Batole LIVE! (29): Pryč s plínkou i bubákem

Tento týden jsme se dočkali od našich batolátek samých novinek. Evička už se promenáduje bez plínky, Helenka poslala bubáka na kávu a Patrik si pořádně zaflámoval. Jak to bylo doopravdy?

Zdravím všechny čtenáře Babywebu,

v tomto týdnu měla Evička velkou premiéru. Začala chodit ven bez pleny. Zatím jenom kratší trasy, protože se bojím případné nehody, a ne vždy je vhodné prostředí pro přebalení. Na noc ještě plenu dostává, ale i ta zůstává suchá. Takže jsem rozhodnutá dobrat ten poslední balík plen a už jim navždy udělat pápá.

Za uplynulý týden se u nás nic zásadního nezměnilo. Největší změny v posledních dnech udělala Evička ve svém stravování. To že nemá každý den stejnou chuť k jídlu, beru v pohodě. K jídlu ji nenutím a čekám, až zase dorazí. Co se ale změnilo, jsou některé potraviny, které už nemá v oblibě. Ze dne na den přestala jíst např. pribináčky, a to byly doby, kdy snědla i dva najednou. Polévkami ji taky už člověk nepotěší, jediná polévka, která má u ní vždy úspěch, je brokolicový krém. Na maso musí mít náladu, nejlépe když je maso v jídle dokonale zamaskované. Pečivo jí výhradně suché, jakýkoliv pokus, aby snědla namazaný krajíc chleba, je marný. A víte, co je nejoblíbenějším jídlem, které nikdy neodmítne? No přece… těstoviny s kečupem!

V pátek jsem vyrazila s kolegyněmi z práce na dámskou jízdu. Evička můj odchod obrečela a mně se kvůli jejím slzičkám vůbec neodcházelo dobře. Ale tatínek vše zvládl na jedničku, a když jsem se vrátila domů, tak holčičky spokojeně spaly ve svých postýlkách.

Silvie


Ahoj batolata!

Tenhle týden jsem měla své nálady. Již od probuzení bylo všechno špatně. Máma byla špatná, jídlo taky, hračky taky, nic jsem nechtěla, nic mě nebavilo, nechtěla jsem se obléct, nikam jít… Jelikož má matka není moc trpělivá, spíš vůbec, vděčím za svůj život babičce. Vždy ví, jak mě uklidnit, převede mou pozornost jinam, udělá, co je třeba, a ještě přitom zvládne zklidnit i mojí mámu.

Tady máte příklad: Jdeme do kavárny, já se rozhodnu, že je třeba zůstat v čepici a šále nebo se zout. Máma začiná být nervní, stále opakuje „sundej si tu čepici, pojď sem, neřvi, neštvi mě…“. Babička si sedne, objedná si a začne si kreslit. Jenže kreslit se může jen v botech a bez čepice. A je po problému. To by mámu nikdy nenapadlo.

Už na mě neplatí ani mámino: „Zavolám bubáka.“ To jsem vyřešila tak, že po této výhružce jsem mámě donesla její mobil a řekla „Haló, Rudo, bubák, kávu, pááá“. Rozuměj : „Rudo vezmi bubáka na kávu.“ A jsem v bezpečí. Ruda by přece žádnému bubákovi nedovolil, aby mě strašil.

A díky dědovi již neříkám „ee“, ale „ovno“. Děda jel umýt auto, já hezky říkám „děda, pá, meje meje, auto“. Děda se vrátil, já mu sdělila, kde byl a co dělal, a on rozčileně zakřičel: „No, protože to bylo od ptáků samý hovno.“ A bylo to… Teď jdeme po městě a já hlásím každé „ovno“, které míjíme. A máma dědovi v duchu moc děkuje.

O víkendu jsem zas jela na chalupu. Na to, jak jsem si tam hezky hrála s máminým bratrancem Oliverem, se můžete podívat v mém novém videu

Vaše Helenka


Ahoj všichni,

tento týden byl pro mě prakticky poslední pracovní a po něm „hurá“ na mateřskou. Upřímně, nějak mi všechno ještě pořádně nedochází. Čekají mě příští týden nějaké dodělávky, ale rostoucí buben už velí, že bych se taky měla věnovat jiným věcem.

A taky víc spát. Páťa jako navztek vycítil, že v tom pekelném pracovním maratonu posledních dní se opravdu potřebuju vyspat, a připravil mi jako dárek několik nocí, které opravdu stály za to. Třeba se v půl jedné vzbudil a do tří nespal. Ne že by řval v kuse, ale nemohl usnout, chtěl si povídat a hrát (poznámka – šel spát v jedenáct večer). Štouchal mě do očí, házel po mně plyšáky a přikrýval mi hlavu polštářem. Když se nesetkal s pochopením, začal samozřejmě řvát na celý barák.

Druhý den jsme byli všichni jak po flámu. Páťa stávkoval hned od rána a do školky jsem vezla ospalý hysterický řvoucí „pytel brambor“, který jsme doma násilím oblékli, dovlekli do auta a z auta vynesli do jeslí. Nevím, z čeho to pramení, možná už cítí, že nebude středem pozornosti. Nebo zoubky, které se mu právě proklubaly – dolní dva špičáky, na dlouhou dobu snad poslední.

Jelikož si Páťu tento týden spíš užil manžel Pavel, zde je jeho komentář:

Páťa nás pěkně zkouší. Dělá věci naschvál, zrovna dneska vztekle rozházel nějaké hračky a nechtěl je uklidit. Stal se z toho boj „kdo s koho“ a oba jsme měli pořádnou výdrž. Několikrát jsem ho musel zavřít do pokoje vytrucovat a pár malých výchovných na zadek taky přistálo. Vyhrál jsem – Páťa snad po hodině hračky s velkou nechutí uklidil. Už je myslím dost starý na to, aby začal poslouchat. Jinak už to je príma parťák. Nezavře pusu, chce si pořád povídat. Aktuálně říká, že když bude „honej“, Ježíšek přinese dárky. 🙂 Jsem moc rád, že ho máme. Ale je náročný a je na čase přitvrdit.

Na videu uvidíte, jak si Páťa pěkně maluje s kamarádkami v restauraci. Teda přesněji – tety malovaly, Páťa jim to mazal. Tak se do toho zabral, až popadaly skleničky.

Přeji krásný prosinec,

Eva


Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám svěřují na našem webu!

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist