Tatínek Emanuel (43): Stůně celá rodina

Člověk si často myslí, že už nemůže být hůř. A zpravidla ho realita vyvede z omylu. Loni na podzim byl synek taky nemocný. Měl rýmu. Když jsem tím vysvětloval, že zase nikam nemohu, protože jsem vyřízený, nechápali.

Musel jsem dovysvětlit, že jediná poloha, ve které je syn schopen spát, je na břiše s hlavou nahoře, v úhlu 45 stupňů. Tedy já sedím v křesle, na svém břiše mám syna a každých pět minut mu ve spánku otočím hlavičku a otřu nosík. Spát samozřejmě nemůžu. Nenapadlo mě tehdy, že by mohlo být hůř.

A rok s rokem se sešel a já pochopil, že může. Tentokrát je nemocný syn, já i manželka. Syn je na tom nejlíp. Jediné omezení pro něj je, že nechodí ven. Už nepotřebuje moje břicho a budí se sotva desetkrát za noc. Což je u něj průměr i v době zdraví.

Zato my, rodiče, škoda mluvit. Abych nezdržoval výčtem, bolí mě snad úplně všechno, ženu též. Mám občas problém zvednout ruku. Což je ale synovi úplně jedno. Chce si hrát.

Ona je spousta věcí relativních. To, co se jeví dnes špatné, může se ukázat jako dobré. Bohužel i naopak.

Vzhledem k míře naší únavy jsme s manželkou snad dočasně rezignovali na spoustu věcí. Respektive já před synem hájím počítač, ledničku, okna a nedovoluji mu skákat se skříní. Jinak může všechno.

Najednou ho nikdo neodhání od příborníků, botníků, peřiňáků. Všechno si může roztahat, vyzkoušet. Naučil se zacházet s rádiem a přehrávačem. Které dvaadvacetiměsíční batole si může hrát se šroubovákem, kleštěmi a kladivem?

Posledně zase zafrkal, že si chce nechat odsát nos. Výborně. „Přines vysavač. Vytáhni ze zástrčky záslepku, dej do ní šňůru. Nasaď na hadici odsávačku a sedni. Dobrý? Tak to zase ukliď a nezapomeň dát záslepku do zásuvky, abys tam nemohl sahat..." Zvládnuto.

Samozřejmě právě teď se musel ucpat odpad u pračky. Takže: „Přines nářadí, podej šroubovák, křížovej, ty trumbelíne (nemluvím na syna spisovně). Přines něco, aby do toho odtekla voda. Nočník, to je dobrý nápad..." Atd., atp.

Zkrátka jde to, když to jít musí. Mám dojem, že syna naše dočasná výchovná indispozice spíše rozvíjí, než aby mu ubližovala. Přestáváme si hrát, syn pomáhá při chodu domácnosti. Baví ho to. A rozvíjí. Skoro si myslím, že kdyby se bez nás ocitl sám v džungli, že už by přežil.

Takže je vlastně všechno, jak má být. Zkušenost mě naučila, že přijdou těžší zkoušky. Já jsem na tom ještě dobře, já si alespoň přes týden chodím odpočinout do práce, ale žena je pořád s dítětem sama doma, dokud ji nevystřídám.

Teď už se jen doplazit ke klávesnici a při záchvatu dušnosti, který tlumím, jak jen umím, abych nevzbudil syna, napsat něco optimistického. Třeba, že jednou, snad, bude líp...

Váš Emanuel Pavlík, tatínek malého Haštala

26. 6. 2013Tatínek Emanuel
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Všechny články blogera

Tatínek Emanuel (74): Muž v domácnosti

Má paní nastoupila do práce. Jelikož dostala výrazně vyšší plat než já, dohodli jsme se, že péče o dítě a domácnost tímto přechází na mě. Jelikož jsem učitel toho času na prázdninách, funguji jako dokonalá žena v domácnosti. Celkem si to užívám.... Celý článek »

Tatínek Emanuel (73): Trampoty a lamentace

Zase jedna hlídací babička na dětském hřišti měla potřebu říci mému synovi: „To máš ale hodného dědečka, že si s tebou tak hezky hraje!“ Tím dědečkem jsem byl samozřejmě já. Když si někdo pořídí prvorozence v pětačtyřiceti, tak se vlastně nemůže... Celý článek »

Tatínek Emanuel (71): A tak jde čas

V pátek si nechá syn vysypat na koberec kostky. A nic. Dělá z nich jakési nakupeniny a nakonec jimi metá do všech koutů světa, respektive našeho bytu. V sobotu si dá kostky vysypat znovu. A postaví z nich úžasný hrad. Barevně sladěný, s hradbami,... Celý článek »

Tatínek Emanuel (67): Syn bude jedináček

Všechno ve vesmíru začíná stárnout okamžikem vzniku nebo zrozením. Stárne i náš syn. I když se o něm zatím říká, že roste. A na Hromnice, 2.2. 2014, dorostl do tří let. Takže už to není žádné batole, ale dítě mladšího předškolního věku! Celý článek »

Tatínek Emanuel (66): Prosinec

Abych vykradl klasika: „Tento způsob zimy se mi zdá být velice nešťastným.“ Sáňky a pekáč smutně stojí opřené v chodbě a místo sněhových vloček venku poletují komáři.  Celý článek »

Tatínek Emanuel (65): Syndrom PAN

V odborné literatuře se věnuje hodně prostoru syndromu CAN, tedy syndromu týraného dítěte. Ale dám ruku do ohně za to, že syndrom PAN, tedy syndrom týraného rodiče také existuje. Vždyť jsem jedním z těch týraných! Celý článek »

Tatínek Emanuel (64): Malé monstrum

(Aneb je zdravé si občas obtěžovat.) Obvykle si nečtu nápisy na oděvu svého syna. Stejně si je nezvolil on. Až si bude nápisy vybírat sám, to bude jiná. Zejména v pubertě to bude možná jedno z mála sdělení, které mi o sobě poskytne… Ale to jsem se... Celý článek »

Tatínek Emanuel (62): Hurá do školky

Každý vychovává, jak dovede. Někdy vědomě, někdy nevědomky. Občas jsou moje cíle vznešené, sem tam se snažím jen přežít… Asi jako všichni rodiče. Není už pomalu čas delegovat část výchovy na odborníky? Tedy vrazit syna do školky? Celý článek »

Tatínek Emanuel (56): Přeražené dítě

Chtěl jsem původně psát o našich výchovných problémech. O tom, jak synáček nepapá, nespinká, neposlouchá, nepůjčuje hračky, nemluví… A on si minulý týden, potvora jeden, způsobí tříštivou zlomeninu dvou článků prstů! Upřímně si nemyslím, že by to... Celý článek »

Tatínek Emanuel (55): Mašinkov

Minule jsem psal o tom, že můj synátor si za zvládnutí techniky vyměšování se do nočníku vysloužil dřevěné vláčky, vagonky, koleje, výhybky, budovy… zkrátka celý Mašinkov. Tak tomu u nás doma pod dojmem jakéhosi kresleného seriálu říkáme. Celý článek »

Tatínek Emanuel (53): Reportáž z nočníku

Obecně jsou dvě možnosti, jak učit dítě. Osobně sázím na vnitřní motivaci. Syn si osvojí nějakou novou dovednost, jakmile to bude sám pro sebe považovat za přínosné. Moje nejdražší manželka praktikuje spíš motivaci vnější, ať už negativní, kdy... Celý článek »

Tatínek Emanuel (49): Velký kluk

On to není problém. Vlastně naopak. Měl bych být hrdý. Můj dvouletý kluk vypadá starší. Velikostně vyrostl z tabulek, fyziognomii má tak na tři roky a pohybově zvládá snad to, co čtyřletý.  Celý článek »

Tatínek Emanuel (48): Řeč mého syna

Na počasí nemá smysl žehrat, počasí prostě je. A to takové, že dopoledne jdeme se synem sáňkovat a odpoledne si vyrazíme s odrážedlem a druhý den zas naopak. Někdy je takový nečas, že si nevyrazíme vůbec. Ale syn se přesto potřebuje vylítat a... Celý článek »

Tatínek Emanuel (46): Jedináček

Od narození našeho prvního potomka má dobrá paní řeší otázku, zda si pořídíme ještě další dítě, eventuálně děti. Argumenty pro pořízení jsou silné. Např. aby tady jednou nezůstal sám, aby si měl s kým hrát, že už máme aspoň základní představu o... Celý článek »

Stránky

Naposledy navštívené