Fotografický ateliér je vlastně obří herna

Radek je opravdový profesionál a při focení dětí se cítí jako ryba ve vodě. Jeho YesPhoto je úžasný, barevný, teploučký fotoateliér na Praze 10. S Radkem jsme si povídali o jeho zážitcích z focení dětí, ale nejen o tom.

Co vás obecně na focení nejvíc baví?

Střídat fotografická témata a prolínat zkušenosti z jednoho tématu do druhého. Tím myslím, že když jdu třeba fotit svatbu a objeví se na ní děti, vím od začátku, jak s nimi pracovat, abych je dostatečně motivoval, a tak je dostal tam, kde je budu během svatebního focení potřebovat.

Co nebo koho nejraději fotíte?

Mám největší dětský rodinný fotoateliér v České republice, takže samozřejmě děti, těhotné ženy, celé rodiny a svatby. Jelikož ale děti a lidi všeobecně fotím denně, s velkou zálibou si rád chodím odpočinout k focení jídla, drinků a interiérů.

Samozřejmě, chápu. Co je pro vás na focení nejtěžší?

To vím naprosto přesně – celodenní držení fotoaparátu, klekání si na kolena a neustálé stěhování fototechniky. To ostatní, co k focení patří, je pro mě jako třešinka na dortu za odměnu.

Kdy a jak vznikl ateliér YesPhoto?

K YesPhoto jsem byl vlastně přinucen okolnostmi :-). Název jsem se snažil zvolit co nejjednodušší. Hlavně kvůli tomu, že mám celkem špatně zapamatovatelné příjmení jsem chtěl lidem usnadnit možnost mě dohledat a zapamatovat si můj ateliér. Ten vznikl na základě mé potřeby a vize, kterou jsem prostě nemohl v Praze najít. Přes focení jedné skandinávské značky dětského oblečení jsem se dostal k focení dětí. Myslím si, že je to už něco kolem devíti let. Neustále jsme bojovali s tím, že je po Praze plno fotoateliérů a studií na focení, ale žádné nebylo dostatečně vybavené na focení dětí.

Většinou v těch ateliérech bylo bílé nebo černé pozadí a nějaké židle a křeslo. Nic ale pro děti, co se týká rekvizit nebo dětských pozadí. Děti se tedy v Čechách v té době fotily tak nějak jednoduše, miminka na kusu hadru, dece nebo kožešině, přičemž jakmile už dokázalo dítě sedět nebo stát, končilo focení na bílém pozadí. Pro mě to znamenalo nudu a styl, který nechci dělat. Děti focení na bílém pozadí nebaví, je velmi těžké je na něm udržet. Tak vznikla představa různých tematických fotopozadí, ale hlavně rekvizit, které budou děti milovat a i rodičům se budou líbit tak jako mně.

Co jste po této zkušenosti podnikl?

Pustil jsem se do shánění takových rekvizit a pozadí, které v českých ateliérech vůbec nebyly. Stálo mě spoustu času a úsilí, než jsem se dopátral, kde nějaké rekvizity koupit nebo si je nechat vyrobit, ale výsledek jistě stojí za to. Mé první plechové šlapací autíčko bylo z Francie a pozadí z Číny. Když mi rekvizity přišly, měl jsem z nich radost jak malý kluk. Dodnes si to dobře pamatuji a dodnes mám díky tomu ke každé rekvizitě ve svém ateliéru nějaký vztah a nadále z toho mám radost. Nemůžete totiž jít do nějakého obchodu a tam si rekvizity jednoduše koupit. Musíte je složitě po jednom kusu shánět po celém světě jako nějakého starého veterána.

Dnes už rekvizity nenakupuji, ale nechávám si je vyrábět na zakázku od různých výrobců, od A až do Z si vše vymyslím, nakreslím a šikovnýma ručičkama nechám vyrobit. Baví mě to, má to svého ducha a upřímně – děti to milují. Hlavně proto, že je můj ateliér pro děti jedna velká herna s pohádkovými rekvizitami. To pak jde celé fotografování úplně samo a tak by to mělo u dětského focení být.

Jaký byl váš nejzajímavější zážitek z focení?

U mě v ateliéru je už samotné fotografování zážitkem, takže zážitky prožívám s dětmi každý den. Ale jeden mě o Vánocích pobavil asi nejvíc. Čtyřletý chlapeček se mě zeptal, jestli jsem Santa Claus. Samozřejmě jsem se ho musel na oplátku zeptat, proč si to myslí, a on mi odpověděl: „No vidím, že tady máš Santovy sáně, Santovo křeslo, stromeček, vánoční dárky, plno hraček…“ a poté ještě ukázal na ramínko, na němž byl zavěšený Santův kostým. Takže mi hned docvaklo, že ten klučina ve mně vidí „utajeného“ Santu, což mi v tu chvíli připadalo roztomilé a hezké. To je ta pravá odměna pro mě za focení, líbí se mi, že u mě děti sní a plní si své sny. Že jim vytvářím hezké vzpomínky, zážitky a památku na celý život.

Co plánujete s YesPhoto do budoucna?

Určitě plánuji více originálních rekvizit, kulis a pozadí. Rozšíření ateliéru do větších rozměrů, ale hlavně mám vizi, aby si ateliér YesPhoto mohl dopřát každý. Jinak řečeno, aby byl finančně dostupný pro všechny rodiny nebo třeba zcela zdarma pro děti z dětských domovů. Chci prostě dopřát zážitek z focení v ateliéru všem dětem. Stejně jako každé dítě chce a musí alespoň jednou za život zajít do zoo, do cirkusu nebo do bazénu, tak bych si přál, aby mělo možnost zajít k nám do ateliéru a užít si focení.

25.9.2019 12:09 | autor: Redakce Babywebu.cz

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznetev zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist