Hypnoporod začíná v hlavě

Mám strach. Bude to bolet. Většina žen si porod představuje jako ne příliš příjemný zážitek. Příšerné zvěsti kamarádek, přemíra nejrůznějších informací, obava z neznámého, to vše se kumuluje a vede k tomu, že z porodu se stává strašák. Ale jde to i jinak.

Zdroj: Profimedia.cz

Spoléháme na tělo

Přesvědčila se o tom Američanka Marie Mongan, která přišla s metodou nazývanou hypnoporod. Ženy při ní využívají při porodu autohypnózu, autosugesci, relaxaci, vizualizaci, speciální techniku dýchání. Marie Mongan si to nemohla vyzkoušet na sobě, tak aspoň rodila bez anestezie, což v 50. a 60. letech nebývalo běžné. Už tehdy vycházela z toho, že žena by se měla spoléhat především na své tělo, jež může naladit tak, aby se z porodu stal příjemný zážitek pro matku a dítě a ne noční můra. Marii se povedlo tuto metodu úspěšně vyzkoušet u dcery a vnoučka a po dvou dalších zkušenostech ze svého okolí ji v 80. letech nabídla veřejnosti.

Dnes už je praktikovaná ve skoro padesátce zemí a také u nás. Liší se v drobnostech, cíl je však stejný: Maminka si navodí takový stav uvolnění a zklidnění, že nechá své tělo pracovat samo. Ve své mysli přistoupí na to, že porod je fyziologický proces jako každý jiný v našem těle, které má zakódované, jak na to. Navíc pokud se maminka nebude stresovat, což se přenáší i na dítě, narodí se jí pohodové miminko.

Chce to chuť a přípravu

„Hypnoporod se hodí pro každou ženu, která se rozhodne rodit přirozenou cestou,“ říká Elizabeth Echlin, francouzská specialistka na tuto metodu. „Ale musí být motivovaná a projít přípravou.“ Hypnoporod podle ní spočívá na čtyřech pilířích: Dýchání, relaxaci, vizualizaci a prohlubování všeho toho, co si osvojila. Ve svých kurzech učí ženy napřed správně dýchat, aniž by se stresovaly, v jaké fázi porodu jaký typ dechu použít. V tomto směru doporučuje hlavně dýchat do porodních vln. Ale správný dech je podstatný také pro relaxaci přinášející uklidnění a tolik potřebné uvolnění. Těhotné se učí zvládat relaxační techniky samy.

Uvedení do hluboké relaxace jinou osobou bývá sice příjemné, v tomto případě by ale průvodce ženy u porodu – manžel, dula nebo kamarádka – měl být spíš tím, kdo odstraňuje rušivé vlivy zvenčí. Řeší praktické záležitosti, navozuje příjemné prostředí v porodní místnosti, pomůže masáží, dotykem. Do metody hypnoporodu patří i vizualizace, tedy když si maminka „promítne“, co se s jejím tělem v tu kterou chvíli při porodu děje. K tomu slouží speciálně vybraná videa z porodu v kurzech.

Čtěte také:

Neučíme se na zkoušku

Příprava na hypnoporod probíhá konkrétně u Elizabeth Echlin od čtvrtého měsíce těhotenství v šesti kurzech po dvou hodinách, v jiném – americkém kurzu – nabízejí pět sezení po 2,5 hodině. To není tak podstatné jako fakt, že jen chodit do kurzu nestačí. Žena na sobě musí pracovat i doma, zkoušet si dýchání, relaxační techniky, protože ty se nedají „nabiflovat“, nesmí se na ně spěchat, musí pomalu přejít do krve. Ve stresu se autohypnóza nepovede, což může samozřejmě ženu znervóznit a je po efektu.

„Strach a stres zpomalují a komplikují porod,“ dodává Elizabeth Echlin. Ovšem ještě než dojde k porodu samému, ženy se učí odbourávat strach z toho, co je čeká. V jednom americkém kurzu je například učí změnit slovník v souvislosti s porodem. Třeba místo výrazu „porodní bolesti“ jim nabízejí označení „porodní tlaky“, místo slova „kontrakce“ termín „vlny“. A také vysvětlují, co se v ženském těle děje během porodu a jaký to má vliv na dítě.

Uvolnění mírní bolest

Pokud se ženě podaří zbavit se strachu z porodu, pomůže jí to se uvolnit od chvíle, kdy porod začne. Soustředí se na svůj prožitek, na příjemné pocity své a dítěte a může začít s relaxací. Pomůže jí to lépe zvládat kontrakce, navíc stav uvolnění prospívá produkci endorfinů a oxytocinu, hormonů, které usnadňují porod.

Autohypnóza neznamená, že by maminka upadla do nějakého spánku či stavu, kdy by nad sebou ztratila vládu, naopak, je zcela bdělá a intenzivně zažívá svůj momentální stav a bez pomoci a nějaké újmy může z relaxace vystoupit. Když se jí povede zvládnout tuto techniku, pak může mluvit o porodu jako o jedinečném, neopakovatelném zážitku.