Kojením se prsa nezkazí

„Když budu dlouho kojit, zničím si prsa.“ Nejen tento argument brání ženám v kojení. Jaký vliv má na kojení rodina, kamarádky, média nebo dokonce reklama? U příležitosti Světového a Českého týdne kojení jsme vyzpovídali MUDr. Annu Mydlilovou, předsedkyni Laktační ligy. Jaký vliv má na rozhodnutí maminky kojit či nekojit prostředí, ve kterém žije? Velký. Kojení je ovlivněno biologicky, ale neméně i psychologicky a sociokulturními zvyklostmi, takže mluvíme o „kultuře kojení“.

Co maminky ovlivňuje nejvíc?

Ze studií, které jsme provedli, vyplývá, že počty kojených dětí v naší republice mohou ovlivňovat následující faktory:

  •  nízký věk matky nebo věk matky nad 35 let
  •  vysokoškolačky a vdané ženy kojí více než ženy svobodné se základním vzděláním, vícečetná těhotenství, děti nedonošené
  •  nedostatečná podpora od zdravotníků a nesprávné řešení problémů. Častým návrhem, jak řešit problémy při kojení je doporučení podat umělou výživu.

Proto je nutný komplexní přístup předporodní, porodní a poporodní péče. Velkou roli hrají porodnice a zejména ty s titulem BFHI (Baby Friendly Hospital) a to tak, že dodržují „10 kroků k podpoře kojení“. To jsou účinná opatření ke zvýšení zahájení kojení, jeho výlučnosti a prodloužení délky kojení na celém světě.

A co kamarádky? Šíří se osvěta o kojení i neformálně?

Ačkoli existuje mnoho strategií, některé se ukázaly být účinnější než ostatní. Právě desátý bod z 10 kroků k úspěšnému kojení vyzývá k zakládání podpůrných skupin matek.
Velmi účinné je vzdělávání matek a podpora kojení v komunitě. Tato vzájemná podpora vede matky k delšímu kojení. Komunitní skupiny podporují zpětnou vazbu a emociální podporu.
Už vymizelo dřívější předávání zkušeností s kojením z matky na dceru. Dnes toto poradenství zajišťují laktační poradci z řad matek i zdravotníků. Laických poradkyň je v ČR vyškoleno kolem 200, pracují v mateřských centrech, různých rodinných klubech nebo individuálně.

Nemá vliv na nechuť maminek kojit déle také reklamní masáž na dětské výživy?

V České republice, na rozdíl od jiných zemí, není právně ukotven Kodex marketingu náhrad mateřského mléka. Řada studií prokazuje, že v těch zemích, kde byl kodex přijat, počet kojených dětí stoupl. Takže ano, nedodržování kodexu je jednou z překážek optimálního kojení.
Hlavním pilířem programu WHO v kojení je výzva k členským zemím, aby tento kodex přijaly a právně zakotvily.

Někdy mají ženy strach, že po kojení už nebudou mít již tak hezká prsa jako dřív. Dá se například vhodnou výživou nebo masážemi ovlivnit zachování hezkého tvaru poprsí?

Kojení prsa nekazí, naopak po dlouhodobém kojení se tuková tkáň navrátí.
Věkem se stejně elasticita prsní tkáně snižuje a není rozdíl mezi ženami, které nerodily, nekojily a těmi, které kojily.

Mají ženy jinou trpělivost při kojení prvního nebo až dalších dětí?

Druhé dítě je podle statistik většinou kojeno více. Je to dáno tím, že už při porodu prvního dítěte se při správném kojení vytvářejí tzv. prolaktinové receptory, které se uplatní při narození druhého dítěte. Prolaktin je důležitý hormon pro tvorbu mateřského mléka a čím více receptorů je připraveno, tím lépe.

Jaký je psychologický rozdíl mezi kojením nemluvněte a dítěte, které již chodí a mluví?

Pro maminku a dítě žádný. Jen nepoučená veřejnost to může vidět jinýma očima. Je to dáno tradicí dané země.

Začátek samostatnosti dítěte považuje mnoho žen za signál, že mají přestat kojit.

To je zastaralá definice. Kojení by mělo být ukončeno přirozenou cestou, kdy je dítě na ukončení kojení zralé, nikoli násilně. Je to pro jeho další vývoj nejšetrnější způsob.
I když dlouhodobější kojení není v západních společnostech tak běžné jako jinde, poskytuje kojení delší než jeden rok matce i dítěti mnoho výhod.

Jak poznat optimální dobu pro odstavení?

Věk odstavování se u jednotlivých dětí liší stejně jako věk, ve kterém dosahují určitých vývojových schopností (kdy se naučí chodit, vyrostou jim první zuby či kdy se naučí chodit na záchod). Jedno dítě se může přirozenou cestou odstavit před dosažením druhého roku, zatímco jiné až po třetím roce.
Je mnoho důvodů, proč jedno dítě může vyžadovat kojení déle než druhé. Jedno dítě může mít velmi silnou potřebu sát. Jiné může mít velkou potřebu tělesného kontaktu. Přirozené ukončení kojení dítěti umožňuje, aby rostlo a vyvíjelo se svým vlastním tempem a aby skončilo s kojením v době, kdy na to bude připraveno.

15.9.2010 10:02| autor: Magdalena Holancová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist