Proč zákazy prospívají dětské inteligenci

Dítě je králem, může všechno a vše se točí kolem něj. Tyto tendence se čím dál víc prosazují v dnešní společnosti. Přitom omezení, před něž děti stavíme, prospívají jejich rozvoji už od nejútlejšího věku.

Alespoň toto tvrdí francouzská psychoanalytička Gabrielle Rubin ve své knize „Proč zákazy prospívají inteligenci našich dětí“. Pro své tvrzení má několik vysvětlení.

Zákazy směřují k rozvoji myšlení a ke kreativitě. Kterých z nich se to týká?

„Absolutně všech, které nám diktuje společnost a všichni je moc dobře známe,“ říká Gabrielle Rubin. Jsou to zákazy typu: „Tohle nesmíš dělat“, „Nesmíš se prát ve škole“, „Nesmíš házet tu láhev na zem“. Přitom už po věky platí stále stejné pravidlo: Pokud někomu něco zakazujeme, a to především dítěti, jen v něm probudíme chuť na „zakázané ovoce“. Prostě si chce vyzkoušet, co se stane, když zákaz překročí, zjistit, co tak tajemného se skrývá v „zakázané komnatě“. Ne nadarmo se tyto situace objevují v pohádkách, kde zvědavost vítězí nad zákazem a hrdina či hrdinka za to musí pykat.

Tím pádem neplatí, že zákazy blokují zvědavost, chuť se něco dozvědět, naučit…

Zákazy zvědavost podněcují. Dnes mají rodiče ve zvyku nic před dětmi netajit a i těm nejmenším říkají všechno. Přitom právě tajemství je pro rozvoj inteligence tak prospěšné. Vezměme si například situaci, kdy se malé dítě dozví, že brzo bude mít bratříčka nebo sestřičku. Takže se logicky začne rodičů ptát, jak je to možné a jak se dělají děti. Pokud mu to rodiče hned všechno neprozradí, ale řeknou mu, že to není snadné jen tak vysvětlit, že je na to příliš malý nebo malá, dítě se na to snaží přijít samo. Jeho domněnky jsou často bizarní a úplně mimo realitu, ale krok po kroku se časem ke skutečnosti vlastním úsilím dopracuje. V tomto případě jde o starou známou metodou pokus-omyl, kterou tak dobře znají i vědci. Bez ní by nedošlo k vědeckým objevům. Dítě postupuje obdobně. Něco zkouší, a když vidí, že to nefunguje, pokusí se na to jít jinak.

Čtěte také:

Existují zákazy, které jsou „inteligentnější“ než ty ostatní?

„Je důležité, aby si děti ale i rodiče uvědomili, že zákazy jsou nevyhnutelné, aby byly stanovené nějaké hranice,“ říká Gabrielle Rubin. Současné trendy však směřují k tomu, aby byly vymazány. Samozřejmě existují i zákazy absurdní a nespravedlivé. Ty pak mohou mít neblahý dopad, jenž se může projevit v pozdějším věku. Mnohdy s důsledky takovýchto nelogických a škodlivých zákazů musí dotyčnému pomoct odborník v oblasti psychologie. Dochází k tomu například v situacích, kdy rodiče dítěti tvrdí, že nemůže jít do školy, protože je příliš hloupé. V pozdějších letech třeba svému potomkovi zase brání v tom, aby si vybral tu a tu profesi, protože na to nemá. V dospělosti se pak může stát, že se takový člověk podceňuje, nemíří k vyšším cílům, nevybere si odpovídajícího partnera.

Proč se dnešní společnost vlastně tak brání zákazům při výchově dětí?

Souvisí to s tendencí odmítat rodičovskou autoritu, čemuž je současná společnost nakloněna. Rodiče se cítí provinile, pokud nejsou dostatečně benevolentní a uplatní trochu tvrdší ruku. Ovšem musí jít o prosazení vlastní autority, ne o nějaké neadekvátní tresty. Dítě by mělo znát jasné hranice toho, co je dovoleno a co ne. A to si mnozí rodiče neuvědomují, anebo se tyto limity ani neodvažují stanovit, protože se obávají, aby svého miláčka nějak netraumatizovali. Toho se ale nemusí bát. Naopak, dítěti dodají větší jistotu a samostatnost. Pokud nebude znát cestu, jíž se má dát, bude věčně potřebovat dospělého za zády, aby mu udával směr.

1.9.2017 3:02

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.
TOPlist