Porod z pohledu dítěte aneb Jak dítě vnímá svoje narození

Nenarozené dítě je bytost, která má city, paměť i vědomí. Všechno, co se s ní děje v době devíti měsíců mezi početím a narozením, velmi významně utváří její osobnost, pohnutky a touhy.

Při formování nového života spolupůsobí mnoho dalších faktorů. Myšlenky a city jsou pouze jedním z mnoha takových vlivů. Ve srovnání např. s genetickou dědičností jsou však jedinečné tím, že je možné je ovládat. Žena jimi může pozitivně působit v takové míře, v jaké si přeje. To ovšem neznamená, že budoucí štěstí dítěte závisí na schopnosti matky mít dobrou náladu dvacet čtyři hodin denně. Občasné pochybnosti, nejistoty a úzkostné stavy jsou v době těhotenství běžným jevem. I ty mohou ve skutečnosti napomáhat vývoji ještě nenarozeného dítěte. Jde spíše o to, že nastávající matka získává s novými poznatky nový způsob, jak v pozitivním směru aktivně ovlivňovat emocionální vývoj svého dítěte.

Nové poznatky a výzkumy prenatální psychologie přináší nové informace pro lékaře a tím jim umožní vyhnout se mnoha případům patologického průběhu těhotenství a komplikacím u porodu, naděje pro matky a otce, protože jde o prohloubení a obohacení rodičovství, a především nadějí pro ještě nenarozené dítě, které bude mít z nových poznatků největší prospěch. Nyní víme, že již v těhotenství máme co do činění s bytostí, která má své vlastní vědomí, odpovídá a prociťuje lásku v mnohem větší míře, než jsme si doposud mysleli. Během vývoje v děloze a i při narození si proto zaslouží – a vlastně i vyžaduje – citlivější, starostlivější a humánnější péči.

Francouzský porodník Frederick Leboyer, autor práce o netraumatizujícím porodu, to intuitivně vycítil. I proto se tak důrazně zasazoval o jemnější metody porodu. To, co se klinicky zjistilo, potvrzuje jeho závěry. Novorozenec velmi citlivě vnímá, jak přichází na svět, je pro něj velmi důležité teplé, bezpečné a humánní prostředí. Vnímá něhu, měkkost a laskavý dotek, ale právě tak vnímá opak. Odlišným způsobem reaguje na silné světlo, zvuky přístrojů a chladnou neosobní atmosféru, která se tak často vyskytuje na nemocničním porodním sále. Zdaleka nejde jen o porod samotný.

Většina toho, co bezpečně víme (potvrdily to fyziologické, neurologické, biochemické a psychologické studie), se týká dítěte od šestého měsíce jeho nitroděložního života. Podle všech měřítek se dítě v tomto okamžiku stává fascinující lidskou bytostí. Dokáže si pamatovat, slyší, dokonce se učí. Umí vycítit a reagovat nejen na nediferencované emoce, jakými jsou láska a nenávist, ale i na mnohem jemněji odstupňované citové stavy, jakými jsou citová nejednoznačnost a rozpolcenost.

Porod je první, déle trvající emocionální a fyzický otřes, kterým dítě prochází a na který nikdy úplně nezapomene. Prožívá okamžiky neuvěřitelného smyslového prožitku – okamžiky, když každý kousek jeho těla omývá teplá plodová voda matky a obepínají ho matčiny svaly. Tyto okamžiky se ale střídají s okamžiky veliké bolesti a strachu. I za nejpříznivějších okolností porod rezonuje celým jeho tělem jako seismický otřes vyvolaný zemětřesením.

V jedné chvíli se jeho tělíčko celé blažené vznáší v teplé koupeli plodové vody, v následujícím okamžiku se ocitá v porodních cestách a je tady začátek krušné zkušenosti, která může trvat mnoho hodin. Stejně vysilující je i konec porodu. Mysl dítěte zaznamenává každý pocit, gesto a pohyb. Nyní již nic neunikne jeho pozornosti. Dokonce i ten nejmenší detail zanechává nesmazatelné paměťové stopy, i když si je v budoucnu bude umět dítě zřídkakdy spontánně vybavit. To neumí téměř nikdo z nás. Porod způsobuje určitý druh amnezie. Příčinou je oxytocin, který matka vylučuje v první i druhé době porodní (oxytocin je základní hormon v těle matky, který vyvolává stahy dělohy a laktaci). Přítomnost tohoto hormonu tedy nejspíše způsobuje, že mnohé vzpomínky spojené s naším narozením vymizí z našeho vědomí.

To, jak se matka cítí v době porodu, má nesmírný vliv na jeho průběh. Pokud je uvolněná, plna důvěry a těší se na narození svého dítěte, má velmi dobré vyhlídky, že porod bude jednoduchý a bez potíží. Je-li plna pochybností a obav a není si jista svou úlohou budoucí matky, riziko komplikací úměrně vzrůstá.

To přirozeně neznamená, že každý vážný stres matky nevyhnutelně způsobí poškození dítěte. Ale kdo ví, jak velké fyzické a emocionální újmě by mohli zdravotničtí profesionálové (jakými jsou gynekologové, porodníci a zdravotní sestry), zabránit jednoduše tím, že emocionálnímu zdraví těhotné ženy budou věnovat právě takovou pozornost, jakou věnují jejímu fyzickému zdraví? Znamenalo by to hlavně s větší zdrženlivostí a rozvahou používat rutinní přístupy, léky, monitorování dítěte, císařské řezy a další rozvinutou techniku, která převážně vládne na porodních sálech.

Jak poznamenal dr. Leboyer již v 70. letech minulého století, těžko je možné si představit děsivější vstup do života než ten, který porodnictví ( i když bez zlého úmyslu) vymyslelo pro další generaci dětí. Miminka se nejčastěji rodí v místnostech charakteristických svým ostrým osvětlením a chladnými ocelovými přístroji. Přítomni jsou cizí lidé s rukavicemi na rukou. Když už jsou dítka na světě, oddělí je od jejich často omámených a léky opojených matek a bez dlouhých ceremonií uloží do inkubátoru.

Je překvapující, že tento systém péče ještě existuje. Je čas, abychom si konečně uvědomili, nakolik je pro novorozence i rodiče škodlivý. Pokud změníme svůj přístup a uvědomíme si, jak je to důležité pro nás a naše děti, můžeme předcházet traumatům, násilí, manipulaci, drogám… a vytvořit svět porozumění, radosti, lásky a harmonie.

S výňatky z knihy „Tajomný život dieťaťa pred narodením“ od kanadského psychiatra Thomase Vernyho sepsala a upravila MgA. Katarína Zatovičová, www.acentrum.eu

Proč některá miminka hodně pláčou? Jednou z příčin je porod. Miminka si svojí cestu na tento svět pamatují. Ukážeme si v dokumentu, jak děťátko putuje porodními cestami a řekneme si, co u toho prožívá. Tento silně citový a emoční zážitek jej pak ovlivňuje na celý život. Nevěříte? Názor můžete změnit na přednášce autorky článku, a to 21. 5. 2012 v pražském Kině Perštýn. Přednáška se koná v rámci Světového týdne respektu k porodu.

www.respektkporodu.cz

16.4.2012 11:53| autor: Z dostupných zdrojů zpracovala redakce Babywebu

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist