Hrozně se bojím porodu

VÁŠ PŘÍBĚH Do porodu mi zbývá ještě víc než měsíc, ale už teď se kvůli němu třesu hrůzou. Můj strach trvá už asi od čtvrtého měsíce těhotenství. Počáteční radost z miminka v bříšku vystřídala panika z toho, jak se asi dostane ven.

Může za to i moje babička, která mě odmalička „živila“ historkami, která naše teta při porodu umřela, vykrvácela, kdo byl jak moc roztržený a podobně. Vždycky jsem měla pocit, že jsem silná a jen tak se něčeho neleknu, ale porod a věci s ním spojené pro mě představují strašlivou hrůzu.

Taky se bojíte porodu? Cos tím děláte? Budu ráda za každou radu.

Vylézají ze mě mutanti

Moje gynekoložka, když viděla, v jakém jsem stavu, mi doporučila nejdřív předporodní kurzy, a když ani to nepomáhalo, tak psycholožku.

Chodím k ní každých čtrnáct dní a trochu to pomáhá, pak se mi zase v noci zdá, že dítě při porodu spadne na podlahu a rozprskne se po celém sále, nebo jak mi z břicha vylézají mutanti. Ze spaní křičím a neuklidní mě pak ani objetí manžela.

Nejsem blázen!

Psycholožka mi už navrhovala, že bych mohla zkusit psychiatra, ale já přece nejsem blázen! Copak strach z porodu není normální? Vám těhotným se nezdá, že to bude nelidská bolest a že taky můžete vy nebo miminko umřít? Chtěla bych být věčně těhotná, když si představím tu hrůzu.

Jak to přežiji?

Kamarádka mi radila, ať přemluvím doktora, aby mi udělali císařský řez, že prý potom nebudu o ničem vědět. Určitě si nechám dát epidural a pokud to půjde, tak i všechny utišující léky, co v nemocnici mají.

Jak mám ale přežít tu dobu do porodu? Vím, že těmi stresy ubližuju děťátku, ale nemůžu si pomoct. Nic mě neuklidní. Mám jít k psychiatrovi? Myslíte, že by mi pomohl?

Libuška

Tento příběh je skutečný, je o jedné z vás, jak byste se v její situaci zachovaly vy?

Každý týden přinášíme osudy našich čtenářek, které napsal sám život. Potřebujete poradit nebo se chcete podělit o své zážitky? Napište nám svůj příběh.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 6
Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Porodu se není třeba bát. Veškerý strach (nejen z porodu) pramení z nedostatku informací a nevědomosti.

Určitě se vyplatí navštívit nějaký předporodní kurz. Kdo se nemůže účastnit živého kurzu existují už i video online kurzy.

Např. kurz porod bez obav. Přihlášení je zdarma. Více o kurzu si přečtěte zde

Snad pomůže se zbavit obav.

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Dobrý den,před necelými třemi měsíci se mi narodil syn.Celé těhotenství jsem si krásně užívala,četla na internetu různé rady,diskuze o porodnicích,zážitky z porodu atd.Také jsem se dočetla neposlouchat žádné hrůzné historky o porodu...a řídila jsem se tím.Na porod jsem se nějak zvlášt nepřipravovala,předporodní kurzy jsem nenavštěvovala,věděla jsem jen to co jsem si přečetla.a musím říct že to stačilo..-když přišel ten velký DEN a v noci mi začali bolesti které stale zesilovali,věděla jsem že to zvládnu,věřila jsem si a myslela na to že už za pár hodin budu mít to své vytoužené miminko u sebe.Porod byl celkem rychlý,sice bolestivý,ale když z vás ten malý uzlíček "vyklouzne",přijde obrovská úleva a radost,je to nepopsatelný zážitek který by si každá žena měla prožít...Přeji vám hodně štěstí a věřím že to zvládnete,to malé štěstíčko za to opravdu stojí!!!

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Dobrý večer,
já jsem si také celé těhotenství užívala jak jsem mohla a na porod jsem myslela jako na něco, co prostě musím prožít, aby se drobeček narodil. Žádné kurzy jsem nenavštěvovala, jelikož si myslím, že na porod prostě žádným způsobem připravit nejde. Učí se tam sice dýchat, ale neumím si představit, že si někdo u porodu vzpomene, jak přesně v jaké situaci dýchat. Nejlepší je, když vše řekne porodní asistentka přímo u porodu, kdy je to zapotřebí. Já měla porod vyvolaný v 39tt, jelikož jsem 3 týdny chodila na 3cm otervřená a nechtěli mi to dále prodlužovat. Porod byl rychlý a bolestivý, ale ženské tělo je na tu bolest prostě od přírody připravené. Jelikož malý nechtěl ven, museli mu páni doktoři pomoci nástroji a u toho samozřejmě velký nástřih. V tu chvíli je ženě stejně jedno, co s ní dělají, ale hlavně, že je mimi venku. Bolesti bylo hodně, ale nenechala bych si jí vzít, patří to prostě k těhotenství. Mít miminko bez bolesti pomocí chtěného císařského řezu? Příjde mi to zhýralé. Pokud jsou zdravotní nebo velké psychycké problémy, samozřejmě ano, ale pokud žena může rodit normálně.... pak tento postoj nechápu. Že žena nechce bolesti, nástřih, jizvu na rodidlech atd. a proto by chtěla císaře? Tak ať si nepořizuje děti.
Pro mě byl porod zážitek na celý život a když se koukám na syna, tak bych určitě snesla té bolesti klidně i víc.....

Obrázek uživatele snoubenka
snoubenka

Dobrý den,
přočetla jsem si článek a příspěvky a dovoluji si také něco napsat.
Mám za sebou už 2 porody, jeden nedávno před 4měs jeden před 8 lety. Nebylo mi ani 20, když se mi narodil synek. Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu a nikdy jsem nepomyslela na nějaké komplikace nebo něco horšího. Užívala jsem si celé těhotenství a jen čekala až příjde ten velký den.Myslím, že jsem to zvládla dobře na to, jak jsem byla mladá anezkušená. Nechodila jsem do žádnýchkurzů, ale věděla jsem, že když jsem v klidu a pohodě já je i miminko. U prvního porodu jsem nijak moc velké bolesti neměla spíš to bylo jak u silnější menstruace bolest v podbříšku. Porodní asistentka mi radila jak dýchat dýchala se mnou a vše proběhlo v pořádku. Musím říci, že hodně záleží na personálu.Porod mě vůbec nebolel ani nastřižení šití nic. Jen to bolení bylo nepříjemné a vyšetřování, jak je žena otevřená.2.porod jsem měla ted po 8 letech. Opět jsem si celé těhotenství užívala a nikdy si nepřipustila že b se cokoli špatného mohlo stát, pečlivějsem si vybrala porodnici zajela se tam informovat podívat...... a pak už jen čekala na onen den! Opět jsem nenavštěvoval žádné kurzy a dýchání od prvního porodu zapoměla. Spoléhala jsem na intuici a na sestru. Doma my odtekla vody asi 3 hodiny jsem neměla žádné bolesti, což mě trochu vyděsilo i překvapilo, alehlavu jsem si s tím nedělala, i když termín isem měla až za 14dní.po třech hodinách mě začalo bolet břicho stejně jako při menstruaci. Do porodnice jsem ale vyrazila až za 7 hodin od prasknutí vody. Bolesti začaly zesilovat a ustalovat se na určitých intervalech. Začali mě bolet i záda a měla jsem křížové bolesti. V porodnici proběhlo vyšetření a šlo se čekat na otevření. U křížových bolestí mi hodně pomohla teplá sprcha a cvičení na balonu. Sstra mi pomáhala prodýchávat bolesti radila co by mohlo být lepší a malá se za 3h narodila.opět jsem byla nastřižená, protože se jí moc nechtělo na svět, ale vše bylo v pořádku. U 2. porodu byly nepříjemné křížové bolesti, ale musí se to vydržet, ten pocit, kdy miminko vyklouzne ven a vy ho poprvé uvidíte je ten nejlepší lék. Každý porod byl jiný tudíž můžu srovnávat bolesti, ale ujištuji, že se to dá vydržet. O epidurálu jsem neuvažovala nikdy i když mě to bolelo nejvíc. epidurál vám stejně musí dát v určité fázy porodu a já osobně si neumím představit, aby mi při bolestech někdo píchnul velkou injekci do páteře. To nikdy!
Libušce bych doporučila zkusit navštívit hypnozu, dá se u ní odbourat strach a zjistit jeho příčina. Věřím, že to Libuško zvládnete jste silná žena jako my všechny. Naslouchejte svému tělu a sestře, která s vámi bude celé těhotenství. Určitě všechno dobře dopadne.
Císařský řez je dnes velkým trendem, ale já bych pro něj byla až v nejkrajnějším. jste pak ochuzena o takový příval štestí a úlevy a mnohdy jizva bolí více jak samotný porod! Bolesti po porodu...jsou jen u zašití jak člověk chodí na to je dobrá studená voda odvar z dubové kůry a pod zadek nafukovací kolo.
Přeji mnoho sil a klidu pro vás i vaše miminko.
ještě bych vám doporučila abyste si sebou k porodu vzala manžela nebo osobu vám nejvíce blízkou....moc to pomáhá!
Petra

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Uf, no úplně mě přejel mráz po zádech, když jsem to četla. Mám 4měsíčního chlapečka a musím říct, že porodu jsem se opravdu nebála. Byla jsem perfektně připravená z kurzu. Měla jsem krásný porod, rychlostí blesku. Bolesti byly asi takové jako menstruační bolesti. Manžel byl u porodu fantastický. Na miminko jsme moc těšili a opravdu jsem si nepřipouštěla komplikace. S každou kontrakcí jsem si říkala, že miminko se blíží a vlastně jsem se celý porod usmívala, až mě porodní asistentka a Dr. podezřívali, že jsem si snad "něco vzala" :) V kurzu jsme se učili, že čím víc se budu bát a pokud nebudu poslouchat své tělo a nebudu s ním spolupracovat tím bude porod horší, delší a bolestivější. Řídila jsem se tím a porod byl velký zážitek.
Stres miminku vůbec nedělá dobře a myslím si, že se mu ani nebude chtít na tento svět a s toho vyplývají různé komplikace, aspoň tak jsem o tom přesvědčená já. A pokud je strach vážně takový jaký prožíváte, císařský řes je asi pro Vás nejlepší řešení.
Přeji Vám, ať všechno překonáte a je to pro Vás krásný zážitek na celý život!

Obrázek uživatele Uživatelka Babyweb.cz
Uživatelka Baby...

Já se nebojím porodu jako takového nebo snad bolesti, kterou bych cítila já, u mě je to o tom, že se strašně moc bojím o malého, protože mám KP a když jsem se ptala svého gynekologa na možnost sekce, tak mi popisoval všechny možné hororové situace u sekce a u klasického porodu, v závěru mi vlastně řekl, že není možné, abychom to přežili oba dva, dvě noci jsem nemohla spát a pak jsem si řekla, že porodili miliardy žen přede mnou a tudíž já a malý to také zvládneme. Držím moc palce, ať je porod rychlý a pokud možno pohodový. V.

Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené