosti. Asi si to ale také rozmyslím a budu na sebe radši opatrnější a budu se více šetřit.

Tak tedy, co nejméně nepříjemností všem těhulkám!

Denisa


Denisa právě prožila 34. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

b633476598734508896.jpg

27.5.2016 12:04

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist