Batole LIVE (7): Botičky, piáno a pipina

Naše batolata jsou čím dál tím akčnější. Evička parádně vizitýruje mámě botník a zkouší chůzi na vysokých podpatcích, Helenka se s novým piánem připravuje na kariéru zpěvačky. Patrik naopak pověsil zpívání na hřebík a začal se zajímat o čistě mužská témata, která maminku přivádějí do jemných rozpaků.

Zdravím všechny čtenářky i čtenáře Babywebu!

V pondělí jsme tradičně vstávali pár minut po páté hodině, ale dopoledne Evička usnula zcela nečekaně už v půl desáté a vzbudila se chvilku před jedenáctou, kdy ji obyčejně teprve ukládám ke spaní. Čekala jsem, že k večeru odpadne, ale nakonec šla spát až v obvyklou dobu. Už vydrží být vzhůru dost dlouho.

Evička asi nebude takový spáč, jako byla naše Mája. Ta chodila spinkat po obědě do svých šesti let. V minulém díle jsem četla o tom, jak spí Páťa, a musím říct, že s Evičkou měli jedno společné, a to spánek venku za každého počasí. Kromě toho mi Evička taky nedopřála ten luxus posadit se třeba na lavičku a číst si. Kočár musel mít své tempo. Když jsem polevila, Eviččin radar to zaznamenal, a hned byla vzhůru.

V úterý odpoledne pršelo, tak jsme se musely společně zabavit doma. Evík má samozřejmě nejradši nějakou netradiční zábavu, třeba BOTY. Ona je zbožňuje. Je to malá slečna a už teď je jasné, že lodičky, sandály, žabky, kozačky, tenisky i pantofle budou její velká láska. Můžete se přesvědčit v našem videu.

Když se manžel vrátil z práce, vydali jsme se na větší nákup do hypermarketu. Eva byla nadšená, že je akce! Jízdu autem má ráda a po připoutání do autosedačky dávala svou radost najevo hlasitým výskotem. Nákup proběhl celkem v klidu až na ten závěr. Po příjezdu udělala Evička malou vzpouru. „To už se jde domů?! My nebudeme běhat venku v dešti? Tak to ne!“ Naše malé škvrně začalo protestovat útěkem. Nezbylo než ho rychle ulovit a dát věcem správný směr. Do schodů jsem tak nesla nákup a plačícího Evíka.

V tomto týdnu jsme také s manželem oslavili deváté výročí svatby. Důležitější je ale pro nás spíše datum 1. května. To je den, kdy jsme spolu před třinácti lety začali chodit. Ani mi nepřijde, že už je to tak dlouho.

Jako matka školačky přeji všem dětem radost z vysvědčení a krásné léto!

Silvie

P.S. Tohle je komentář od Eviččiny starší sestry Máji:

Evička je náš malý buldozer. Bohužel mi zničí spoustu věcí. Prostě je zlikviduje, roztrhá, rozkouše. Nejvíc se mi na ní ale líbí, že mi dává pusinky, že se objímáme, hrajeme si. Jsem ráda, že mám sestřičku.

Ahoj Mája


Ahoj!

Tento týden dorazil krásný slunečník Quinny od Evičky. Evičce totiž přišel můj a mně její. Tak jsme si je vyměnily. Hlavní zábavu ale zařídil můj milovaný dědeček, kterému zatím stále říkám dědě. Na chvíli zmizel do sklepa a začal z něj tahat poklady.

Má tam uložené hračky po mámě a tetě, tak hledal, se kterými bych si už mohla hrát. A našel piano! Barevné, se spoustou čudlíků a zvuků. Co víc bych si mohla přát! Jsem nadšená! Pořád skládám nové písně a dokonce i zpívám. Je to zatím jen takové broukání, ale na začínající zpěvačku docela obstojné.

Ve středu bylo strašné vedro, proto jsme vyrazily na plovárnu. Odbyla jsem si tam další premiéru. Píchla mě včela. Máma mě nechala jít bosou po trávě a já jsem na včelku prostě šlápla. Naštěstí mi máma žihadlo hned vyndala, nohu jsme zchladily v bazénku a za chvíli jsem si na píchnutí ani nevzpomněla. O to víc se máma lekla, když jsem se další den ráno probudila s teplotou 38,5. Pak mámu napadlo zkontrolovat mi chodidlo. Bylo rudé, oteklé a teplé. Dostala jsem sirup s paracetamolem a na nožičku studený obklad a do večera bylo všechno ok.

Taky jsem objevila otázku „Co to je?“ a cvičím máminu trpělivost. Ptám se na všechno, co vidím na ulici nebo v knížce, vyptávám se na věci v bytě i na části těla. Máma ze mě šílí, ale zatím odpovídá. Nejradši se ale ptám babičky, ta dokáže můj zájem ocenit. Přinesu si knížku nebo časopis, sedneme si a babí trpělivě odříkává stránku po stránce, co to je.

Největší událostí byl víkend. Konalo se „Královské stříbření Kutné Hory“. Jsou to slavnosti, během kterých se naše město vrací do doby, kdy se tu těžilo stříbro a čas od času tady pobýval i král. Město bylo plné rytířů na koních, šašků, princezen, kejklířů a viděla jsem i krále.


Milé maminky a tatínkové,

tento týden jsem pracovala, až se ze mě kouřilo. U mne v práci je červen před dovolenými jeden z nejhorších měsíců, ale vzhledem k tomu, že Páťa chodí spát až v deset večer, nemohu si stěžovat, že ho nevidím.

Když mám pracovní den, většinou vezu ráno Páťu do školičky. Dříve jsme si v autě zpívali. Hlavní interpretka jsem byla já a Páťa doplňoval konce vět. Mezi největší hity patřily kusy jako Mámo, táto, v komoře je myš nebo Kolo kolo mlýnský. Jenže asi před týdnem se najednou na můj zpěv v autě ozvalo rázné „ně“ a od té doby nezpíváme. Přiznávám, že se Páťovi vlastně ani nedivím :-). Místo zpívání teď hrajeme hru „Kdo uvidí autobus“.

Ve školičce to funguje takto: Kolem deváté děti svačí a když je hezky, jdou na zahrádku. Mají tam skluzavku, písek, bazén, houpačku a travnatý „výběh“. Před dvanáctou obědvají a pak jdou na kutě. Tety si konečně vydechnou. Po obědě zase chodí špunti ven. Když je ošklivo, obvykle si malují nebo něco tvoří. Patrika vyzvedává většinou Pavel a odpoledne trávíme všichni spolu.

Večer se Páťa nejraději pere nebo mazlí, ideálně obojí dohromady. Miluje „psaní“ po zádech. Největším hitem je říkanka „Milá babičko. Tečka. Posílám Ti křečka. Tečka. Křeček škrábe, kouše…“. To úplně piští radostí. Musím říct, že školka Páťu skvěle srovnala. Nastavila mu režim, kterému se bránil. Hezky se v ní osamostatnil. Doma vzdoroval při jídle a nechtěl spát. Teď to všechno krásně odkoukal od ostatních dětí. S adaptací také nebyl žádný větší problém, a to Páťa chodí do školičky už od 15 měsíců. Opravdu vřele ji můžu doporučit rodičům nespavců a aktivních dětí, které mají problémy s režimem.

Musíme si také začít dávat pozor na pusu. Páťa začal nebezpečně opakovat. A samozřejmě si vybírá ty největší blbosti. Oblíbil si třeba slova jako špindíra, pindík a lump. Také začal jevit zájem o „ona“ místa. Tuhle mi doma stáhnul kalhotky a tázavě na mě koukal. Co to asi je? „Pipina“, vypadlo ze mě. Páťa pak celý večer lítal po bytě a volal „i-i-na“. Ano, vím, bude hůř. Na videu mrkněte, jak si Páťa „něžně“ hraje s panenkami.

Ahoj za týden! Eva


Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám budou svěřovat každou středu na našem webu!

28.6.2011 5:53| autor: Redakce Babywebu

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist