Pomáhejte nám, prosím, vzkazují pražské maminky

„Co je na cestování městskou dopravou nejhorší? Lidi,“ shrnuje jednatřicetiletá Věra, jedna z maminek, které jsme oslovili na naší středeční mega párty S kočárkem Prahou.

Ptali jsme se, co je na akci přivedlo a jaké mají zkušenosti s cestováním městskou hromadnou dopravou. Jejich odpovědi nám jasně ukázaly: naše akce nebyla zbytečná!

Katka (30)Jáchym, 7 měs.: „Už se mi stalo, že mi pán nepomohl z tramvaje s kočárkem, přesto, že jsem ho poprosila. Jednoduše to odmítl. A to nebyl nijak starý. Po této zkušenosti jsem přesvědčená, že takových akcí, jako je dnešní, je zapotřebí.

Hanka (32), Julie, 14 měs.:„Byla to příležitost sejít se s kamarádkami a jejich dětmi. Dlouho jsme se neviděly a díky vaší pozvánce jsem to iniciovala. Byly jsme tu už loni, tak jsme věděly, že to bude fajn.“

Zuzana (30), Filip 19 měs.:„Loni se mi tady líbilo, proto jsem zde znova. Těším se, že si zde užijeme krásné počasí. A taky se těším, že za rok přijdu i s druhým dítětem.“

Tereza, (22), Vojtěch 7 měs.:„Mám zkušenost, že když mě lidé vidí v tramvaji s kočárkem, otočí se a raději jdou jinými dveřmi. Když jsem byla těhotná, pustili mě spíš starší lidi.“

Yveta, (20), Viktorie, 6 měs.:„Špatnou zkušenost nemám, raději si pomůžu sama. Vadí mi ale, že třeba na Smíchově se nemůžu dostat do metra.“

Eva (41), Míša 9 měs:„Vzaly mě sem kamarádky, loni se jim tady moc líbilo. S kočárkem je to nejhorší v metru. Většinou si o pomoc musím říct, ale někdy se lidé, spíš ti mladší, sami nabídnou.“

Petra (30), Daniel, 9 měs.:„Chci mít hezký den, ale v hromadné dopravě toho moc nezažívám, cestuji hlavně autem. To je vlastně důsledek toho, že městská hromadná doprava není pro maminky nic moc.“

Věra (31), Terezka, 10 měs.:„Hrozně se mi líbí ta myšlenka, že si maminky s kočárky mohou společně říct, co se nám na městské dopravě nelíbí. Někdy to cestování dá docela práci. Na cestování MHD jsou nejhorší lidi. Jezdíme hodně často, a když nastoupím, tak mi někdy ani neuvolní místo vymezené pro kočárek. Horší zkušenosti mám se střední a starší generací. S kým není žádný problém, jsou řidiči. Pokud zamávám, zůstanou v zastávce déle, pomohou.“

Martina (35), Martínek, 1 rok:„Mám různé zkušenosti. Místa je obecně málo, lidé jsou neochotní.“

Pavlína (28), Emička, 2 roky: „Zkušenosti? Jak kdy. Někdy hrozné, někdy dobré. Tu nejhorší mám z dneška. Na půl cesty se nám pokazil autobus a museli jsme dojít pěšky.“

Spolupořadatelem akce byla agentura BIG FISH & CO. Generálním partnerem byla firma GLOBUS se svým Mimi klubem, dalšími partnery byly Puntanela a Hudy Sport. Mediálními partnery bylo Rádio City a časopis Betynka. Vážíme si záštity, kterou nad akcí převzal pražský primátor MUDr. Bohuslav Svoboda, a podpory ze strany Dopravního podniku, který mj. nasadil na trase do Žlutých lázní více nízkopodlažních tramvají. Velké poděkování za podporu patří i Žlutým lázním a všem jejich zaměstnancům, stejně jako Městské policii hlavního města Prahy a jejím strážníkům a zaměstnancům útulku v Tróji.

Za rok se na vás opět těšíme!

Váš Babyweb

Komentáře k článku
Počet komentářů: 1
Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

I já jsem se rozhodla si postěžovat, protože po přečtení tohoto článku jsem zjistila, že vlastně žádná z cest, které podniknu s kočárkem 'sockou' není bezproblémová. Po každé, když mám cestovat hromadnou dopravou se mi zvedne adrenalin přibližně na podobnou hladinu jako bych skákala bungee jumping ze Žďákovského mostu.


Ještě v době, kdy jsem rodinu neplánovala jsem celkem ochotně pomáhala matkám s kočárkem, pouštěla sednout jejich malé ratolesti, dávala jim přednost na přechodech a všemožně se jim snažila vyjít vstříc. Nebylo to nezištné. Brala jsem to jako takovou návratnou investici, když jim teď pomůžu, usnadní to jednou zase někdo mně.

Když si čtu tento článek, přesně se mi vybaví pocit bezmoci a slz rvoucích se do očí ve chvíli, kdy jsme objednaní k lékaři na nějakou hodinu a ačkoli vše zařídím tak, abychom vyrazily s dostatečným předstihem a vyhledám přes internet několik možností bezbarierových spojů, nakonec stejně dorazíme pozdě, protože se do autobusu nevejdeme pro velký počet maminek s kočárky. Při příjezdu dalšího si málem způsobím kýlu, protože vozidlo mé dcery váží 14 a ona sama má 7,5 kg a pán, který s námi stojí na zastávce raději uteče na druhý konec než aby čekal, že ho poprosím o pomoc. Zatímco se rvu s kočárkem do vozu, uvnitř sedí několik důchodců, kteří mi neváhají poradit, že si přeci musím někomu říct.

Když jindy můj plán s nízkopodlažními spoji vyjde rozhodne se řidič autobusu, že se vlastně minul povoláním, a tak se všichni cestující stanou spolujezdci závodníka relí. Vybírá zatáčky takovým způsobem, že se kočárek děsivě klátí z jedné strany na druhou a v jedné obzvláště vypečené se slečna na vysokých podpatcích neudrží a na dcerčino obydlí se svalí, jsem šťastná, že mé holčičce nic není tolik, že slečně v tu chvíli odpustím i to, jak je kočár mírně uhnutý k doprava. Jindy prolítne řidítko koloběžky těsně kolem hlavičky miminka, protože na zastávku, o které je pan řidič jistě informován, je lepší brzdit na poslední chvíli a rázně. A tak chlapeček, který cestuje spolu se svou kolbrndou skončí opět v už tolik cestováním zmoženém stroji. Někdy se domnívám, že bychom k těm našim příspěvkům, měli dostávat i rizikové příplatky, protože tahle dovolená je opravdu adrenalinová, a tak doufám, že mi odpustí paní, ke které jsem se nechovala zrovna mile, ačkoli se mi snažila pouze poradit, jak a kam mám nastoupit, a kterou stranou nabídnout pomocníkovi kočárek, aby to měl co nejsnazší a to ve chvíli, kdy mne spolu s těžkým vozítkem a těhotnou pomocnicí zavírá netrpělivý řidič do dveří pomalu se rozjíždějícího autobusu. Milá paní, mohla jsem Vám to sdělit přívětivěji, ale za obsahem si stojím, opravdu v takové chvíli nikdo nestojí byť o dobře míněné rady.

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené