Tři roky a z miminka je rázem slečna

MIMI LIVE! NIKOLKA Čas je neúprosný. Až na dětech člověk vidí, jak rychle plyne. Nikolka už oslavila třetí narozeniny, ale pro mě je to pořád moje malé miminko. I když chodí po bytě a vyřvává: „Už nejsem dívenkou…“ (Najednou z Ledového království).

Prázdniny jsou fajn, ale Nikolce hrozně chybí děti. Chodíme ven, jezdíme na výlety, setkáváme se s přáteli, ale Niky chybí školka. Jak se říká, že dvouleté dítě do školky nepatří, tak já dodávám, že jak které. Niky začala chodit do takové menší dětské skupiny ve 2,5 letech a strašně jí to prospělo. Teď se mě občas ptá, kdy už půjde do školky. Přitom si myslím, že se se mnou nenudí a fakt se jí snažím věnovat. Jenže děti jsou děti.

Takže na každém výletě si najde kamarádku nebo kamaráda a už spolu lítají, hrají si a Nikolka i děti diriguje, aby se šli najíst, napít, vyčurat, za maminkou atd. I nás má omotané kolem prstu. Zvlášť když se rozhodne pro nějakou scénku. Určuje nám, co má kdo dělat. Tak my už jen jako správní herci přijímáme příkazy naší malé režisérky: „Plakej!“ „Ty se běž schovat sem.“ „A ty dělej pejska, ale rychle.“

Připadá mi, že strašně rychle vyrostla. Je z ní prostě osobnost a zkouší na nás různé fígle, jak dosáhnout svého. Někdy je to opravdu boj s ní vyjít. Jindy je to pohodářka, která mi říká: „Nebuď bláhová, mami.“

Nikolka strašně chtěla dětskou oslavu, jako to vidí v pohádkových seriálech. Jenže uprostřed parného léta se všichni její kamarádi shánějí opravdu těžko. Nakonec dorazilo „zdravé jádro“ jejích parťáků a řádili tak, až jsme jim po oslavě v herničce uspořádali u nás afterparty a málem u nás všichni i spali. Takže se to k mé velké úlevě nakonec povedlo.

Největší úspěch z dárků mělo auto na dálkové ovládání, obří bagr, zpívající pes z Miami a aspoň jeden holčičí dárek – panenky Anna a Elza. Jinak to u nás vypadá, jako bychom měli chlapečka. 🙂

Hlídání přes noc? Snad už konečně

Ačkoli se Niky celkem těší do školky, tak je to stále mamánek. Někdy nemůžu jít ani s košem. Co s košem, ale ani do jiné místnosti, aby si ona hrála třeba v obýváku s tatínkem. Co do jiné místnosti, ale někdy se ani nemůžu otočit na jiný bok, než chce ona. Nedávno se mi rozbrečela, protože jsem si v posteli nelehla, jak chtěla ona… Tak uvidíme, jestli někdy babička s dědou zvládnou hlídání přes noc. Možná se Niky otočí ke zdi a usne jako špalek, protože scény, které dělá mně, nikomu jinému nedělá.

15.8.2018 10:17  | autor: Moniq

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist