Když jedno oko pořád pláče

MIMI LIVE! ANITA Dlouho jsme vzdorovali. Nechtěli jsme dceru traumatizovat zbytečnou bolestí. Ale nakonec jsme s Tomem podlehli. Anitka zažila průplach slzných kanálků. Zjistili jsme, že máme vážně statečné a silné miminko. A navíc - teď je její věčná slza pryč. Ale hezky od začátku.

Fotografie z ateliéru rodinné fotografie Fotoprome.cz


Levé očko trápilo Anit už od narození. Poloprůchodný kanálek nedovolil všem slzičkám sklouznout do nosu, takže měla dcerka v koutku často malé jezírko. Kapala jsem jí různé přírodní kapky a pečlivě prováděla masáže. Na chvilku dalo očko pokoj, pak se ale jeho stav zase zhoršil. Jednou jí dokonce obyčejné uslzení přerostlo v hnisavý zánět, takže jí lékařka nasadila antibiotické kapky. Průplach slzných kanálků se vznášel ve vzduchu. A my se mu dlouho a úspěšně bránili.

Na čtyřměsíční kontrole nám pediatrička vypsala žádanku. Viděla, že se ošíváme, a tak přidala celkem přátelské kázání o tom, že jsme rodiče, a že musíme dítě občas vystavit i něčemu nepříjemnému. Pro jeho dobro. No, jenže já si tím dobrem právě nebyla moc jistá. Něco málo už jsem o proceduře věděla. A měla jsem pocit, že proplachování očí u miminek je nějaký novodobý trend. Každé druhé miminko, co znám, si tím prošlo. Reference děsivé. Diskuze na internetu často doslova odstrašující. A jeden z největších odborníků (aspoň dle mých rešerší) doktor Červinka až v dalekých Otrokovicích. Tam jsme se sice nevypravili, zaujal mě ale jeho umírněný přístup – proplachovat maximálně dvakrát v intervalu jednoho měsíce a s prvním průplachem počkat, až budou kanálky vyvinuté.

  • Slyšela jsem o případech, kdy lékař proplachoval miminku oči i šestkrát po sobě.
  • Slyšela jsem o případech, kdy proplachovali kanálky už po šestinedělí.
  • Slyšela jsem o případech, kdy dítěti po zákroku tekla krev z oka i nosu.
  • Slyšela jsem o případech, kdy malý pacient ani půl hodiny po opuštění ordinace nepřestal křičet.
  • Slyšela jsem o případech, kdy se oko samo spravilo třeba až po osmém měsíci.
  • Slyšela jsem ale i o případech, kdy průplach okamžitě pomohl a oko vyléčil. I těch bylo hodně.

Drahé neznamená vždy dobré

Po několika diskuzích s Tomem jsme se rozhodli zkonzultovat Anitčino oko s nějakým soukromým specialistou. Žádanku jsme totiž měli vypsanou do nemocnice a trochu jsme se děsili, že to půjde jako na běžícím pásu. Že se s námi nebude chtít nikdo moc vybavovat. Že nebudou k dceři dost trpěliví, něžní, přátelští.

Našli jsme soukromé dětské oční centrum s mladým a na webovkách přátelsky vypadajícím týmem lékařů. Za 350 korun za konzultaci chceme radu, povzbuzení, doporučit přírodní cesty, jak kanálek zprůchodnit. Chceme fluoresceinový test – který potvrdí, že průplach je nezbytný. Chceme se cítit jako jedinečný pacient s požadavkem oddálit/zabránit průplachu.

Dostáváme desetisekundové vyšetření, které spočívá v posvícení spící Anitce pod víčka (ani se nevzbudila). Dostáváme patnáctiminutový rozhovor, při kterém si připadám jako někde v instalatérské firmě. Analogie slzného kanálku s ucpaným potrubím se lékařce evidentně hodně líbí. Nešetří detaily a gesty. Jenže my nechceme čistit potrubí, že. A jako přídavek dostáváme i pocit, že se nemáme plést do něčeho, čemu nerozumíme (a hlavně se neptat). Fluoresceinový test se prý dělá pod rentgenem a dceru přeci nechceme vystavit záření, ne? Samozřejmě, že ne. (Doma na internetu jsem si potvrdila svou pravdu – tedy, že u tohoto testu rentgen není potřeba.)

Odcházíme s předpisem na antibiotika, aby se kanálky „uklidnily“ před zákrokem. A taky s verdiktem: průplach obou kanálků za týden (nemocné je sice jen levé oko, ale proč to nevzít šmahem). Jo, a peníze sebou. Za jeden průplach pouhých 600 korun. Neberte to.

My to nevzali. Ředitelce centra jsem napsala slušný a i celkem milý mail, ve kterém jsem naznačila, co si myslím o lékařce – instalatérce. A zákrok zrušila.

Je to o lidech

Hlavní problém – Anitčino oko – ale zůstal. Koupila jsem homeopatika a rozhodla se pro alternativní a neinvazivní léčbu. A dokonce to nějaký čas vypadalo, že funguje. Oko přestalo slzet. Hnis už se neobjevil. Jenže o měsíc později (přes mou snahu a péči) byla věčná slza zpět. Rozhodnutí muselo padnout rychle, protože děti starší půl roku už na zákrok uspávají. A celkovou anestezií jsme Anitčino tělo rozhodně zatěžovat nechtěli. Objednali jsme se tedy do Thomayerovy nemocnice, kam jsme měli vypsanou žádanku od pediatričky. „Jdeme si jen pro názor. Když nebudeme chtít, nic Anit dělat nebudou.“ Utěšovali jsme se navzájem.

Doktorka Teplánová nás dostala. Má podobnou pozitivní auru, jako moje gynekoložka Eva Kašíková. Sotva promluvila, spadly z nás obavy. Na obrázku lidského oka nám vysvětlila, jak zákrok probíhá. Klidně a bez emocí odpověděla na naše vystrašené dotazy. Podívala jsem se na Anitku. Myslím, že měla už neustálého masírování, kapání a mokrých líček plné zuby. Pak jsem se potkala očima s Tomem. V rychlém telepatickém rozhovoru jsme se shodli. Jdeme do toho.

Doktorka chtěla, abychom u zákroku nebyli. S tím jsme ale nesouhlasili. Nakonec zůstal u dcery aspoň Tom, já s mírnými výčitkami napínala uši hned za dveřmi. Tom mi pak popsal situaci v ordinaci. Sestra zabalila Anitku do prostěradla, aby se nehýbala. Malá ani nemukla. Pak jí chytla hlavu. Holčička tiše zaprotestovala. Následovaly dva rychlé kroky – rozevření ústí kanálku a vstříknutí roztoku. Anitka proceduru doprovodila dvěma hlasitými nespokojenými výkřiky. To bylo vše. A já si za dveřmi říkala: „Ha, teď trochu protestuje. Kdy přijde bolestivý, usedavý pláč?“ A najednou se otevřely dveře a vyšel Tom s trochu nabručenou, ale celkem klidnou Anit v náručí.  Pocítila jsem hrdost a úlevu. Hrdost na dceru, že je tak statečná. A úlevu, že jsme se nakonec rozhodli dobře.

Možná si teď můj pravidelný čtenář řekne: „Konečně se poučila. Snad už začne důvěřovat doktorům a přestane si všechno pořád rešeršovat a dělat vlastní názory.“ Ale já si spíš odnáším poznání, že je důležité spoléhat se na naše instinkty. A taky, že spousta životních situací je o lidech (dokážu si představit úplně jiný scénář stejného zákroku – mnozí rodiče by mohli vyprávět). Tak snad bude mít Anitka na lidi v životě štěstí.

Zase jsem se rozepsala… tak už jen rychle ve zkratce, co dalšího se stalo:

Anitce vyrostl druhý zub. Už má dvě spodní jedničky a umí s nimi pořádně hryzat.

Koupili jsme sportovní kočárek Gesslein a je úžasný. Už se nemůžu dočkat, až v něm Anit povozím.

Mojí nejlepší kamarádce Evičce se narodil syn. Její telefonát z porodního sálu mi přivolal pocity z porodu Anitky – euforii a radost. Moc se těším, až je oba uvidím.

No a Anitčino očko je úplně zdravé. Klepu na dřevo.

Tak zatial. Vaše V.

27. 11. 2013Veronika
Komentáře k článku
Počet komentářů: 2
Obrázek uživatele Veronika
Veronika

Ahoj Misho, to jsem ráda, že mám spřízěnou duši:-) No, mně se do očkování taky nechce, ale Tomovi jsme slíbila, že v půl roce půjdeme do Pediacelu. No, měla jít příští týden a ještě jsem uhrála 14 dní:-) tak uvidím, jestli nám do toho zas něco "nevleze" :-)

Obrázek uživatele Misha
Misha

Zdravím mamčo...moc ráda čtu tvé články, uvažuju úplně stejně ;-) A jak jste na tom s očkováním? Mám o měsíc mladší dcerku od tvé Anit a už jsem taky pročetla a probesedovala co se dalo :-) Intuice říká pořád NE...tak mě jen zajímá co vy ;-)

Stránky

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Anitka bude sestra

(Těhulka LIVE! Veronika) Vždycky jsme si přáli mít víc než jedno dítě. Já čtyři, Tom dvě. Kompromis je tři. Ale uvidíme. To ještě předbíhám. Když se narodila Anit, byla jsem v totální mateřské euforii. Ta ostatně stále trvá. Přála jsem si, aby... Celý článek »

Jak mluvit s dětmi

BATOLE LIVE! ANITA Dneska jsem po dlouhé době brečela. Brečela jsem jako želva spolu s Anit. Ta mě střídavě vinula k sobě a odstrkávala. A (na)říkala: „Máma ne!“ Mé slzy ji překvapily stejně jako mě samotnou. Celý článek »

Vzdorný týden

BATOLE LIVE! ANITA Minulý týden vzdorovaly události, věci i dítě. Jedna z velkých změn, kterou jsem slibovala v minulém článku, nakonec nepřišla. Měli jsme koupit byt. Den před podpisem smlouvy se ale majitelé domluvili s jiným zájemcem, který měl... Celý článek »

O holčičích věcech

BATOLE LIVE! ANITA Poslední dobou se dějí velké věci. Velké, intenzivní a většinou pozitivní. Čas, kdy o nich napíšu víc, ale teprve zraje. Dnes budu psát o malých věcech. Malých, ale pro nás neméně intenzivních. O naší holčičí holčičce.  Celý článek »

Léto s Anit

BATOLE LIVE! ANITA S Anit miluji všechna roční období, ale nejvíc léto. V létě se všechny drobné všednodenní problémy tak nějak řeší samy. Na oblečení Anit vystačí jedny šaty na týden, vše mokré hned uschne, vůbec nevadí, když Anit nechce nosit... Celý článek »

Umluvená máma

BATOLE LIVE! ANITA Nemyslela jsem si, že se mi to někdy stane. Jsem extrovert. Mluvím hodně. Mluvím ráda. Dokážu mluvit pořád! Zeptejte se kolegů z práce, kteří mají „to potěšení“ s takovou praštěnou nezavřipusou sdílet kancelář. Ještě štěstí (pro... Celý článek »

Zoubky jako perličky

BATOLE LIVE! ANITA Začaly prázdniny a najednou se toho děje nějak moc. Návštěva na Moravě a řádění s Anit v aquaparku, moje máma v Praze, party s Ániným kamarádem Edou na chatě. A taky první prohlídka u zubaře. Celý článek »

Máma, táta, Áňa

BATOLE LIVE! ANITA V létě nepracuji. Nebo jen minimálně. A tak s překvapením zažívám období, kdy během odpoledního spánku nebo v noci nepotřebuji brejlit do počítače. Kdy se nemusím do telefonu respondentům omlouvat, že se neslyšíme, protože dcera... Celý článek »

Party time!

BATOLE LIVE! ANITA Anitka absolvovala dvě oslavy svých druhých narozenin. A je potvrzeno: Anit je "párty člověk". Miluje společnost. Tanec. Veselí. Focení. Náš malý extrovet si prostě užil dosyta. Pozornosti se jí dostalo ze všech stran. Celý článek »

Poprvé u moře

BATOLE LIVE! ANITA Dnešní článek by mohl být krátký. Krátký jako jedna věta. Byla to fantastická dovolená! Víc než to. S Tomem jsme u moře nebyli tři roky. Předtím jsme si to ale dávali pěkně v našem stylu. Věděla jsem, že teď to bude jiné. To mě... Celý článek »

Kytičková koupel

BATOLE LIVE! ANITA Dnešní článek píšu těsně po tom, co jsem Anit uspala. Anit občas usíná s hlavou na mém břiše nebo hrudníku. Stejně jako dnes. A tak ji můžu očichat. Sledovat, jak chvilku hýbe očima pod zavřenými víčky. Jak se usměje z... Celý článek »

Temná stránka rodičovství

BATOLE LIVE! ANITA Na Velikonoce jsme jeli navštívit Tomovy prarodiče na Slovensko. Liptovský Mikuláš je sice z Prahy pořádný kus, ovšem s mezipřistáním na Moravě u našich se to dá celkem v pohodě zvládnout. Veškeré cestování navíc plánujeme tak,... Celý článek »

Srabíci, nemehla a špindírové

BATOLE LIVE! ANITA A bylo jaro. A všechno, všechno kvetlo, a ty včely tolik bzučely, a ta tráva byla taková veliká, a ta rosa jako granáty, a ti ptáčci tolik zpívali, a ti cvrčci - ale ti se něco nacvrčeli, a ta Anitka se nemohla nabažit houpání... Celý článek »

Nemocná máma

BATOLE LIVE! ANITA Před časem mě dostihla letošní podivná zima-nezima a svými virovými drápy se mi zaryla do krku, průdušek, plic i nosohltanu. Zkrátka: totálně jsem odpadla! Za normálního stavu bych si prostě vzala volno v práci, virózu vyležela... Celý článek »

Batoletština

BATOLE LIVE! ANITA Právě jsem Anit uspala. Představte si tu situaci: ležím s ní v posteli, ona chvilku saje mléko. Pak se otočí, opře se zády o mou hruď. Poslouchám její pravidelný dech a přemýšlím, o čem budu psát. A zase mě nenapadá nic, na co... Celý článek »

Výchova nemá být dřina

BATOLE LIVE! ANITA O výchově se často bavím s Tomem a MILUJU jeho pohled. Ztotožňuji se s ním a děkuji Osudu za takového chlapa. Kterému nemusím nic tajit (třeba rozbitou skleničku nebo tři loužičky na koberci). Se kterým nemusím o nic bojovat ... Celý článek »

Co od dětí chceme...

BATOLE LIVE! ANITA Nejdřív prostě jen chceme, aby byly. Pak se ale naše požadavky začínají zvyšovat. Aby zvedaly hlavičku. Aby lezly. Aby seděly. Aby chodily. Vždy podle věku a (v "chytrých knihách" definované) probíhající fáze vývoje. Období, ve... Celý článek »

Herničky, dětičky a bacily

BATOLE LIVE! ANITA Nevlídné sychravé počasí nás v uplynulých týdnech několikrát vyhnalo do různých herniček. Bohužel mělo podobný nápad asi tisíc jiných rodičů z Prahy. Plán: zabavit Anit v suchu a teple - a tím ji udržet zdravou. Vzápětí na plánu... Celý článek »

Rok dřevěného koně

BATOLE LIVE! ANITA Rok 2014 byl podle čínského horoskopu rokem dřevěného koně. Vlastně pořád je, protože končí až v druhé půlce února. A jaký byl ten náš? Rychlý. Bujný. I plný rodinné intimity a budování vztahů.  Celý článek »

Prosím, nestrašit!

BATOLE LIVE! ANITA Tento článek bych chtěla věnovat Mikuláši. Tomu, jak se u nás slaví, a co vlastně znamená pro děti Anitčina věku. Předtím ale lehce zabrousím do uplynulých čtrnácti dnů. Ty jsme s Anit obě promarodily.  Celý článek »

Plínu, dudu a šup nahoru!

BATOLE LIVE! ANITA Naše slaďování práce a rodiny dosáhlo kritického stádia. Stádia, kdy se musí “něco” stát. Některé situace našeho života se totiž občas začínají podobat rodinné komedii. Takový scénář by si ale nikdo snad ani netroufl napsat.... Celý článek »

Sebezpytování

BATOLE LIVE! ANITA Svoje chyby znám a nějak jsem se s nimi naučila žít. Taky jsem s nimi naučila žít Toma (za těch nekonečně mnoho - 15 - let, co jsme spolu). A teď se s nimi učí žít Anit. Jenže má dcera mi nevinně a bez jakýchkoliv postranních... Celý článek »

Zvedáme kotvy

BATOLE LIVE! ANITA Konečně je to tady. Stěhování. Prodali jsme byt a přesunujeme se do nájmu. Zatím. Než se rozhodneme, kam dál. Stěhování je mimořádná situace, která otevírá celé rodině nové obzory. Obzory týkající se hlavně otázky, kolik je toho... Celý článek »

Jednomatka

BATOLE LIVE! ANITA Ještě než jsem měla Anitku, často jsem slýchala od svých “dětných” kamarádek: “Počkej, až budeš mít taky dítě. To ti teprve začne tóčo. Žádné vysedávání, vykecávání. Uvidíš!” Pak se narodila dcera. A teď zase poslouchám (obvykle... Celý článek »

Hřiště: epizoda 2. Děti útočí

BATOLE LIVE! ANITA Můj druhý blog s hřišťátkovou tématikou už nebude tak idylický a optimistický jako ten první. I proto jsem si půjčila název ze Star Wars. A taky proto, že jsem zase po létě začala pracovat a můj supertým na Star Wars tak trochu... Celý článek »

Hřiště: epizoda 2. Děti útočí.

(BATOLE LIVE! ANITA) Můj druhý blog s hřišťátkovou tématikou už nebude tak idylický a optimistický jako ten první. I proto jsem si půjčila název ze Star Wars. A taky proto, že jsem zase po létě začala pracovat a můj supertým na Star Wars tak... Celý článek »

Pan Nočník

BATOLE LIVE! ANITA Nevím proč, ale k „nočníku“ a „záchodu“ jsem v rozhovorech s Anit předsadila slovo „pan“. Asi jsem tak podvědomě chtěla Anitce podsunout, jak důležité tyto věci denní hygieny jsou. Pan Nočník předává čurání a hovínka panu... Celý článek »

Hurá hřiště! Klouzačky a pískoviště

BATOLE LIVE! ANTIA A Anitinou zlepšující se chůzí přichází změna. Zjišťuji, že procházky po parcích najednou nejsou ta pravá batolecí radost. Sotva jsme se po (bohužel toto léto už poslední) dovolené trochu aklimatizovali v Praze, pustila jsem se... Celý článek »

Anita v botách

BATOLE LIVE! ANITA Odkaz na Perraultovu pohádku v nadpisu je tentokrát čistě náhodný. Ne, že by Anitka nebyla chytrá jako onen kocour. A výřečná je taky dost. Já chci ale psát o botách. Protože boty - to je téma. Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené