O výletu, pivu a bobcích…

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Povedlo se! Změna se dostavila… Pár dnů po nešťastném a protrpěném nemocném týdnu jsem se cítila po fyzické stránce mnohem lépe. A protože jsem si řekla, že opravdu potřebuju něco změnit a nesedět jen doma při čekání na efičkota, rozhodla jsem se naplánovat manžulovi na prázdný víkend výlet.

 Foto z ateliéru Fotopromě.cz


Samozřejmě s přidanou hodnotou. Pro mě jí měla být návštěva dědy (případně ještě strejdy a pocvičení se v řízení auta) a pro Jiřího navíc prohlídka nějakého místního pivovaru – nejlépe několika. A povedlo se. Výlet se vydařil beze zbytku. Jen škoda, že neměl tak 4 dny.

Byla jsem nesmírně ráda, že jsme se k tomu odhodlali – však kdyby náhodou, tak bychom určitě do nějaké nemocnice dojeli, cestou byli hned tři – minimálně. Ale nebylo to potřeba.

Adam byl z výletu také nadšený, protože se setkal s dětmi při hraní v dětských koutcích, projížděl se zámeckým parkem na své motorce, prošmejdil dědečkovi byt a přilehlé travnaté okolí domu před odjezdem a projel se ve vláčku (v nákupním centru mu už maminka jedné holčičky ukázala, že do vláčku se strkají korunky a ten se pak rozjede – i s ním na palubě). Bohužel pak dostat dítko z vláčku byl skoro nadlidský úkol, ale po mírném běsnění se povedlo. My věděli, že sladká nevědomost nepotrvá věčně.

S dědou čas zase, jako vždycky, strašně rychle utekl. Nejdříve jsme si zašli na oběd, pak jsme si u dědečka dali dobrůtku a kafčo. Před večerem jsme ještě využili krásného počasí a podívali se v Chebu do parku. A v Chebu v hotelu jsme měli rovněž zařízené bydlení. Bála jsem se, že bychom dědu rušili, pokud bychom zůstali spát u něho a jsem ráda za předvídavost. Chytly ho totiž záda a spal v noci místo v posteli v křesle. Tím pádem spal málo. Takže nevím, jak by to vypadalo, kdybychom tam zůstali nocovat. Asi by to pro něho bylo velmi nepříjemné.

A pro nás také, protože Adámek je ještě malý a v noci se přemísťuje, vyžaduje tulení a to zejména v cizím prostředí a budí se a mítá, a někdy i pláče. Navíc pro mne už není jednoduché vyspat se všude – bříško se spíše přelévá ze strany na stranu a mám-li se přetočit z boku na bok, připadám si, jako kdybych obracela tank. Stejně tolik místa zaberu. Tedy pro mne není moc komfortní spát v blízkosti Adámka, který kolem sebe kope. Naštěstí jsme měli v hotelu pro sebe třílůžák, kde jsem já spala na samostatné posteli a manžula s Adámkem na manželské. Velmi vychytané!!! Děkuji za zařízení manžulo! I děda tak mohl při své nespavosti využívat svého celého bytu a nebát se, že by nás snad rušil, když ho to tak bolelo.

V zajeté rutině tak i pro Adama došlo na příjemnou změnu. Soudím podle jeho reakcí – v hotelovém pokoji byl jako doma, velmi se mu líbilo, že se všechno odehrává v jednom prostoru a nejvíc byl překvapený, že může mít televizi naproti posteli. Doma sice pohádky také vídá, ale tady si vzal ovladač, lehl si do postele a pustil si telku. Museli jsme se smát. Německé pohádky a nějaký sport, co si pustil ráno, než jsme se my rodičové oblékli, využil k tomu, aby opřený o hromadu polštářů ležel a díval se. Vypadal najednou jako velký líný chlap, co doma nic nedělá a jen se válí u telky. Bylo to vtipné a samozřejmě jsme to museli zachytit na několika fotkách.

Cestování vydržel bravurně. Často jsme stavěli. Na procházku po zámecké zahradě, oběd a sem tam na záchod. Navíc jsem prozíravě zabalila celý malý batůžek hraček, které jsem v autě postupně vyndávala. To ho zabavilo po dobu, kdy nespal.

Také jsme si ověřili, že děti nepotřebují moc komunikovat verbálně, pokud jsou zhruba v podobném věku. Adam si rozuměl s německy mluvícím chlapcem úplně v pohodě. Jeden mlel Téééděééédi a druhej Klain bär či co, takže pohoda, vzájemně si to odkývali a hráli si, ukazujíc si znaky a jinou pantomimou, že ani jeden nechtěl jít domů.

Díky tomu, že Adam je opravdu společenský a strašně rád děti téměř jakéhokoli věku, troufám si tvrdit, že až sestřička trošku povyroste, bude nadšený, že má s kým dělat lumpárny. Do té doby budu muset zapracovat na jeho sociálním kontaktu s nějakými dalšími dětmi. Hodně mu to pomáhá ve vývoji. Už samotný výlet a to, že musel komunikovat s někým dalším (japonskými turisty v hotelu, chlapečkem a holčičkou v dětském koutku, dědou a strejdou) pro něho znamenal docela výrazný posun v mluvení a i po fyzické stránce se rozvinul. Je vidět, že se snaží slova, co zná, a znaky, co umí, spojovat do vět tak, aby mu kdokoli rozuměl. Už mi umí říct například, že nahoře v patře má hračku, kterou si tam zapomněl a chtěl by si pro ni jít, nebo by si raději ještě chvíli hrál a pak teprve se šel přebalit a nasnídat, popřípadě by raději tím směrem na procházku a ne tím, kterým chce jít maminka a proč (co tam je a co ho tak láká). A naučil se skvěle chodit po schodech – vypiloval to skoro k dokonalosti.

Navíc mě překvapilo, jak se rychle dokáže zorientovat v neznámém prostoru – resp. v prostoru, kde byl před hoooodně dlouhou dobou – např. u dědy v bytě, v hotelu… a jak je všímavý.

Jiří přidal do své pivní turistické mapy další pivovary, ochutnal pivo i přes soukromou párty v jednom z nich (navíc jsme dostali i malé občerstvení k pivní ochutnávce) a majitelé to nechtěli ani zaplatit a nebýt toho, že Adam už opravdu musel spát, byli by chtěli, abychom tam zůstali. Bylo to od nich velmi milé, protože najít ten pivovar vůbec nebylo jednoduché! (Byl v místě, kde bych ho čekala jen velmi málo, navíc otočený spíše k jiné části silnice a nebýt toho, že se manžel zoufale snažil a obešel celý ten blok domů, byli bychom odešli bez zářezu na pažbě.)

Také jsme se přesvědčili, že Cheb je město, které kromě Špalíčku má i mnoho jiných krás a zajímavostí, které stojí za to navštívit ještě při dalších návštěvách. Tedy, že i s malými dětmi je co vidět a co si užít.

Z výletu jsem se vrátila dobitá energií, dobrou náladou ze splněného úkolu nejen návštěvy, co jsem si předsevzala ještě před porodem udělat (návštěva dědy s malým Adamem a maličkou efičkou nebude zase hned tak možná, tedy je otázka, kdy dědu zase uvidím) a s manžulou jsme zase chvilku strávili společnými aktivitami jinými, než řešením práce nebo úkolů kolem budoucího bydlení. Hned se zdálo být veseleji.

Dostali jsme kupu dárků od strejdy i dědy, od dědy navíc na cestu výborné chlebíčky vlastní výroby (velmi vyhlášené, jen mě mrzí, že i přes bolavá záda šel nakupovat suroviny!!! Proto jsme se, dědo, přece neohlásili s příjezdem dříve! Ale já vím… a navíc se po nich v autě jen zaprášilo – musela jsem se smát, že manžula se prý styděl si vzít na návštěvě, když my ostatní jsme si nebrali. Jenže já povídala a navíc jsem se bála, že jsem stále od snídaně plná – a určitě to znáte, k miminkům v bříšku se zase tolik jídla nevejde…).

A teď už snad bude kupa sluníčka na zahradě. Vyburcovalo mě to k malé aktivitě – po pejskovi jsem vše sesbírala, takže nás zase čeká nerušený oddech a Mítačut konečně může prozkoumávat, co se mu zlíbí, a nemusíme se omezovat jen na verandu, jako za škaredých jarních dnů, kdy jsem se bála, že se s nějakou rozmočenou hromádkou potká. Navíc moje přehazování suchých psích bobků do pole ho velmi pobavilo, takže jistě ocení, až teta s pejskem zase brzy přijedou, aby bylo co přehazovat přes plot do pole! S lopatkou teď chodí a zkoumá zahradu sám a hledá, co by se dalo přes plot hodit… to tam zase bude věcí!

Zítra budeme muset vymyslet nějakou jinou bžundu, abychom pak ale měli vůbec nějaké zahradní náčiní a hračky…

Jen místo bžundy bude zase jedna včelička do zadečku, tak snad to ten náš klouček u paní doktorky zvládne.

Užívejte vykukujícího sluníčka,
Zuzana


Zuzana právě prožila 32. týden těhotenství. Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?

 b633826779917455511.jpg

23.4.2015 12:16

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist