Hledá se byt. Zn.: Soukromí nedosažitelné!

MÁMA ZUZANA Minule jsem se domnívala, že mým dalším tématem bude létání s dětmi a přípravy na stěhování… No, tak nebudou.

Létání se možná dotknu, pokud si ho úplně nenechám na jindy, ale rozhodně se dnes spíše vypláču.

Nějak se mi to totiž ještě nepovedlo po prožitém šoku. Jinak se asi prohlídce bytu, kam jsme se plánovali s dětmi nastěhovat, říct ani nedá.

Poté, co jsme odtamtud odjížděli, jsem si několikrát opakovala, že jak jsem stará, tak jsem blbá – a to i bez prominutí. Člověk opravdu nemá říkat hop, dokud nepřeskočí. A my se stěhovat nebudeme.

Už víme, proč tenhle byt zatím padl i na několikerého v pořadí – tedy, proč jej ti, co vyhráli před námi, nechtěli.

Tomu byste prostě neuvěřili. Jak mohou nabízet k pronájmu něco takového, je mi záhadou. Představují si za to částku, na kterou bezdomovec nemá, ale neumím si představit někoho jiného, kdo by na takovém místě chtěl dobrovolně bydlet. Snad opravdu jen někdo, kdo touží po teplé vodě a je mu jedno, kde se k ní dostane, nebo se chce vyhnout mrazům. Ale pochopila jsem, že teplo se rozpočítává podle podlahové plochy, tedy by částka nemusela být malá, protože byt je poměrně velký. Takže bezdomovec na takové bydlení zase nemá.

Jenže my, přestože jsme zoufalí, takhle zoufalí zase nejsme. Tedy, jsme, ale v zájmu zdraví mě jako astmatika a dětí, to nepřipadá v úvahu.

Abyste měli představu. Ten byt měl být 3+1. To nebyl ani náhodou. Tři místnosti tam sice jsou, ale ono +jedna není pokoj ani jeden. V bytě totiž zcela chybí kuchyň. Je tam místnost, v níž je skříňka a na ní pracovní deska – ovšem pouze s dírou, nikoli dřezem. Ten tam ovšem není moc ani potřeba, protože do místnosti není přivedena žádná voda. Taktéž je to se sporákem – zkrátka není. Natož nějaká trouba. Jediné místo, kde je voda, je koupelna. A z toho důvodu je v koupelně dvojdřez – takový ten smaltovaný. Také je tam malý bojler a „na tvrdo" ke dřezu přivedené trubky přímo instalované na dlaždičkách. Ale to by se přinejhorším, ještě dalo. I vodu by si člověk do kuchyně klidně z koupelny přinesl, popřípadě umyl nádobí ve škopku nebo v koupelně... jenže korunu celému bytu dává plíseň – jak ta, co je ve společné chodbě při příchodu k bytu, stejně tak ta v bytě. Navíc v místnosti, kde je plíseň, ač je největší, je další úskalí, s dětmi nemalé a špatně řešitelné: okna jsou v takové výšce, že náš 90 centimetrový Adam dosáhl na kličku otvírání okna už při návštěvě. Trnula bych hrůzou, kdy se okno naučí otevírat a z podkrovní místnosti mi vypadne na zahradu. Kličky bych musela odstranit a místnost vůbec nevětrat. Ha hááá, že?!

Takže suma sumárum, pokud tedy jednu ze tří místností počítám za kuchyň, pak je to jen 2+1, že? Asi někdo na Městské části úplně neumí počítat. (Ačkoli předsíň by se asi za kuchyňský kout dala předělat mnohem lépe, než ona místnost, co se za ní vydává.)

Co pro nás byl dále šok, bylo to, že Městská část nemá zájem byt žádným způsobem uvést do nějakého obyvatelného stavu. Chtějí rekonstruovat celý bytový dům, ale dům o třech bytech jim spočítali prý na několik desítek milionů, na což nemají.
Sice je na jednu stranu chápu, ale jestli čekají, že do toho člověk vrazí vlastní prostředky a oni nabídnou nájemní smlouvu maximálně na rok, tak jsou opravdu neuvěřitelně naivní – do toho půjde někdo jen z čistého zoufalství, ale pak předpokládám, že na takovou opravu opravdu nemá prostředky, asi jako my. Ovšem nabízí se, jak bude dům vypadat, čím déle bude neobydlený.
A pro naší potřebu bydlet cca do konce roku někde, tj. než se dostaví náš domeček, než by se TOHLE dalo do pořádku, myslím si – a doufám, že už to ani nebude mít cenu, protože budeme za půlkou doby naší výstavby – alespoň tak to vidí náš pan stavitel.

A tak jsem to sfoukla s tím, že tak věci nemají být. Asi se tu máme trápit dál...

Nemusím snad ani říkat, že mi to zas vzalo hodný kus energie, kterou mi dala dovolená. Ze zoufalství jsem se zapsala do rekvalifikačního kurzu. Dnes jsem byla na prvních přednáškách a bavilo mě to. Alespoň mám pocit, že pro sebe něco dělám. Uvidíme, jestli to někdy k něčemu bude...

Nezlobte se, ale létání si opravdu nechám na jindy...až budu mít náladu zase trošku „létat".

A teď jdu vyhlížet ty lepší zítřky. Kdeže jsou?! ;o)

Zuzana

28. 1. 2016Zuzana
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Jako žito

MÁMA ZUZANA Tak se cítím. Unavená. Jako strašně zmlácená… Snažím se stihnout všechny termíny odevzdání všeho, co hoří, a nebo hoří víc… Celý článek »

Stavební povolení

MÁMA ZUZANA Je doma. Zdálo se to jako už nemožné, ale je doma. Přišlo mailem a je tu. Otevřeli jsme bublinky i přes mé kojení a u večeře vypili každý kousek ze své sklenky.  Celý článek »

Trpělivost

MÁMA ZUZANA To je zboží, kterého se mi někdy v poslední době opět nedostává. Vím, že je to u nás už ohraná deska. Jenže opravdu nepamatuju, kdy jsem si od dětí naposledy odpočala na déle než pár hodin. Rozumějte. Sem tam vyjede manžel s dětmi... Celý článek »

Mlčeti zlato…

MÁMA ZUZANA nemlčeti platina? Už se Vám určitě někdy stalo, že jste se musely rozhodnout mezi úplně dvěma špatnými variantami. Tedy... „špatnými“ je relativní pojem. Zkrátka mám na mysli rozhodování, které nemá naprosto dokonalé řešení. A protože... Celý článek »

Když máma naletí

MÁMA ZUZANA Tento týden jsem sobě, ale hlavně svému malému synkovi, připravila ohromné zklamání. A na rozdíl od dítěte, které jak je pozitivně naladěné od narození ze svého přirozena, jsem se toho pocitu nemohla zbavit – a vlastně jsem se ještě... Celý článek »

Když létám...

MÁMA ZUZANA Mám ráda cestování. Cestování v jakémkoli dopravním prostředku. Z prostředků nejvíc letadlem. Mé děti to mají stejně. To si troufám tvrdit. Celý článek »

Na mou duši

MÁMA ZUZANA Abych navázala na předchozí blog, Vánoce u nás proběhly. Nikterak bych to nerozmazávala, protože bych si opět musela trošku stěžovat na „babičku“. A tak raději nebudu vyprávět. Celý článek »

Sáňky v létě

MÁMA ZUZANA Po delší odmlce vás opět zdravím. Velká omluva všem, pokud jste na blog marně čekali. Rozhodování na poslední chvíli má svá úskalí. Někdy nemalá…  Celý článek »

Mumie

MÁMA ZUZANA Týdny plynou a my už víme, že na dovolenou do dalekých zemí, pojedeme (tedy, pokud zdraví dovolí a bude jinak shůry dáno). Celý článek »

Nedovolená dovolená

Každý se občas v životě ocitl mezi mlýnskými koly. My se tak cítíme nyní. Celá rodina. Na jaře jsme si s kamarády koupili letenky do Brazílie, že pojedeme na krásnou dovolenou přes Vánoce. Letenky jsem pro jistotu pojistila pro případ, že bychom... Celý článek »

Parádnice

MÁMA ZUZANA Dva týdny se v kalendáři otočily a u nás se relativně nic nezměnilo. Tedy co se týká stavu domu, stavebního řízení a hypotéky.  Celý článek »

Mluvící a čůrací

MÁMA ZUZANA Vždycky se na podzim těším jako malá holka. Přijde mi snad stejně zábavný, jako zima. V zimě se, pokud je, běhá po sněhu a hraje v něm. Když ne, tak se na něj těší… a podzim zase přináší kupu listí. To naštěstí mnohem pravidelněji v... Celý článek »

Kdo si hraje, nezlobí…

MÁMA ZUZANA …většinou. Poslední dva týdny byly nabité událostmi. Nedostali jsme hypotéku, neočkovali děti, protože byly nastydlé, (díky tomu ani nenastřelovali náušničky), dověděli jsme se, že brzy dostaneme stavební povolení, manžel se dověděl,... Celý článek »

Ideální mimi

KLUB TĚHULEK! ZUZANA To je jasné označení naší Zorečky. Miluji naše miminko. Asi jako každá máma, ale u naší Zorečky je skutečně jen minimum chvil, kdy bych ji nejraději vystřelila na Mars a zavřela okno.  Celý článek »

Až jednou…

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Mám seznam. Už to není seznam věcí, které musím stihnout do porodu. (Naštěstí! Stále platí, že „hlavně už žádný porod!!!“ Dvě akutní sekce stačily.) Je to seznam toho, na co se těším, až to budu moci dělat. Jednou. Až děti... Celý článek »

Tak a DOST!!!

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Tento náš domácí a poslední šestinedělní týden poznamenal test Babywebu: Jste líný rodič?! Celý článek »

Týden snů a klidu

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Prožívám s rodinou takovou moji malou dovolenou. Se začátkem prázdnin odjela babička učitelka na týden za svými příbuznými a přáteli a doma zavládl klid a pohoda. Tedy klid spíše bez komandování, bez fňukání, že děti všechno... Celý článek »

Syslí tváře a vypasená bříška

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Zase ten blog nepíšu v termínu. Najít čas v rozmezí pátek až úterý dopoledne se stalo nadlidským úkolem. A v rozmezí úterý až pátek se zase nic tak zásadního většinou nestane, nebo se pak stane něco mnohem lepšího, takže to... Celý článek »

V nouzovém režimu

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Tak fungujeme. V duchu už tomu říkám nouzový režim. Já a mé dvě děti, které jsou mimochodem velmi hodné - obě, žijeme podle pravidel cizí domácnosti tak, abychom co nejméně překáželi a co nejvíce si užili spolu legrace – a... Celý článek »

Ať žijem!!!

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Týden opět v čudu... a manžulovo dovolená taky. Návrat do práce se mu ani trošku nezamlouval. Prý si ani nepamatuje cestu do práce. ;o) Vtipálek. Celý článek »

Porod, Zorka a já

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Ač to tak v neděli večer nevypadalo (a v pondělí v porodnici při vyšetření se stahy po 4 minutách prý také ne), pondělní poradny v 9:00 jsem se už 2 v 1 nedočkala.  Celý článek »

Když dojde na ústupky…

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Ještě pořád jsem celá... Efička se zatím ven nemá. A já jsem ráda. Objednaná do poradny jsem zase na pondělí, tentokrát bylo všechno v pořádku napoprvé, tedy žádné přetáčení monitoru. Uvidíme, zda se pondělka tahle ještě... Celý článek »

Že bychom třeba vymalovali?

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Voda zase nebude. Respektive porod do ní. Stejně jako v mnoha jiných porodnicích, je v současné době na Kladně použití porodní vany hygienikem zakázáno. Takže zase smůla... No co se dá dělat. Celý článek »

Poradna s povidlovým koláčkem

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Porodnice v Kladně mne znovu (ač po skoro dvou letech) nezklamala. Všichni byli hodní, laskaví... a bylo tam narváno. Ale v tamním stále stejném bufetu jsem si ihned koupila výborný koláček s obrovským množstvím povidel.... Celý článek »

Mílovými kroky

KLUB TĚHULEK! ZUZANA Další týden za mnou a zase sedím na sedačce, nemůžu spát (tentokrát se v bříšku velice mítá efička) a kroupy buší do parapetu a střešního okna na chodbě, jako zběsilé… a to nejsou ve velikosti pěsti, jako kdesi ve světě ... Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené