Kojení a jeho vliv na zoubky dítěte

Věděli jste, že kojení se významně podílí na správném vývoji ústní dutiny, čelisti a zubních oblouků dítěte? Při každém kojení totiž, bez ohledu na to, zda dítě pije nebo saje bez pití, pohybuje svaly, které roztahují zubní oblouk do správného tvaru U. Další důvod, proč své miminko kojit.

Vývoj ústní dutiny probíhá z 90 % do cca čtvrtého roku života dítěte, což je mimochodem čas, kdy se průměrně děti přestávají kojit. Náhoda? Určitě ne.

Brazilská studie sledovala 1377 dětí ve věku 3–6 let. Děti, které byly kojeny déle než 12 měsíců, měly 20násobně nižší riziko rozvoje zadního zkříženého skusu než nekojené děti a 5násobně nižší riziko ve srovnání s dětmi kojenými 6–12 měsíců. Kojení je tedy důležité právě proto, abyste svému dítěti pomáhali každým kojením k tomu, aby tvar jeho ústní dutiny a postavení zubů bylo správné.

To ale neznamená, že kojení dokáže vyřešit jiné důvody, pro které postavení zubů nemusí být správně – např. pokud dítě dýchá s otevřenými ústy, genetické predispozice atd. I v takové situaci je však důležité, aby kojení alespoň částečně korigovalo faktory, které přispívají k nesprávnému vývoji ústní dutiny.

Další studie se zabývaly tím, jak ovlivňuje vývoj ústní dutiny pití z láhve nebo používání dudlíku (i „ortodontického“) – právě tyto děti mívají problém se zubními oblouky do tvaru písmene V, ve kterém se zejména přední zuby tlačí, a pokud nemají dostatek prostoru, překřižují se, což ztěžuje jejich čištění a zvyšuje riziko vzniku zubního kazu.

Kojení a zubní kaz

Postavení zubů a vývin ústní dutiny se vždy v historii spojoval s kojením a byl kojením podmiňován. V minulosti se také doporučovalo ukončit noční kojení v době, kdy se vyklubal první mléčný zub. Bylo to založeno na předpokladu, že kojení zvyšuje riziko rozvoje zubního kazu podobně, jako to dělá noční pití z kojenecké láhve. Nové studie však potvrzují, že dlouhodobé kojení nezvyšuje riziko rozvoje zubního kazu. Naopak, výzkumy zjistily, že některé umělé výživy rozpouštějí zubní sklovinu, významně snižují pH a způsobují zubní kaz a postižení zubní dřeně již po několika týdnech. In vitro studie ukázala, že mateřské mléko dokáže remineralizovat uměle demineralizovanou sklovinu. Zubní kaz se v současnosti považuje za infekční a přenosné onemocnění primárně způsobené bakterií Streptococcus mutans.

Složení mateřského mléka z pohledu ochrany před zubním kazem:

  • Sekreční IgA a IgG – protilátky, které potenciálně zpomalují růst streptokoků.
  • Laktoferin – antibakteriální bílkovina, která zabraňuje množení bakterií.
  • Laktóza – hlavní cukr mateřského mléka – kariogenní bakterie nejsou schopny využít ho tak dobře jako sacharózu.
  • Kalcium – mateřské mléko je nejlepším zdrojem vápníku, které je nezbytné pro růst zubů a kostí, má vhodný poměr kalcium:fosfor (2 : 2,4).
  • Mateřské mléko nezpůsobuje významný pokles pH v zubním plaku.
  • Během kojení dítě přímo hltá většinu mléka, aniž by se dostalo k zubům. Na rozdíl od pití z láhve, když často obsah lahve skladuje v ústech předtím, než ho spolkne.

Čtěte také:

Lidé jsou jediným ze 4640 druhů savců, kterým se významně vyvíjí zubní kaz. Podle antropologů by byl vznik zubního kazu způsobený kojením evoluční sebevraždou. Mateřské mléko je druhově specifické, proto pro lidi je fyziologickou normou lidské mateřské mléko. Mnozí autoři, kteří hodnotili lebky prehistorických dětí, potvrdili minimální výskyt zubního kazu u našich kojených předchůdců.

Kojení však není 100% ochranou před rozvojem zubního kazu, protože existuje mnoho jiných rizikových faktorů, které na něj mají velký vliv – například pití džusů ve velké míře a častá konzumace sladkostí. Ale nejen sladkosti a džusy zvyšují riziko vzniku zubního kazu. I slazená léčiva nebo zdravé potraviny, pokud je dítě žvýká většinu dne, jsou potenciálním rizikem (například cereálie, chléb).

Nejčastější příčiny vzniku zubního kazu:

  • Příjem cukrů – hlavní příčina vzniku kazu. Důležitým poznatkem je, že ne množství, ale frekvence vystavení cukru je klíčem k rozvoji zubního kazu.
  • Věk dítěte při osídlení ústní dutiny Streptococcus mutans. Přenos je nejčastěji od rodičů, sourozenců a pečovatele. Čím později nastane kolonizace Streptococcus mutans, tím méně je pravděpodobné, že se vyvine zubní kaz.
  • Xerostomie (suchost úst – je podpořena dýcháním ústy, hlavně v noci, kdy je snížený tok slin).
  • Onemocnění matky, stres, léky během těhotenství.
  • Nesprávné stravovací návyky v rodině.
  • Nesprávná ústní hygiena v rodině.
  • Rodinná anamnéza – genetická predispozice (ta se ale podílí minimálně).

Zdroj: www.mamila.sk

17.3.2017 1:53| autor: Petra Frajová

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace, jak tyto stránky používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Pro více informací o nastavení cookies najdete zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist