Zoubky jako perličky

BATOLE LIVE! ANITA Začaly prázdniny a najednou se toho děje nějak moc. Návštěva na Moravě a řádění s Anit v aquaparku, moje máma v Praze, party s Ániným kamarádem Edou na chatě. A taky první prohlídka u zubaře.

7120_3312-1100x618.jpg

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Kdy poprvé k zubaři

O první návštěvě zubaře jsem toho načetla i slyšela dost. Prý by se mělo jít s dítětem k zubaři hned, jak se objeví první zub (u Anit ve čtyřech měsících). Taky jsem se setkala s názorem, že k zubaři v půl roce (bez ohledu na prořezané zuby), a pak znovu každých šest měsíců. Jak ale taková návštěva s miminkem vypadá?

Vysvětlila mi to kamarádka-zubařka. Miminko sedí v zubařském křesle na klíně své mámy. Zubař je povozí v křesle, ukáže jim zrcátko. Občas se zadaří a podívá se dítku do pusinky (podle věku a rozpoložení dítěte). Občas se zadaří a dítko svými dvěma zoubky zubaře nekousne a nezačne se urputně vztekat. Vlastně jde spíš o to, aby si dítě na prostředí zvyklo.

Ovšem zvyknete si na místnost a člověka, které uvidíte jednou za půl roku? Tedy myslím v době, kdy půl roku je pro vás velká část (půlka nebo třeba třetina) života. V době, kdy se toho tolik děje – vyvíjíte se, zkoumáte svět, poznáváte spoustu nových lidí a míst. A navíc: I když si zvyknete a po pár návštěvách si řeknete: „Oukej, tady to znám. A tahle teta je celkem fajn. Nafukuje mi balonky z rukavic,“ jak jiné vše bude, když poprvé přijdete se skutečným problémem? Kdy to poprvé nebude „zvykací“ návštěva, ale bude to bolet?

To vše se mi honilo hlavou, když jsem si s nelibostí představovala, jak s čtyřměsíční / případně půlroční Anit mašíruji k zubaři, „by si zvykla“. Po diskuzi s onou kamarádkou a konzultaci s několika dalšími zubaři mě nutkání jít s miminkem do zubařské ordinace opustilo úplně. Zubař samozřejmě může odhalit nějaké nesrovnalosti, začínající kazy nebo vývojové odchylky. Neuvidí ale víc než rodič, který každý den kouká svému potomkovi do úst při čištění zubů, při hrách, při chechtání se na celé kolo. Rozhodla jsem se tedy pro návštěvu v batolecím věku. Nebo až si „něčeho všimnu“.

Nakonec přišlo oboje. Z Anit se stalo dvouleté batolátko. A taky jsem „si něčeho všimla“. Tmavé skvrnky na Anitčiných horních čtyřech předních zubech mně znovu připomněly zubařské téma. Kamarádka zubařka mě sice ujistila, že to jsou pravděpodobně jen pigmenty a že to děti mívají. Moji sklovinu už ale nahlodala nejistota… a tak jsem Anit nakonec objednala.

Čtěte také:

Zubařská témata

Před návštěvou zubaře jsem předpokládala, že přijdou na přetřes tři zubaří oblíbená témata – čištění zubů, kojení, strava.

Anitka si nechá čistit zuby od asi půl roku celkem ochotně. Ne, že by to milovala, ale bere čištění jako součást denní rutiny. Když je unavená nebo zrovna nemá náladu, mám připraveno hned několik „pomocníků“.

První stupeň: Pojmenováváme zuby (horňáky, dolňáky, zadňáky, předňáky atd.) – mluvíme k nim a „povinnost“ vyčistit si je vlastně jako by přecházela z Anit na ně – ve stylu „vy, zuby, musíte být čisté. Anit a máma vám pomůžou“.

Druhý stupeň: Čistí maňásci nebo panenky (nejčastější hra má následující zápletku: Když Anit nechce, abych jí čistila zuby já, tak přijde maňásek kočka a maňásek pes, oba se hádají, kdo umí lépe čistit zuby a může to rozsoudit jen Anitka, takže oba postupně čistí, trochu se hádají a předhánějí a pak Anit řekne, komu to šlo lépe (většinou vyhraje kočka)).

Třetí stupeň: Na YouTube pustím slovenskou písničku „Veselé zúbky“ – 2:38 čistého času Anit ochotně otevírá pusu a sleduje video.

Takže téma čištění zubů jsem neřešila – řekla bych, že ho máme celkem zmáknuté. Ovšem spousta zubařů je přesvědčena, že dětem se kazí zuby kvůli dlouhému (rozuměj víc než rok) a hlavně nočnímu kojení bez následného otření zubů aspoň navlhčeným hadříkem. Vzhledem k tomu, že jsem donedávna uspávala Anit na prsu, tak mě představa, že do pusy právě uspané dcery strkám nějaký vlhký hadřík, rozesmála a vyděsila zároveň.

Toto téma tedy úplně zmáknuté (v souladu se zubařskými nároky) nemám. Kojila jsem téměř dva roky, v noci, na požádání, některá období takřka nepřetržitě. A u dalšího dítěte to chci dělat taky tak. Proč by mateřské mléko podávané v souladu s přirozenými potřebami miminka mělo tak vážně škodit jeho zubům? Tomu se mi nechce (opravdu nechce, ne že bych na základě různých vědeckých argumentů nemohla, ale fakt nechci) věřit.

Ohledně stravy jsem opět silnější v kramflecích. Anit nejí sladkosti, pije jen vodu (případně občas ovocné mošty). Víc jsme pro její zuby udělat nemohli nebo lépe řečeno (jelikož jsme zastánci celostního pojetí): Víc jsme pro Anit snad dělat nemohli.

Rekapitulace: DOBRÝ – EHEH – DOBRÝ. Tak hurá k zubaři.

Anit u zubaře

Na návštěvu zubaře jsem Anit připravovala dva dny. Povídala jsem jí, co vše tam zažije, a taky jsme si hrály na zubaře. Vyšetřily jsme všechny panenky i plyšáky. Anit si s sebou vzala zrcátko ze svého doktorského kufříku pro děti a těšila se na PANÍ zubařku.

Opravdu jsem dceru objednala k ženě, jenže lékařka měla nějakou akutní operaci, takže Anitku přivítal PAN zubař. To dceru dost zmátlo. Když si místo pozdravu nasadil gumové rukavice a ani se Anitky nezeptal, jak se jmenuje (tak, jak jsme to trénovaly), Anit zavelela: Jdeme. Byli jsme tam i s Tomem a nakonec se nám podařilo dceru trochu uvolnit. Podívala se svým zrcátkem do pusy panence Else, která jela k zubaři s námi. Pan zubař naštěstí pochopil a rychle se zapojil. Vyšetřil Elsu, pochválil ji, jak hezky otevřela pusu a nakonec i Anit udělala to svoje dlouho nacvičované aaaaaaa.

Zubař potvrdil, že skvrnky jsou jen pigmenty, které nemají žádný negativní vliv – prý je to kvůli odlišné mikroflóře v ústech dětí. Často je mívají mnohem výraznější než Anit. To mě uklidnilo. „Zuby má jako perličky. A i kdybychom teď přehlédli nějaký maličký kaz, stejně by se to neřešilo. To až bude starší.“ Ujistil mě při odchodu doktor. Téma kojení a strava vynechal, zato věnoval (no, věnoval, na recepci jsme ho museli zacálovat) Anit kartáček a ona mu za to ukázala, jak si čistí zuby. Divil se, jak je v pohodě, a že je to skvělé, že má takové návyky. Tak uf. A za půl roku zase přijdeme. I s Elsou.

Zatial. Vaše V.

8.7.2015 1:37

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist