Miminko při porodu: Co cítí a co dělá?

Přemýšleli ještě někdy, co vaše miminko bude prožívat a cítit, až nastane ten správný čas a ono se začne prodírat na svět? Bude cítit bolest? Jak se poprvé nadechne? Přinášíme vám náhled na to, jaké jsou zkušenosti mimika z porodu.

Jak vůbec projde rodidly?

Asi každému přijde neuvěřitelné, jak může tří a někdy i čtyř a půl kilové dítě projít otvorem zhruba o průměru koblihy? Ale moudrá matka příroda zařídila, aby hlavička rozeného miminka byla měkká. Představte si lebku novorozence jako dlaždice spojené měkkou maltou. A právě ty měkké spoje umožňují malé posuny lebečních kostí, což umožní průchod porodními cestami. Hlavička pak bývá po porodu mírně zdeformovaná, ale i větší deformace se upraví během několika dní od porodu.

Jak dítě při porodu dýchá?

Během porodu dochází k mechanickým a fyziologickým změnám, které připraví miminko na jeho první nádech. Před porodem získává plod kyslík od mámy – přes placentu. Ale když se dítě narodí a pupeční šňůra se přestřihne, nemůže už placenta plnit svoji práci a její funkci převezmou plíce.

V děloze jsou plíce vyplněné vodou, která jim pomáhá zrát. Během porodu dojde k vytlačení této tekutiny, takže se plíce rozšíří a mohou se naplnit vzduchem prvních nádechů.

Neprožije teplotní šok?

Jak se dítě, které přichází z tepla nějakých 37 °C, přizpůsobí teplotě na porodním sále, kde je nějakých 25 °C? V tomto případě hraje velkou roli štítná žláza, jejíž produkce vylétne až do nebe. Tento nárůst je způsoben chladem a zvýšeným adrenalinem. Zvýšená hladina štítné žlázy podpoří tvorbu tepla z tuku a tím pomůže novorozencům regulovat teplotu mimo dělohu.

Na tepelnou pohodu těsně po porodu se zaměřuje i personál na porodním sále, popisuje pediatr MUDr. Martin Gregora: „Základem pro tepelnou pohodu dítěte a tak i hladký průběh poporodní adaptace je zamezení ztrát tepla. Protože k největším ztrátám dochází odkrytou hlavičkou, sestra hned po prvním ošetření na porodním sále zabalí celé tělíčko i hlavu do vyhřáté pleny. Ze stejného důvodu se dítě ihned po porodu nekoupe a smolka se buď neodstraňuje vůbec, nebo jen lehce otře. Při prvním přiložení k prsu je dítě přikryto plenou nebo ručníkem a hruď a bříško si hřeje o matčino tělo. Nezralé dítě nebo dítě s dýchacími či jinými potížemi bývá uloženo na vyhřívané lůžko nebo do inkubátoru pro zajištění ještě lepšího tepelného komfortu.“

Může cítit bolest?

Dnes již víme, že novorozenci pravděpodobně bolest cítí. Ale jak a jak moc ji cítí během porodu je stále předmětem diskuzí.

Podle MUDr. Gregory jsou nepohodlí a překážky, které musí dítě při příchodu na svět překonat, přirozenou součástí života: „Běžný vaginální porod je událost, na kterou se plod připravuje a pro novorozence je tato forma stresu podnětem k překonání překážek, které mu na cestě k životu stojí. I zde platí pravidlo, že stres (který bolest bezesporu vyvolává), pokud není dlouhodobý a extrémní, je hybatel našeho rozvoje a jeho překonání nás posouvá ve vývoji dál.“

Čtěte také:

Co může vidět a slyšet?

Stejně jako neexistuje žádný způsob zjistit, zda a jakou cítí dítě bolest při průchodu porodními cestami, nemůžeme si být ani jisti, kolik toho dítě vidí během porodu.

Ale je dobře známo, že plod nějaké sluchové schopnosti má, než vstoupí na svět. Dítě v děloze dobře slyší mámin hlas, ale i okolní dění, jen k němu tyto zvuky přicházejí přes břišní stěnu tlumené. Povídání a zpívání maminky během devíti měsíců, co ho nosila v lůně, umožňuje novorozenci rozpoznat její hlas po porodu a podpoří tak ranou vazbu mezi matkou a dítětem.

Naopak, kolik toho dítě v děloze vidí, lze jen těžko odvodit. Nicméně víme, že dítě po narození vidí rozmazaně a dokáže dobře zaostřit na vzdálenost asi 25 centimetrů – což je přesně vzdálenost mezi hlavičkou dítěte u prsa při kojení a matčiným obličejem. A nechybí mu ani schopnost rozpoznat a zapamatovat si rysy obličeje své mámy – což je další důležitá součást bondingu.

Co vlastně při porodu dělá

Hlavičkou se miminko v ideálním případě otočilo dolů již někdy kolem třicátého týdne, ale může k tomu dojít i později nebo vůbec (v případě, že se dítě neotočí, hovoříme o porodu koncem pánevním). Průchod hlavičky porodními cestami je nejnáročnější, protože ta je největší.

Působením kontrakcí je dítě dělohou vtlačováno hlouběji do porodních cest, bradičku skloní na hrudník, aby hlava kladla co nemenší odpor co nejmenším průměrem hlavy.

Během první doby porodní hlavička vytváří složitý spinální pohyb tak, aby se přizpůsobila různým rozměrům v horní a dolní části pánve. Samo miminko nijak nepracuje, pouze se posouváno a tlačeno silou děložních kontrakcí skrz pánev rodičky. Tvar pánve způsobuje, že hlavička musí rotovat, délka této rotace pak záleží na postavení plodu. Porod hlavičky je nejnáročnější a nejbolestivější fází porodu, také následné vyjití ramínek může způsobit větší bolest, zbytek porodu je pak velmi rychlý.

Jaké to je při císařském řezu?

Jak se porod dítěte narozeného přirozenou cestou liší od vyjmutí miminka sekcí? Pravděpodobně bude mít hlavička dítěte po císařském řezu hezký pravidelný tvar, protože neprošla tlakem porodních cest.

Dalším důležitý rozdíl je v dýchání – to může být mělčí a rychlejší než u miminka porozeného vaginálně. Protože během sekce nedošlo k vytlačení tekutiny pomocí tlaku v porodních cestách, může trpět tranzitorní tachypnoí novorozence, známé také jako vlhké plíce. Příznaky dechové tísně jsou patrné od narození, někdy je třeba ventilační podpory, obvykle se ale upraví do 24–48 hodin.

Vůně hlavičky: I když zdravotníci často ve snaze zajistit absolutní tepelnou pohodu miminka bezprostředně po porodu doporučují použití čepičky, zastánci kontaktního rodičovství naopak upřednostňují posílení rané vazby pomocí vůně miminka s tím, že teplo dostatečně zajišťuje matčino tělo.

Adaptace miminka po porodu

Je přirozeným instinktem matky, aby podpořila jeho adaptaci, chránila před chladem a především nechala naplno vyznít přirozeně nastavené procesy k posilování láskyplného vztahu a porozumění mezi ní a právě narozeným člověkem.

Po porodu má být matka s dítětem ponechána v klidu a soukromí. Položením dítěte na její nahé tělo mu zajistí tepelný komfort, když ho přikryje temně rudým ručníkem, vytvoří mu prostředí podobné tomu, jaké zná z dělohy. Tlukot matčina srdce ho bude uklidňovat, zatímco maminka bude vdechovat vůni z jeho hlavičky, což jí umožní lepší napojení na miminko a jeho potřeby. Spolu s vyplavováním oxytocinu a dalších hormonů pomůže tato vůně matce v lepší péči o miminko.

Miminko neumyté od plodové vody zase pomocí vůně najde lépe bradavku, která voní stejně jako ruce miminka. Během prvních hodin po porodu je miminko schopno doplazit se z břicha až k bradavce a samo se přisát.

První okamžiky a hodiny po porodu jsou velmi důležité pro vztah matky a dítěte a mohou ovlivnit celý život. Stačí jen zavřít dveře a nechat je v klidu, aby příroda mohla udělat svou práci.

25.1.2017 12:28| autor: Jana Truksová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist