Snažíme se o dítě aneb úskalí či výhody milostných chvilek „podle plánu“
Mezi základní „školní“ vědomosti patří poznatek, že ženská plodnost v průběhu menstruačního cyklu kolísá. Žena nejsnáze otěhotní přibližně uprostřed mezi dvěma menstruacemi. To je právě období, kdy se z vaječníku uvolňuje vajíčko. Této události se říká ovulace a maximální možnosti otěhotnění právě v několika dnech kolem tohoto termínu se také využívá třeba k umělému oplodnění.
Zdroj: archiv redakce
Na této skutečnosti je založena také antikoncepční metoda takzvané periodické sexuální abstinence. Když se nechráněný pohlavní styk uprostřed menstruačního cyklu vynechá a sex se naopak soustředí do období těsně před a po menstruaci, je otěhotnění téměř nemožné. Důraz je však nutno položit právě na to slůvko „téměř“. Ono to neplatí stoprocentně a jsou dokonce známy případy, kdy žena otěhotněla třeba i při menstruaci. Je to sice málo pravděpodobné, nikoliv však zcela nemožné.
Pokud toto pravidlo platí pro antikoncepci, pak také platí i pro cílenou snahu o otěhotnění. Oplodnění je samozřejmě daleko více pravděpodobné, když se pohlavní styk uskuteční v období ovulace než v takzvaných „neplodných“ dnech. Některé páry toužící po dítěti toho využívají k takzvané cílené a naprogramované souloži a bohužel se jim to ne vždycky podaří. Ženská ovulace je totiž řízena neobyčejně složitým hormonálním systémem, do kterého někdy nečekaně zasahuje i vyšší nervová činnost, lidově řečeno „duševní stav“. Toužebně očekávané těhotenství a plánované pohlavní styky se někdy mohou paradoxně projevit jako jakási brzda komplikovaného ovulačního mechanismu. Mnozí lidé tak znají případy, kdy dlouholetá a neúspěšně léčená neplodnost najednou zmizí a žena jakoby zázrakem otěhotní až po adopci cizího dítěte. V této chvíli totiž odpadly všechny úzkosti a obavy, žena přestala s neustálými kalkulacemi, se sledováním bazálních teplot a nucením partnera k nadměrným sexuálním výkonům v předem vypočítaném ovulačním období.
Nejlepší radou k tomu, jak docílit toužebně očekávaného těhotenství, je tedy na oplodnění příliš nemyslet. Často se to snadno řekne a mnohem hůře vykoná. Rozhodně však není účelné stupňovat sexuální aktivitu za každou cenu, třeba i několikrát denně. Při častých ejakulacích se totiž ve zvýšené míře vyplavují nezralé formy spermií, které nejsou oplození schopné. Na tuto okolnost se také svádí takzvaná „líbánková neplodnost“, kdy třeba na svatební cestě partneři intenzivně stupňují frekvenci pohlavních styků. K otěhotnění pak dojde třeba až za několik měsíců, ve chvíli, kdy intenzita sexuálních kontaktů poněkud poklesne.
