Jak se žije s miminkem

MIMI LIVE! NIKOLKA Říká se, že se z každé ženy stane maminka v jiný čas. Jedna je matkou hned, jak uvidí dvě čárky na těhotenském testu, další porodem a třetí třeba až rok po porodu. Ze mě se stala maminka porodem.

7857_7261-1100x618.jpg

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz


Maminka míní, miminko mění

Na začátku srpna se nám narodila zdravá, krásná a úžasná dcera. Samozřejmě nejkrásnější miminko na světě. 🙂 Ale jak mnohé z vás vědí, mít malé miminko dá celkem zabrat. Chcete jít ve dvě hodiny ven, protože mimčo včera v tu dobu dopapalo? Máte smůlu, dnes se baští až ve tři a třeba i dvě hodiny. Vše se prostě točí v našem případě kolem našeho malého Piškotěte.

Proč Piškotě? To je naše pracovní jméno pro miminko, protože v prvním trimestru byly piškoty jedno z mála jídel, co jsem pozřela. Takže to byl náš Piškot. Dlouho jsme nevěděli, jestli to bude holčička nebo chlapeček, proto Piškotě. Nenapadlo mě, že jí tak budu říkat i po porodu, ale nějak to naší princezně zůstalo.

Piškotě je žrout

Občas mám pocit, že moje miminko hraje hru: Jak zbaštit maminku. Říká se, že miminka se nemůžou přejíst. Tak to naše rozhodně ano. Přejí se a pak u kojení brečí, že ji tlačí bříško. Pomáhá jedině odložit. Pak je spokojená a já smutná, že už mě nepotřebuje. Samozřejmě to přeháním. Ale tím, že ji položím do postýlky nebo vedle sebe, tak se uklidní a je to zase naše spokojené miminko.

Od té doby, co mám Piškotě, se mi vrací vzpomínky na moje dětství a na to, že to se mnou rodiče také neměli jednoduché. Vždycky, když v noci malou po kojení uspím a dám ji do postýlky, potichu se zvedám z postele, abych si aspoň došla do koupelny, vzpomenu si na to, jak mě uspával táta. Já jsem usnula a on se vždycky snažil potichu odejít z pokojíčku, když byl tak v půlce, vždycky jsem se vzbudila a ptala jsem se ho: „Kam jdeš?“ Musel se vrátit, rozsvítit a ještě mi něco přečíst.

Čtěte také:

Musím se smát, když se s obavou, že se probudí a uspávání začne nanovo, plížím od dětské postýlky. Malá sice ještě nemluví, ale ozvat se umí slušně. Smích léčí, i když jsem utahána po celé noci kojení a uspávání, ráno, když malou dám na přebalovací pult a ona se na mě začne smát. Nic už mě nebolí a po únavě ani památky. Mamka mi vždycky říkala: „Víš, co toho ženská musí vydržet?“ Nejdřív jsem myslela, že mluví o menstruaci, pak o porodu, ale je toho mnohem víc.

Musím říct, že to příroda dobře zařídila. I přes to, že občas spím dvě hodiny, dokážu pak fungovat a starat se o malou. Někdy mě ale nechá i něco uvařit nebo dokonce napsat článek na Babyweb.

30.9.2015 12:10

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist