Tatínek Emanuel (50): Rodič si musí dávat pozor

Neuváženě jsem před synem přiznal, že jsem úplně bez energie. On si to přebral po svém a pokusil se mi narvat do uší tužkové baterie. Rodič si musí dávat zkrátka pozor, co před dítětem řekne.

Nebo přecházení na přechodu. Na zeleného panáčka, samozřejmě. Ale co když je semafor vypnutý a potomek odmítá přejít, dokud se zelený panáček neprobudí? (Když vám auto dává přednost, máte taky problém.) Rodič si musí dávat pozor, aby poskytoval úplné informace.

Než se mi narodil syn, rozlišoval jsem chodník schůdný a neschůdný. Teď musím navíc myslet na to, jestli je sjízdný pro odrážedlo, koloběžku, tříkolku. Než se syn přiblíží k nějaké překážce, musím mít rozmyšleno, jestli je pro něj překonatelná, jak a kudy. Trochu jako když sjíždíte řeku a podle vodácké mapy si předem děláte představu, co se přenese a kudy a co se pojede a jak.

Rodič vidí realitu jednak z nadhledu asi metrového, jednak pod prizmatem pár desítek let zkušeností navíc. Rodič si musí dávat pozor, aby myslel i za dítě.

Vystupoval jsem se synem z autobusu. V jedné ruce odrážedlo, ve druhé synovu tlapku. Pan řidič zastavil obzvláště daleko od obrubníku. Takže vybízím syna: „A teď jeden veliký krok-skok…“ Syn to zvládl, ale já se natáhl na chodník vedle autobusu. Rodič si musí dávat pozor, když myslí za potomka, aby stačil myslet i za sebe.

Totéž platí pro vyhýbání se psím exkrementům. Když dejme tomu ratolest prohání holuby po louce, pobíháte za ní a snažíte se ji hlasem dálkově navigovat, aby se vyhýbala všem podezřelým hromádkám. Až do nějaké šlápnete sám.

Navíc musíte potomka vést k tomu, že nemyslíte za něj, ale on se rozhoduje sám. Třeba při přecházení. Snažíte se o to, aby syn vždycky před vstupem do vozovky zastavil, rozhlédl se a vyrazil, až když nic nejede.

Takže běžíte za dítětem, včas si vyhodnotíte dopravní situaci, jestli mu můžete svěřit rozhodovací kompetenci nebo jestli ho máte zastavit ať už hlasem, nebo rukou…

A vaše dobrá paní už tři metry od silnice, kde evidentně nic nejede a kde vy si chcete vyzkoušet, jestli dítě samo zastaví, spustí něco v tom smyslu, jestli chcete nechat dítě zabít…

Zkrátka rodič musí myslet za potomka, za sebe a za druhého rodiče. Taky musíte taktně synovi vysvětlit, že platí trochu jiná pravidla při vycházce s maminkou, s tatínkem a s oběma rodiči dohromady.

Dnes jsem se pozoroval cizího psa a zkoušel za něj přemýšlet, jak se asi zachová, až se potká s mým synkem.

A dospěl jsem k závěru, že rodič si musí dávat na všechno pozor. Zejména na to, aby se ze své rodičovské role nezbláznil.

Váš Emanuel Pavlík, tatínek malého Haštala

26.6.2013 3:37

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist