Děti neponižujme

Otřepaný vtip praví, že ukradne-li něco obyčejný člověk, je to krádež. Když ale totéž ukradne arcivévoda, je to kleptomanie. Za ni samozřejmě nemůže. Z tohoto pohledu se zamysleme nad tím, jak posuzovat výchovné problémy s dětmi.

Pouhé povrchní hodnocení dětských prohřešků s následným trestem může situaci výrazně zhoršovat. I laik v psychologii a psychiatrii by měl orientačně vědět, co vše může být za problematickým chováním. 

Jeho jednání s dítětem nepřinese žádoucí výsledek, pokud je konfrontační. Když vyhrožuje, ignoruje, ironizuje, ponižuje, dramatizuje drobnosti, připomíná dávno vyřešené záležitosti. 

Naopak produktivní je věcnost, laskavost, shovívavost, přiměřená míra asertivity, umění zařídit věci tak, aby je dítě udělalo dobře, a pak je za to pochválit. Dobrým pomocníkem je humor, schopnost vcítění se, ztotožnění s pohledem dítěte, jednání „zde a nyní“s optimistickým výhledem do budoucna. 

Nedávná informační kampaň k problematice domácího násilí byla podle mého názoru úspěšná. Příslušná ministerstva ohlašují nyní kampaň k problematice trestů, zejména tělesných trestů u dětí. I to je také součást domácího násilí. 

Rady, jak na děti působit, by měly vycházet z vysvětlení, proč děti zlobí. V některých diskusích totiž přetrvávají názory „škoda každé rány, která padne vedle“.

18.2.2009 6:13| autor: Tomáš Novák
Více o tématu: děti

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist