Háčkované Vánoce

JAK TO VIDÍ MÁMA Minule jsem psala, že dám vědět, jak nám jdou vánoční přípravy. Ráda bych řekla, že úplně v klidu a pohodě, ale to bych si trochu lhala do kapsy.

1513160754Vanocni-1100x618.jpg

Nešílíme tedy v nákupních centrech ani dopravních zácpách kolem nákupních center, spíš se v sobotu ráno při odjezdu z Prahy trochu škodolibě smějeme těm frontám aut, které potkáváme v protisměru a které se klikatí na Chodov, Zličín nebo do Letňan… Neměnila bych s nimi ani na vteřinu! Ale úplně klídeček a pohodičku taky nemáme. Tedy nemám. Kluci jsou spokojení a z příprav na Vánoce si celkem nic nedělají.

Mají svůj ponožkový adventní kalendář s úkoly – na každý den od 1. prosince až do Štědrého dne jeden drobný úkol, jako taková chvilka naladění se na vánoční těšení, čas s maminkou a tatínkem při společném tvoření, a zároveň zcela nepokrytě přiznávám, že jsem tam zahrnula i činnosti, které bych tak jako tak dělala. Takže je to do určité míry i pomoc pro mě, abych to všechno nechystala sama. I když by to někdy bylo vlastně rychlejší. Takhle ale můžu sledovat, jak se k tomu postaví kluci, na co přijdou a co vymyslí. Někdy je to pro mě zajímavá inspirace. A rozhodně se tím učím nelpět na dokonalém symetrickém cukroví nebo aspoň relativně čisté kuchyni.

Boření tradic?

Někdo by ale mohl namítat, že děti připravuji o některé vánoční tradice. Třeba vánoční stromeček máme nazdobený už od 6. prosince. Vlastně to nebylo vůbec v plánu, ale Martin dovezl tak nádhernou kavkazskou jedli, že nešlo jinak. Přece ji nenecháme schovanou na balkóně celý prosinec… A tak jsme si ustanovili novou vánoční tradici naší rodiny: vánoční stromeček od šestého do šestého. Zdobíme samozřejmě všichni společně. Ono by dost dobře nešlo uvalit embargo na obývák, když je to průchozí část bytu do kuchyně a k jídelnímu stolu. A zdobit tajně v noci z 23. prosince na 24., aby tu kluci našli ráno nazdobený stromek (ale zatím bez dárků), to nám taky nepřišlo jako to pravé ořechové.

A tak u nás nenosí stromek Ježíšek jako třeba v některých jiných rodinách. On vlastně nenosí ani ty dárky. Dáváme se je mezi sebou jako připomenutí toho, že malému Ježíškovi v jesličkách nosili lidé dary k jeho narození. Honzík by beztak řešil, jak to miminko všechny ty dárky unese, a jak je přinese, když neumí chodit a jenom leží a spí a brečí. 😀 Kouzelného fousatého dědečka v červeném oblečení na kamionech Coca-Coly kluci zatím nějak moc neregistrují. Reklam jsou částečně ušetřeni díky absenci televize v naší domácnosti, a i když si Honzík bez potíží přečte všechny billboardy cestou do školky, máme asi štěstí, že na nás z žádného nehledí Santa Claus.

Čtěte také:

Klubíčka kam se podíváš

Konečně se dostávám k nadpisu a perexu dnešního článku, tedy k háčkování a mému stresu. To vzniklo tak, že jsem se víceméně na poslední chvíli rozhodla pro volánkové šály jako dárky většině mých ženských příbuzných a přátel. Kromě toho jsem měla už rozháčkovaný dárek pro děti mé nejbližší kamarádky (teď na chvíli doufám, že nikdo z uvedených tenhle blog nečte… ehm… tedy čte, ale přečte si ho až po Vánocích, jo?). A došlo mi, že to nemám šanci všechno stihnout! Den víc než 24 hodin mít nebude, a tak mi nezbývá, než háčkovat na úkor spánku (což vede k mé protivnosti a podrážděnosti). A voilá – předvánoční shon a stres je na světě.

Kluci mají volnější přístup k počítači a tabletu, abych se mohla věnovat dalším běžným předvánočním kratochvílím, jako je pečení cukroví a zdobení perníčků (velký úklid a mytí oken k mým oblíbeným činnostem vskutku nepatří). Vždycky mi sice chtějí hrozně moc pomáhat, ale po pár vykrojených traktorech a stíhačkách je to přestane bavit. Pokud si nechtějí zrovna stavět koleje nebo prohlížet knížky, rádi sednou k pohádce nebo videím na youtube. Snad mi jednou odpustí, že jsem je nechala takhle nekontrolovaně trávit čas pod vlivem moderní výpočetní techniky, zatímco jsem si v klidu vykrajovala hvězdičky, zvonečky a srdíčka, které považuji za vánočnější motivy než vlaky a traktory. V tomto bodě jsem asi jejich boření zaběhnutých tradic ještě úplně nepřijala. 😀

Ani s tím pečením to ale nepřeháním, doma peču prakticky jen perníčky a vanilkové rohlíčky. Ostatní druhy cukroví jsme pekly společně s mojí mamkou o víkendu. Kluci byli šťastní za tu trochu sněhu a mrazivé počasí, vytáhli dědu na procházku, a my s mamkou a babičkou zatím napekly linecké, pracny, ořechy, dokonce i ty vanilkové rohlíčky, a já nazdobila perníčky pro mamku, Janu a do školky na besídku. Doma jsem pak ještě upekla a nazdobila další porci perníčků pro kamarádky a tetu Kateřinu. Snad mám tímto pro letošek splněno. Jen ten háček mi asi od ruky ještě nějakou tu chvilku neodpadne. Jak já to jenom dělám, že si to vždycky tak blbě naplánuju?! 😀

Užívejte si předvánoční čas pokud možno na pohodové vlně!

Jarka

14.12.2017 11:30

Další blogy

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

Na tomto webu zpracováváme cookies potřebné pro jeho fungování a analytiku, v případě udělení souhlasu také cookies pro účely cílení reklamy a personalizaci reklam. K tomu využíváme své partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Více informací o nastavení cookies naleznetev zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist