Spi, děťátko, spi aneb Spánek novorozeňat a nejmenších dětí

Postýlku mají rodiče povětšinou připravenu už před narozením dítěte (jaká je nejvhodnější, dozvíte se dále v článku). Na co se však zcela připravit nelze, je to, jak bude vypadat spánek jejich novorozeného miminka. Rada číslo 1 zní: Pokud narazíte na poučku, že máte svému dítěti zavést hlavně pravidelný režim, pak ji odložte na později a nalaďte se v maximální možné míře nejprve na to, co žádá právě vaše novorozené miminko. Zkrátka mu dovolte, aby spalo a jedlo, kdy bude samo chtít, nechte se vést jeho potřebami.

Ačkoli zpočátku může být rytmus spánku a bdění u vašeho dítěte nevyzpytatelný, projděte s ním touto důležitou, „neorganizovanou“ etapou. Miminko se na základě vašich reakcí učí komunikovat se světem tak, aby uspokojilo své potřeby. V prvních čtyřech měsících života klidně uspávejte dítě v náručí, například houpáním či při krmení, aniž byste se obávali toho, že tak získá nějaké špatné návyky. Takto malá miminka rozhodně není vhodné učit správným spánkovým návykům metodou „jen ať se vybrečí, pak usne“, neboť se ještě neumějí samy ukonejšit.
Zhruba po ukončeném čtvrtém měsíci je dítě vývojově zralé na to, aby postupně přivykalo spánkovým zvyklostem, případně se jeho spánek sám stabilizuje.

Jaká je průměrná doba spánku?

• Novorozenec zpočátku spí kdykoli během dne i noci, pokud je sytý a spokojený. Potřeba spánku je ovšem u každého dítěte jiná, proto následující řádky považujte za orientační:
• Novorozenec prospí až 20 hodin denně.
• Kolem 2. měsíce věku začíná dítě oddělovat noční spánek od denního a postupně ubývá denního spánku. Celkem spí dítě 14–18 hodin. Individuální rozdíly jsou velké.
• Roční dítě spí přibližně 12–17 hodin denně.
• Batole ve věku 3 let spí 10–16 hodin denně.

Jaká postýlka a jaká matrace je nejvhodnější?

Postýlka by měla být z přírodních materiálů a natřená zdravotně nezávadnou nátěrovou barvou. Příčky na ohrádce by od sebe neměly být vzdáleny více než sedmdesát pět milimetrů a méně než čtyřicet pět milimetrů. Matrací do postýlky je na trhu nepřeberně. Důležité je, aby matrace nebyla příliš měkká a aby dítě neleželo v prohlubni a nekřivilo si tím páteř.
Důležité je vědět, že postýlka by měla sloužit pouze ke spánku dítěte, ne tedy na denní činnosti, jako je například hraní.

V jaké poloze je miminko v bezpečí?

Uvádí se, že jediná bezpečná poloha pro spánek novorozence a malého kojence je na zádech. Poloha na boku není vhodná, protože se dítě může převalit na bříško. Spánek na bříšku prokazatelně zvyšuje riziko dušení a náhlého úmrtí kojence. Po třech čtyřech měsících věku se již dítě samo převrací do polohy, která mu vyhovuje. V tom mu není třeba bránit.
Pro bdělé dítě pod dohledem je naopak vhodné, aby od věku několika týdnů trávilo určitý čas v poloze na bříšku – rozvíjejí se tak jeho duševní a pohybové schopnosti a dovednosti.

Kojenci do 12 měsíců věku (i déle) nedávejte do postýlky polštář ani velkou prošívanou přikrývku. Pro správný vývoj páteře se větší polštář u dětí nedoporučuje minimálně do 3 let věku. Hračky v postýlce by neměly mít provázek delší než 30 cm a z dosahu dítěte by měly být odstraněny všechny nevhodné předměty, tedy věci, které by mohly rušit spánek miminka nebo představují potenciální bezpečnostní riziko.

V prvním půlroce může dítě spát i doma také v kočárku. Později to ovšem nemusí být nebezpečné, protože se při probouzení může snadno přehoupnout přes okraj a spadnout.

Jaká má být v místnosti teplota?

Pro denní spaní se doporučuje teplota kolem 22 °C, zatímco pro noční spaní by měla být teplota nižší, tedy kolem 18 °C. K tomu by mělo být dítě vhodně oblečeno.

Ukládání miminka k nočnímu spánku

Příprava dítěte k nočnímu spánku se postupně stává důležitým rituálem. Pokud opakujete každý den před uložením dítěte ke spánku rutinní činnosti, pak se bude cítit ospalé už jen na základě navození předspánkové atmosféry. Mezi tzv. uklidňovací činnosti patří:

• koupání (může být spojeno s masáží)
• ztlumení světel
• převlečení do pyžama
• kojení/krmení
• reprodukovaná tichá příjemná hudba či zpívání

Dítě by mělo být krmeno, koupáno a ukládáno ke spánku ve stejnou dobu, optimálně mezi 18. a 20. hodinou. Půlhodina před spaním by měla být relaxační. V místnosti, kde dítě spí, nemá svítit žádné světlo. Pokud spí samo v postýlce, mělo by být dostatečně oblečeno, příp. ho můžete uložit do tzv. spacího pytle, v němž zůstane v teple po celou noc.

Může spát dítě v posteli s rodiči?

Tvrdí se, že z hlediska bezpečnosti dítěte je pro kojence nejlepší spánek ve vlastní postýlce, která je co nejblíže posteli matky. I noční kojení je tak pro maminku jednodušší. Noční kojení se dá usnadnit i tím, že miminko máte u sebe v manželské posteli, nejlépe mezi sebou.

Názory na spánek dítěte v posteli rodičů se různí, někteří pediatři jej zavrhují, jiní doporučují. Pediatr Nils Bergman z Univerzity v Kapském Městě rodiče nabádá, aby děti nechali odpočívat ve své blízkosti. Podle jeho nedávné studie jsou děti, které spí od útlého věku ve vlastní posteli, méně odpočaté a během noci na ně působí větší stres. Jeho doporučení zní: Děti by měly spát společně s rodiči v manželské posteli do tří let věku. Ředitelka vzdělávání Střediska mentálního zdraví dětí v Londýně Margot Sunderlandová a autorka knih o rodičovství mluví dokonce o hranici věku pěti let – do té doby mohou děti trpět úzkostí z odloučení, což je může poznamenat v pozdějším životě. Díky praxi známé jako „co-sleeping“ (společné spaní) prý z dětí vyrůstají klidní zdraví dospělí.

Touha po bezpečí: spánkové asociace

Dětem často stačí, když v rodičovské posteli usnou, po přenesení do své postýlky pak v klidu prospí noc. Jiné děti se však během noci opakovaně budí. V této souvislosti se mluví o tzv. spánkových asociacích, což jsou určité podmínky nebo činnosti, od nichž se spánek dítěte odvíjí.

Spánková asociace představuje cokoli, co má dítě spojeno s usínáním: rodičovskou náruč, mámin prs, sání dudlíku nebo z láhve, houpání, blízkost rodiče... Během noci se dítě „ujišťuje“ o tom, že jeho bezpečí zůstalo zachováno – proto se budí, pláče a vyžaduje stejné podmínky, jako mělo při usínání.

Děti starší čtyř měsíců už se většinou dokážou ukonejšit v případě nočního probuzení samy, a to různými způsoby: dumláním palečku, otáčením hlavičky ze strany na stranu, tím, že si zpívají nebo broukají, pohybováním ručiček, žmouláním plyšáka apod.

Noční krmení

Již od novorozeneckého věku rozlišujte svým přístupem denní a noční spánek. Krmte dítě v noci v tiché a málo osvětlené místnosti.
Do šesti měsíců věku bývá noční krmení nutností. Postupně můžete noční pití zkracovat, takže dítě vypije menší množství a vy ho hned po odříhnutí uložíte do postýlky. Snadno se to píše a radí, uvedení do praxe však bývá náročné.
Po šesti měsících je pak dítě často schopné spát až do rána bez krmení. Individuální rozdíly jsou ale veliké. Zvláště kojené děti často vyžadují 1–2 noční pití i ve starším kojeneckém věku. Odpírat jim ho za každou cenu by nebylo správné. Kolikrát se starší kojenec v noci vzbudí, záleží i na výchově.

Denní spánek

Dítě potřebuje spát také ve dne, aby nabralo sílu. Pravidelně by měly děti spát odpoledne po poledním jídle asi 1,5 až 2 hodiny. Kojenci do 9 měsíců spávají někdy ještě i dopoledne, mezi 10. a 12. hodinou. Spánek ale bývá kratší než odpolední. Protože ve dne spí dítě v místnosti při vyšší teplotě než v noci, oblékněte ho k tomu přiměřeně. Pozor na přehřátí dítěte.