Šanci na početí zvyšuje zdravý životní styl

Na neplodnost se dá pohlížet jako na civilizační chorobu. Problém s otěhotněním řeší stále více párů, podle statistik až 15 %. O jejích příčinách, ale i o způsobech, jak zvýšit šance na vlastní miminko jsme si povídali s MUDr. Dianou Mlynárovou, lékařkou z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí.

Dřívější generace rodily v mladším věku, než rodíme dnes. Jaký věk se považuje za ideální pro početí prvního dítěte z fyzického i psychického hlediska?
„Ze striktně biologického hlediska se za ideální věk pro početí prvního dítěte považuje věk od 18 do 22 let. Pokud budu benevolentnější, uvedu dekádu 20 až 30 let. V tomto období je tělo připraveno na mateřství, žena má většinou pravidelný menstruační cyklus s ovulací a u budoucích potomků je nízké riziko vzniku různých syndromů. Pro organismus je také náročnost spojená s těhotenstvím a poporodním obdobím nejméně stresující. Psychické hledisko je naopak velmi individuální. Pokud žena pocítí touhu po dítěti a uzná, že je na jeho příchod zralá, schopná ‚obětovat‘ část svého současného životního tempa a že její podmínky dovolí pečovat o dítě podle svých představ, není důvod ji jakkoli omezovat.“

Jaká je naopak věková hranice, za kterou by žena na děti příliš pomýšlet neměla?
„Odpověď na tuto otázku není jednoznačná, lékařsky nebyla horní hranice stanovena. Není žádnou novinkou, že se věk prvorodiček dramaticky posouvá do vyšších věkových kategorií. V těchto případech je třeba si uvědomit zvýšené riziko, že se dítě narodí s různými syndromy a vrozenými poruchami fyzického či psychického charakteru. Častěji také nastávají komplikace spojené s těhotenstvím a porodem. Díky existenci center asistované reprodukce je možnost zvládnout početí dítěte i ve vyšším věku, a to do 39 let, nehrazené cykly do 49 roku.“foto_i.jpg

Čím je způsobeno, že v posledních desetiletích má více žen potíže s otěhotněním?
Příčin je mnoho. Na prvním místě je to jednoznačně odsouvání mateřství do pozdějšího věku, kdy schopnost otěhotnění výrazně klesá. Problémem může být vysazení hormonální antikoncepce po dlouhodobém užívání, kdy pacientky přicházejí s nepravidelnými a anovulačními cykly. Bez významu nejsou ani gynekologické infekce, výskyt sexuálně přenosných či chronických onemocnění, které se věkem zhoršují. Dále jsou to různé sociální faktory. Ženy jsou společností nuceny uplatnit se a vytrvat v zaměstnání, aby byly schopny zajistit si minimální základní jistoty, což s sebou přináší značný stres, únavu a vyčerpanost. To se významnou měrou podílí na fyzickém zdraví a schopnosti otěhotnět.“

Pro zdraví i otěhotnění přirozenou cestou je důležitá také pestrá strava. Jsou ale nějaké potraviny, kterým je lepší se v této době vyhnout?
„Problémem jsou potraviny s možným výskytem patogenních mikroorganismů. Známá je Listeria monocytogenes nacházející se v syrovém mase, zelenině, nepasterizovaném mléce a jeho výrobcích. Opatrnost je nutná i při konzumaci živočišných vnitřností. Obecně lze říci, že potraviny bychom měli konzumovat s dodržením hygienických zásad, dostatečně tepelně upravené, bez plísní a jiných známek zkaženosti. Pacientkám nezakazujeme jíst jakékoliv jídlo, dokonce ani syrové maso, pokud však znají přesně jeho původ.“

Příjem jakých látek a vitaminů je pro přirozené otěhotnění důležitý?
„Pro zajištění normálního fungování organizmu je nutný příjem bílkovin, cukrů i tuků. Je třeba dbát na dostatečný energetický příjem. Strava by měla obsahovat přiměřené množství vlákniny, mastných kyselin, železa, vápníku, hořčíku, jódu a zinku. Z vitaminů je to především skupina vitaminů B, kyselina listová a inositol.“

Čtěte také:

Proč je v těhotenství zásadní kyselina listová? Co může způsobit její nedostatek?
„Kyselina listová je esenciální složkou tvorby nukleových kyselin a erytrocytů. Při jejím nedostatku je plod ohrožen vyšším rizikem rozštěpových vad a defektů nervové trubice. Užívání kyseliny listové významně snižuje riziko jejich výskytu. Každá žena by měla minimálně 4 týdny před otěhotněním zvýšit příjem kyseliny listové o 400 μg denně a s užíváním pokračovat nejméně do 12. týdne těhotenství. Je ale prokázáno, že ze samotných potravin ke zvýšení hladiny v krvi nedojde, proto je možné kyselinu listovou doplňovat tabletami.“

A co ten inositol. Jaká je jeho funkce?
„Inositol podporuje zlepšení funkce vaječníků, zrání vajíček a regulaci cyklu. Především u žen s polycystickými vaječníky zvyšuje inositol schopnost otěhotnět. Dokonce byly provedeny tzv. kontrolované studie, kdy jedna skupina žen užívala právě inositol (obsahuje ho např. GS MimiStar) a druhá skupina placebo, tedy látku bez účinku. Ukázalo se, že u žen užívajících inositol narostla četnost otěhotnění oproti kontrolní skupině. Zajímavé na tom je, že denní dávka nemusí být příliš vysoká. Prokazatelných výsledků bylo dosaženo již při užívání pouhých 200 mg inositolu denně.“

Co dalšího může žena udělat pro to, aby zvýšila své šance na otěhotnění přirozenou cestou?
„Jednoznačně dodržovat zdravý životní styl. Vyhýbat se stresu, kouření, alkoholu, nastolit pravidelný denní režim, dostatečně spát a najít si prostor k relaxaci. Pravidelně jíst pestrou a energeticky vyváženou stravu a přiměřeně se pohybovat.“

Jakou roli hraje při přípravě na těhotenství pohyb? Existuje nějaký, který pro budoucí těhotenství není vhodný?
„Přiměřený pohyb je základem zdravé životosprávy. Platí, že pokud žena nebyla zvyklá aktivně sportovat, neměla by začínat sama a s nepřiměřenou zátěží. Nevhodné jsou extrémní sporty a pohyb, kde hrozí náraz do oblasti pánve a břicha. Naopak výborné je cvičení na posilování svalů, zdravého držení těla, rehabilitační cviky. Existují skupiny a centra nabízející cvičení pro ženy plánující těhotenství a budoucí matky. Doporučit lze plavání, jógu, lehčí turistiku a denní procházky.“

Mnoho žen si při snaze o otěhotnění „pomáhá“ také bylinkami. Nemůže se stát, že by některé tlumily účinek dalších podpůrných prostředků?
„S bylinkami by měly být ženy plánující těhotenství opatrné. Většinou mají pocit, že bylinkami nic nezkazí. Často se například setkáváme s pacientkami užívajícími homeopatika. Účinnost těchto látek je sporná, účinnost léků ale, zdá se, netlumí. Pozor je však třeba dávat na nadměrné množství či dlouhodobé užívání aloe, maliníku, petržele, majoránky, libečku, celeru a dalších bylin ovlivňujících pánevní orgány. Dnes není těžké vyhledat si účinky a rizika jakýchkoliv bylin či látek v literatuře nebo na internetu.“

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist