I babičce se dá dát výpověď

Prarodiče

Končí vám mateřská a nenašli jste pro dítě místo ve školce? Možná vás napadne zaangažovat babičku. Ovšem tahle vítaná pomoc se může zvrhnout v rodinnou nepříjemnost, pokud se dobře nenastaví pravidla.

Diskuze

3 komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Anonym 7.1.2020 (15:21)

Tybrďo, tak autorovi/autorce bych chtěla dělat hlídací babičku. Tůůůdle.

Anonym 7.1.2020 (16:27)

Co na řící. Mám 8 vnoučat a opravdu se u nás chovají jinak než doma. Musejí pomáhat dle svého věku. Příprava ke stolování je samozřejmostí, v jídle si nevybírají jako doma a poslouchat se musí. Rozmozluju je ale s mírou. Doma konstatuji, že já jsem ta přísná babička. U nás se musí poslouchat, ať tomu jsou 3 a nebo 14, při takovém množství naráz to jinak nejde. Je potvrzeno, že děti poslouchají dokud nedorazí rodiče a pak se otočí o 180 stupňů.

Anonym 7.1.2020 (18:59)

Sama už jsem ve věku, kdy bych mohla být babička a těším se na to a zároveň mám obavy z toho, co se píše v článku. I když jsem podle mého názoru i názoru mých dětí soudný člověk, nevyhnu se určitě tomu, abych sem tam neudělala nějakou tu chybu a i to samé se určitě bude dít mým dětem, že vždy nevyhodnotí situaci tak, jak opravdu je. věřím, že hlavně se domluvíme, budem si věci říkat otevřeně a nebudem v tom vidět podrazy a naschvály. Mě s dětmi pomáhali moji rodiče, dopřávali jim, asi určitě i „rozmazlovali“, ale přesto jsme se domluvili bez větších dohadů a až po létech jsem se od dětí dozvěděla, co všechno se mamince nesmělo prozradit a bylo to tajemství. Díky mému tátovi, který bohužel už není mezi námi, mám moc šikovné děti, protože je bral do dílny vše s nimi od malička dělal a učil je to. Děti byly v zimě v létě pořád venku, večer usínaly ve stoje, byly blažené, uměly zatloukat hřebíky, řezat dříví/už od tří let/, natírat kde co- dodnes máme všechny násady na lopaty, hrabla smetáky v různých barvách, stříhaly nůžkama atd… S babičkou pletly vánočky, dělaly cukroví. Já to s nima dělala taky a byla zábava. Domů se vžycky těšily a přesně, jak píše autor článku, dobře odlišily maminku od babičky. Dodnes na to děti a i děti mojí sestry vzpomínají. Pevně věřím, že budu stejně skvělá babička.

Zpět na článek