Batole LIVE! (42): Demonstrace, nákup dinosaurů a divočina v krku

Ze sluníčka mají všechna batolata radost, ale každé prožívalo nástup jara jinak. Zatímco Evička vyvedla nechtěný barevný obraz na stěnu u známých, Helenka si užívala Rudu a nákup v hračkářství. Páťa onemocněl a zvládl nakazit celou rodinu.

Zdravím všechny čtenáře Babywebu,

v tomto týdnu byla radost pohledět ven z okna, sluníčko svítilo a hned bylo veseleji. Už tak veselo nám nebylo, když Evička na jedné návštěvě dala průchod svým uměleckým sklonům. Tmavě modrou křídou ozdobila velkým klikyhákem zeď v předsíni, kterou pan domácí vymaloval loni v létě. A vůbec jí nevadilo, že dostala pěkného sprda, sotva opadla naše ostražitost, tak chtěla svou malůvku „dodělat“ a svýma ručkama celou kresbu rozmazala. Prostě hrůůůůza.

V sobotu moc hezky svítilo sluníčko, vyrazili jsme na procházku a po dlouhé době vytáhli pro Evičku odrážedlo. To bylo radosti. Část naší procházky uvidíte v našem videu. Při cestě do parku jsme procházeli kolem Nové radnice a shodou okolností tam zrovna probíhala demonstrace proti ratifikaci smlouvy ACTA. Holky si demonstranty se zájmem prohlížely a pro Máju byly nejzajímavější pirátské vlajky.

Jinak má Evička nějaké ukňourané období, nevím, jestli jí náhodou neroste další pětka. Doma je na mně přilepená od rána do večera. I když je doma zbytek rodiny, tak mi to je houby platné. Někdy jsem z toho už zoufalá, nechce mě pouštět ani na toaletu.

Příští víkend se máme účastnit karnevalu a já jsem zvědavá, jestli se Evička nechá obléknout do kostýmu. Mám po Marušce schovaný kostým berušky, který obsahuje tři části, sukýnku, křídla a tykadla. Tipuji, že Evička maximálně snese tu sukni, ale ráda bych se mýlila. Necháme se překvapit.

Mějte se krásně,

Silvie


Ahoj batolata!

Jsem ráda, že už nemrzne a tu a tam vykoukne sluníčko a já si můžu užívat venku. Chodím s mámou na procházky a je to fajn. Proběhnu se, kouknu se, co je kde nového, koupím si něco dobrého a hned se pak líp spinká. Stále chodím spát po obědě, usínám mezi jedenáctou a dvanáctou, spím dvě hodinky a večer jsem „tuhá“ nejpozději v devět. Ráno se budím mezi půl osmou a půl devátou, svou matku šetřím.

Ve čtvrtek přijela teta Anča a já se od ní nemohla odtrhnout. Pořád jsem se mazlila, tulila, všude za ní chodila a musela dělat všechno co ona. Přivezla mi knížku o zvířátkách, takže jsme pořád četly. V pátek se teta jela podívat s babičkou za dědou Ájou a pak už musela do školy.

O víkendu odjela babička pryč, aby si od nás na chvíli odpočinula, a já si užila rozmazlování od Rudy. Udělal nám večeři, hrál si se mnou a v sobotu ráno nás vzal na snídani a mě do hračkářství. K překvapení všech jsem nechtěla ani poníky, ani panenky, ani pejsky, ale namířila jsem si to k velkým plastovým figurkám dinosaurů a samozřejmě jsem chtěla podle mámy „toho nejhnusnějšího a nejstrašlivějšího“. Ruda by mi vyhověl, ale máma to zakázala, tak jsem se nakonec musela smířit s dvěma minidinosaury, které ještě má matka označila za mámu a mimí, aby nás snad nenapadlo, že by proti sobě mohli bojovat.

Po obědě jsme si udělali výlet do Čáslavi, města, ve kterém jsem se narodila. Ruda něco zařizoval a já se s mámou prošla kolem zamrzlé řeky. V neděli jsem opět fandila na šipkách a pak večer Rudovi „překládala“ pohádku o Pepině, aby ji správně pochopil. Zda se mi to podařilo, můžete vidět na mém videu.

Tak zase za týden,

Helenka

Helenka ve své rodné Čáslavi


Ahoj všichni,

to byl tedy týden! Oteplilo se a my jsme všichni lehli. Páťa začal už minulý víkend. Musel se cítit opravdu pod psa, protože sebou v noci házel tak, až srazil zábranu a spadl z postele. Do toho se mu konečně proklubala první stolička-„pětka“.

Ve středu se vzchopil a poslal štafetu mně a malé Nellince. Obě máme pekelnou rýmu, divočinu v krku a sedlo nám to i na průdušky. A před víkendem to skolilo i manžela Pavla. Nellinka chudák nemůže pořádně dýchat – jen chrčí a je protivná. Páťu jsme šoupli od středy do pátku do školky, protože v tomto stavu jsem byla ráda, že se postarám sama o sebe a o malou. O víkendu už jsme se všichni jakž takž sebrali a šli aspoň na malou procházku. Na ní se Páťa dokonce vyčural na trávu, i když měl plínu, tak doufám, že na jaře už budeme bez plínek i venku.

Páťu teď velmi zajímá dění na toaletě. Když se tam já nebo táta odebereme, naše běžná konverzace vypadá asi takto:

Páťa: „Mamí, co tam děláš?“

Já: „Čurám, Páťo.“

Páťa: „Taky kakáš?“

Já: „ Nekakám, jenom čurám“

Páťa: „Ty neděláš EE?“

Já (opakuji): „Ne, jenom čurám“.

Páťa: „Aháááá. Mamí, utři se, spláchni a umej si ruce!“

Co u nás teď aktuálně letí, jsou různé propriety do vany. Pěna, práskací kuličky a barevné tablety, které vodu obarví. Dobře se na nich učí poznávat barvy. Myslím, že barvy už dobře zná, ale když se ho zeptáme, co je tohle za barvu, plácne první, která mu přijde na jazyk, a hrozně se tomu směje. A běda, když chceme Páťu jenom narychlo osprchovat. Ztropí nám pořádnou scénu, že chce barvu nebo pěnu.

Na videu uvidíte, jak si Páťa užíval sněhové dny.

Krásný březen přeje Eva


Naše rodinky jezdí s krásnými kočárky Quinny. S tím, jak s nimi zvládají každodenní radosti i starosti, se vám svěřují na našem webu!

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené