Jak podpořit nástup laktace

Kojení je přirozený způsob výživy miminek. Je také časem, který maminka a miminko tráví v těsném kontaktu, časem, který mají jen sami pro sebe. K tomu, aby už od začátku bylo pro matku i její dítě kojení také obdobím pohody, je zapotřebí vhodně podpořit přirozené mechanismy kojení už od samotného okamžiku porodu.
foto: Profimedia

Fyziologie kojení – nástup laktace

Pro zahájení tvorby mléka je nejdůležitější včasné a opakované přiložení novorozence k prsu. Tím je mimo jiné podpořena tvorba hormonu prolaktinu a aktivita mléčné žlázy. První dva až tři dny po porodu se v prsou tvoří žlutá a hustá tekutina, která se nazývá kolostrum neboli mlezivo. Mlezivo je výživnější než pozdější zralé mléko a navíc obsahuje velké množství protilátek.

Zralé mléko se začíná tvořit zhruba třetí až pátý den u porodu (u některých žen, například po operativních porodech tomu může být i později). Často přitom dochází k bolestivému nalití prsou, někdy se přidruží i zvýšená teplota, prsa mohou být horká, tvrdá a citlivá na dotek.

Velmi důležité je nalité prsy dobře průběžně vyprázdnit buď častným kojením nebo v případě obtíží s uvolněním mléka pomůže ruční odstříkání či odsátí odsávačkou. Studené obklady sníží horkost, vlažná sprcha a jemná masáž jak sprchou tak rukou pomohou uvolnit mléko. Časté kojení podporuje další tvorbu mléka a zároveň zabraňuje zadržení mléka v mlékovodu a vznik zánětů.

Správné přisátí je základ

Klíčem k úspěšnému kojení je správné přisátí miminka k prsu. Dítě, které se dobře přisaje, získává dostatek mléka, zatímco dítě, které se přisaje nesprávně, pije málo a navíc často způsobuje matce bolest bradavek, neboť ve snaze získat více mléka, zůstává u prsu příliš dlouho.

Známkou správného přisátí k prsu jsou široce otevřená ústa miminka a také to, že se brada a nos děťátka dotýkají prsu. Většina dvorce je v ústech dítěte a miminku se při sání pohybují ouška a spánky.

První přiložení, první (samo)přisátí

Obecně doporučovanou zásadou úspěšného počátku kojení je co nejčasnější přiložení miminka k prsu matky. Obvyklou praxí je, že při prvním kojení matce a děťátku asistuje zdravotnický personál. Lidští novorozenci však mají, stejně jako miminka našich příbuzných primátů, instinktivní schopnost sami bez pomoci se doplazit k matčinu prsu a přisát se. 

Partnerem rubriky je

Výzkumy poukazují na to, že děti, u kterých proběhlo takzvané samopřisátí (v angličtině se můžeme setkat s termínem breast crawl, tedy plazení se k prsu), mají oproti těm přiloženým menší problémy s kojením, lépe se adaptují a jsou i spokojenější a méně pláčou.

A jak takové plazení k prsu probíhá? Miminko se po porodu nemyje, pouze se osuší (s výjimkou ručiček, na kterých zůstávají zbytky plodové vody, které voní a chutnají jako maminčina bradavka) a je ponecháno nahé na nahém břiše své matky (pro zajištění tepelného komfortu je možné dvojici maminka a miminko přikrýt dekou nebo přikrývkou). Tam se po několik minut adaptuje a učí se rozpoznávat vůni a podobu své maminky. 

Postupně začne provádět pohyby, kdy se instinktivně odstrkuje nožičkami od břicha matky. Zároveň pohybuje ústy, sliní a saje si pěstičku. Pomocí nohou a loktů se posouvá až k prsu, olizuje si pěstičku a díky vůni plodové vody hledá bradavku. 

Natahuje se za prsem, čímž masíruje bradavku. Ta se prodlužuje a vztyčuje a miminko ji uchopuje do úst a začíná samo sát – zajímavé je, že téměř všechna miminka, která se sama doplazí k prsu, se již napoprvé přisají zcela správně (a odpadá tedy i učení se technice kojení, kterou tato miminka zvládají zcela přirozeně). 

Celý proces trvá v průměru 30–60 minut (delší dobu potřebují například miminka ovlivněná medikací nebo miminka se ztíženou adaptací po těžkém porodu). 

Stejně jako miminko i maminka, pokud je ponechána v nerušeném kontaktu s děťátkem, se během samopřisátí chová zcela instinktivně a opatrnými doteky a hlazením ho stimuluje k plazení. 

Čtěte také:

Těsný kontakt jako podmínka dobrého kojení

I v následujících dnech a hodinách je velmi důležité, aby maminka byla co nejvíce s miminkem spolu. Kontakt kůže na kůži napomáhá vyplavování hormonů oxytocinu a prolaktinu, které jsou pro zdárný průběh kojení nezbytné. Co nejčastější mazlení, chování či společné spaní také umožňují matce ladit se na potřeby svého dítěte a pomáhají jí orientovat se v signálech, které k ní novorozenec vysílá – je pro ni tedy snazší rozpoznat, kdy má miminko hlad, a také je pro ni jednodušší se přizpůsobit jeho spánkovému rytmu i rytmu jeho kojení.

Kvalitní podpora rané vazby mezi maminkou a jejím děťátkem také snižuje pocity stresu spojené s únavou či bolestí po porodu. To opět příznivě ovlivňuje laktaci (neboť právě stres značně komplikuje jak tvorbu mléka, tak jeho uvolňování z prsou). 

V případě, kde není možný těsný kontakt miminka s maminkou (předčasně narozené dítě v inkubátoru, zdravotní komplikace matky či novorozence, porod císařským řezem) je ideální podpořit nástup laktace včasnou a pravidelnou stimulací a odsáváním. Například nejnovější poznatky výzkumného týmu v oblasti kojení pod záštitou Australské univerzity prokázaly, že odsávání z obou prsů může zvýšit a podpořit produkci mléka až o 18%.

Dokrm z lahve je pro kojení rizikový faktor 

Lahvička na mléko je uzpůsobena tak, aby z ní tekutina tekla takřka bez úsilí. Rozhodně je pro miminko snazší napít se z láhve než pít z prsu, a to zejména v prvních dnech po porodu, kdy děťátko vždy ještě nemívá zcela ustálenou techniku kojení. Nezřídka nabídnutí lahve (zejména v prvních dnech, kdy se laktace ještě zcela nerozběhla a matka produkuje jen kolostrum nebo malé množství mléka) vede k tomu, že miminko začne upřednostňovat rychlý tok tekutiny z lahvičky před pracnějším sáním z prsu.

Pokud je však třeba dítě dokrmovat, je vhodné volit alternativní způsoby krmení – například sondou, lžičkou (SoftCup), stříkačkou, kádinkou (Babycup) či Suplementorem.

Krmení podle potřeb miminka

Každé miminko je jiné a každé má také jinou potřebu kojení. Některé děti chtějí v prvních dnech sát často a dlouho, jiné se dosyta napijí a pak se na několik hodin oddají posilujícímu spánku. Děti po těžkém porodu nebo miminka s novorozeneckou žloutenkou mohou o kojení jevit malý zájem a být ospalá a unavená (a zde je vhodné miminka k pití povzbuzovat a stimulovat je k častému přisátí).

Kojení je otázkou nabídky a poptávky, tedy čím bude žena kojit častěji, tím více mléka se v prsu utvoří. Kojit podle přání dítěte je tím nejjistějším způsobem, jak uspokojit jeho potřeby a zároveň podpořit dostatečnou tvorbu mléka.


Partnerem rubriky je: Medela - bezpečné, snadné a efektivní odsávání mateřského mléka.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené