Babičkou na dálku. Je skype vhodný pomocník?

Obrazovka nepohladí

Marie chtěla udělat svým ratolestem radost a dopřát jim videohovor s babičkou po Skypu. Dvouletý Marek babičku okázale ignoroval, čtyřletý Leonard se rozplakal. Ani jeden z nich plně nepochopil, co mu dospělí přichystali. Malé dítě nemá jasnou představu o čase, žije ve svém světě, tady a teď. Pokud se mu někdo zmíní o zítřku, tak mu to nic neříká. Obdobně je to i s lidmi, uvědomuje si je, jen když jsou s ním v kontaktu. Tak od šesti osmi měsíců ví, že maminka s ním nemusí být pořád, ale že se po jisté nepřítomnosti vrací. Mezitím se jeho zájem soustředí na lidi, kteří jsou s ním v daném okamžiku, jež vidí kolem sebe.

S konverzací po Skypu je to ale zapeklité. „Znamená to přítomnost-nepřítomnost, iluzi a pro dítě past,“ říká Justine Atlan, ředitelka asociace e.enfance. Pokud tedy chcete ukázat svým rodičům, jak jejich vnuk vyrostl, a je-li mladší dvou let, měli byste být při tom jeho průvodcem. Nejlepší je posadit si dítě na klín a počítat s tím, že ve věku, kdy podniká své senzomotorické průzkumy a objevy, je pro něj obrazovka pramálo zajímavá, i když na ní třeba vidí známé tváře. Takže veškeré úsměvy, které případně vysílá, nepatří lidem na obrazovce, ale mamince, která ho drží v náručí.

Telefon nenavodí iluzi přítomnosti

S tříletým dítětem je to už něco jiného. Dokáže si krátce popovídat s dědečkem na obrazovce, ale pozor na to, až tahle konverzace skončí. Pak musíte svému miláčkovi vysvětlit, že dědeček není ve skutečnosti tady, že se s ním nemůže pomazlit, že vidí jen jeho obrázek. Dítě ještě nemá pojem o vzdálenosti, a tak si může docela dobře myslet, že dědeček, který žije v Austrálii, si odskočil na pět minut za vámi do obýváku a pak se zase bez problémů vrátí k sobě domů. Realita a fikce se u dítěte překrývají a myslí si, že když bude mít chuť dědu vidět, tak se prostě objeví. Pokud se tedy chceme vyhnout dětským zklamáním, je lepší zvolit ke krátkému popovídání telefon. Hlas bez obrazu nevyvolá v dítěti dojem, že by daná osoba mohla být přítomná.

Seznámíme předem s pravidly

Až teprve v šesti letech si dítě plně uvědomuje, co obnáší konverzace po Skypu, její limity, má i představu vzdálenosti. „Určitě dítěti pomůže se v dané situaci lépe orientovat, když mu osoba, s níž bude rozmlouvat, pošle předem svoji fotku, na níž je, jak sedí před počítačem,“ radí psycholog Harry Ifergan. Když se pak ta samá tvář objeví na obrazovce, dítě si spíš uvědomí, že ona osoba sedí tam daleko u sebe doma. Pomůže mu to pochopit rozdíl mezi skutečnou vzdálenou osobou a jejím obrazem. Pak může začít konverzace, která by neměla být delší než pět šest minut, a dítě předem upozorníme na její konec.

Najednou obrazovka ztmavne…

Je velmi důležité, aby komunikace po Skypu neskončila naráz, abychom dítě upozornili, že bude konec. „Uvidět někoho blízkého, jak jedním kliknutím zmizí, je pro dítě stresující,“ varuje Justine Atlan. „Je to mnohem brutálnější než v reálu.“ Dítěti taky předem vysvětlíme, že když se s tím, s kým mluvíme po Skypu, rozloučíme, tak nezmizí doopravdy a navždy, že jde jen o obraz, který se vytratí. Můžeme to přirovnat pro lepší představu k rozhovoru po telefonu, když jedním zmáčknutím se hlas na druhém konci ztratí. Taky si předem domluvíme, kdo tím jedním kliknutím videohovor ukončí.

Čtěte také:

• 20 osvědčených způsobů, jak uklidnit plačící dítě
• Metoda správné komunikace: Respektovat a být respektován
• Jak si nevychovat počítačového maniaka. Příručka pro rodiče

Krátkému odloučení videohovor nesvědčí

Odborníci radí nepoužívat Skype pro komunikaci s dítětem, pokud se rodič vzdálí jen na pár dní. Možná dospělého uspokojí, když může vidět svého potomka, dítě to ale rozhodí. Vidí tátu, který odjel na služební cestu, pět minut a pak mu náhle zmizí. Lepší je mu odloučení tímto způsobem nepřipomínat, nechat ho v jeho světě a těšit se na společné setkání v reálu.

Svou zkušenost s tím udělala Lisa, maminka roční holčičky: „Musela jsem pracovně odjet a nechala jsem dcerku u rodičů. Jako obvykle ji hlídala chůva, kterou znala. A ta se po pár dnech, kdy jsem byla pryč, rozhodla, že mé dceři udělá radost a zprostředkuje videohovor před Facetime. Celkem bezmyšlenkovitě jsem na to přistoupila a najednou jsem na displeji telefonu uviděla obličej své dcery. Vypadala zaraženě, pak začala natahovat ruce, pokoušela se na mě sáhnout. Nakonec se začala vztekat, plakala, byla celá bez sebe. Mě to dostalo a přerušily jsme spojení, asi příliš rychle. Věděla jsem, že se za chvíli z toho vzpamatuje, uklidní se, ale řekla jsem si, že něco takového už nechci nikdy opakovat.“

Narcise si vypěstovat nechceme

Ještě poslední rada. Pokud dítě používá k videohovoru Skype, dbejte na to, aby se dole na obrazovce neobjevoval jeho vlastní obrázek. „Dítě je fascinované tím, že se vidí, a to paralyzuje videohovor,“ vysvětluje Justine Atlan. Navíc zhlížet se ve svém zobrazení na internetu, k tomu mají děti blízko. A narcismus v nich rodiče přece pěstovat nechtějí.