Konečně hlavou dolů

Porod se blíží, miminko se vyvíjí jaksepatří. Jen jedna věc působí mamince starosti: Proč už se už neobrátilo hlavičkou dolů? A co když se neobrátí?
foto: istock.com

Obrácená poloha se může stát noční můrou posledního trimestru. Ale taky nemusí. Když se všechno vyvíjí tak, jak má, kolem sedmého měsíce těhotenství začíná být miminku v děloze poněkud těsno a zpravidla hledá co nejpříjemnější polohu. Nejvíc mu vyhovuje, když se natočí hlavičkou dolů a zkříženýma nožkama přirozeně zakotví tam kde je nejvíc prostoru v děloze, v místech nahoře.

Některé děti ale s touto konečnou „piruetou“ nespěchají a jiné se dokonce do této nejpříznivější pozice k porodu ani neotočí. Proč? Na to není úplně jednoznačná odpověď. Existuje více vysvětlení: vrozená vada dělohy, jako je například přepážka v ní, nebo zdvojená děloha, krátký pupečník, případně obtočený kolem krku nebo těla plodu. Roli hraje i množství plodové vody, vícečetná těhotenství. V každém případě to znamená jedno: Pokusit se dítě dostat do správné polohy. Lékaři v tomto případě nezatracují ani alternativní přístup.

Most není bez šance

Určitě není k zahození vyzkoušet pár jednoduchých a bezpečných cviků.

  • Bayerův pasivní most. Lehneme si na záda a podložíme je v bederní oblasti tak, aby byla pánev asi 30 cm nad zemí. Pod hlavu si dáme polštář, aby se nám leželo v prohnutí do mostu pohodlně tak 5 až 10 minut. Pak se překulíme do kleku a opřeme se o dlaně. Cvičíme ráno a večer.
  • Variantou je indický most, kdy v lehu na zádech s mírně roztaženýma nohama zvedáme pánev. Ne násilím a extrémně. Pokud je to obtížné, tak si pánev jen podložíme polštářem a zhluboka dýcháme do břicha.
  • Na všech čtyřech. Výchozí pozicí je klek s mírně roztaženýma nohama a s oporou o dlaně. V něm se uvolníme a pak se spustíme hrudníkem na zem, opřeme se o předloktí. Podle chuti tak setrváme. Cvičíme třikrát denně.

Tyto pozice pomáhají uvolnit dělohu a iniciují dítě k obratu. Aby byly účinné, měly by se praktikovat denně asi 20 minut. Až do doby, kdy ucítíte výrazný pohyb plodu, který by mohl signalizovat obrácení.

Akupunktura chce odborníka

Podle babských rad by miminko, které si libuje v nesprávné poloze, mohl vyrušit nějaký nepříjemný zvuk v místě, kde má hlavičku. Mixér nebo heavy metal podle chuti. Taky lze zkusit navést miminko do správné polohy pomocí světla baterky posouvající se po břiše. Klid maminky a jemné domlouvání dítěti je rovněž jedním z pokusů, kterými nic nepokazíme.

Další můžeme svěřit do rukou odborníka na akupresuru a akupunkturu. Přínosná může být tradiční čínská metoda zvaná moxibusce. Jde o přikládání horkých obkladů z rostliny Artemisia vulgaris (pelyněk černobýl) na akupunkturní bod BL 67 na zevní plosce nohy u malíčku. Nebo se doporučuje Websterova chiropraktická metoda, při níž se stimulují některé body nad křížovou kostí, což by mělo vést k uvolnění nitroděložních sil, které brání obratu plodu na hlavičku.

V zahraničí vsázejí i na osteopatii, tedy léčebný systém zaměřený na manipulační techniky. Odstraňují se při tom různé blokace, jež brání dítěti se otočit. Pokud se nic z toho nepovede, je další možností u polohy podélné koncem pánevním obrat zevními hmaty.

Co dokážou šikovné ruce

Když do 36. týdne těhotenství je miminko ještě pořád usazené zadečkem napřed, zkušený porodník se je pokusí rukama přes břišní a děložní stěnu otočit hlavičkou dolů. Zní to poněkud děsivě, ale celá procedura trvá několik minut a není bolestivá. Napřed je třeba při vyšetření ultrazvukem zjistit přesnou polohu a další skutečnosti, které by mohly bránit tomuto zásahu (např. pupeční šňůra kolem krku, anomálie srdečního rytmu).

Čtěte také:

Těhotné ženě se podají léky na tlumení kontrakcí a přistoupí se k zákroku. Jeho úspěšnost je 60 až 75 %. Záleží nejen na zkušenosti lékaře, ale i na „výbavě“ matky, tedy na pozici placenty, kvalitě plodové vody atd. Komplikací obratu může být předčasné odlučování lůžka, po němž je nutný okamžitý císařský řez. Obrat se nedoporučuje ani ženám po předešlém císařském řezu, kvůli riziku poranění jizvy. Pokud i tato možnost selže, zůstane miminko v obrácené poloze patrně až do porodu. Ale i ten může být přirozenou cestou.

Císařský řez není vždycky nutný

Poloha podélná koncem pánevním se považuje za přirozenou, ale rizikovou. Neznamená to však, že porod musí být automaticky císařským řezem, navzdory tomu, že to v některých porodnicích upřednostňují. Záleží na zkušenostech každé kliniky, někde se rodí vaginálně i přes 50 % plodů v poloze koncem pánevním. Musí však být splněno několik podmínek. Plod nesmí být moc velký (ideálně mezi 2500 až 3500 g), musí být zdravý stejně jako matka, která by měla mít dostatečně prostornou pánev. Porodník by měl být zkušený, aby dokázal s plodem správně manipulovat a aby se dítě nedostalo do příčné nebo šikmé polohy.

Specifikou a zároveň rizikem porodu koncem pánevním je to, že hlavička, největší část plodu, se rodí jako poslední. A měkký zadeček hůř rozšiřuje porodní cesty. Pokud se potká šikovný porodník se statečnou maminkou, tak to dokážou. Ostatní ženy, které musí podstoupit císařský řez, můžou opodstatněně doufat, že při příštím těhotenství se jejich maličké v břiše obrátí tak, jak má. 

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené