Zázračné ráno: Způsob, jak se vypravit bez stresu

Vstát o hodinu dřív a ještě si to užívat? Pokud tohle někomu řeknete, tak si asi poklepe na čelo. Podle americké metody Miracle Morning postupovala jedna francouzská maminka, která už byla uštvaná kolotočem kolem svých tří malých dětí. I přes počáteční strasti se začala na ráno jen pro sebe a rituály s ním spojené těšit.

profimedia-0295489400-1100x618.jpg

Metodu Miracle Morning vymyslel americký podnikatel Hal Elrod. Spočívá v tom, že člověk vstane o hodinu dřív, než je zvyklý, a rozporcuje si tento čas zhruba na 10- až 20minutivé úseky věnované různým rituálům: meditaci nebo aspoň chvilce ticha, sepsání svých plánů nebo prostě jen napsání stránky toho, co nás napadne, cvičení, vyslovení předsevzetí (třeba že nechci křičet na děti), vizualizaci (vidím se ve šťastném rodinném kruhu) a krátké četbě (třeba knih o osobním rozvoji). Redaktorka Estelle Cintas, maminka tří malých dětí (1, 3 a 6 let), po dobu jednoho měsíce zkoušela, jaké to je zažívat Zázračné ráno.

Den 1.: Vítejte v pekle

Když zazvonil budík v šest, myslela jsem, že to nepřežiju. „Co mě to napadlo za pitomost,“ nadávala jsem si. Vypotácela jsem se do obýváku a trvalo mi strašně dlouho, než jsem se pustila do všech těch předepsaných rituálů: Napsat jednu stránku (ale o čem? Mám vůbec na to nějaký sešit?), trochu si zacvičit (kde mám karimatku?). S meditací to ještě šlo, stáhla jsem si jednu desetiminutovou verzi do telefonu. Bylo to fajn. Ale na ostatní už nezbyl čas. V práci jsem celý den zívala a byla k ničemu.

Den 2.: Začnu pít

Jedna rada v knize Miracle Morning mi přišla jako hodně dobrá. Hned jak jsem se probudila, vypila jsem velkou sklenici vody a vyčistila jsem si zuby. Normálně tohle moc nestíhám, po ránu si sice pokaždé uvařím čaj, ale obvykle ho najdu večer studený a netknutý.

Den 3.: Přibyl malý vetřelec

Když jsem se plížila kolem dětského pokoje, naše tříletá dcera se probudila. No nazdar! Ale zas tak moc se neděje, přece se v knize píše, že děti se mohou Zázračného rána účastnit. Moje polospící dcera se mnou v tichu meditovala, zázrak, protože normálně pusu nezavře. A taky si zacvičila. S vervou dělala sklapovačky. Pak celý den vyprávěla o tom, jak s mámou po ránu meditovala a cvičila.

Den 4.: Konečně klid

Nikdo se neprobudil. Poslouchám ptáky, kdesi v dálce přejelo auto. Přicházím tomu zklidnění na chuť. Pronáším své předsevzetí: „Chci si víc hrát se svými dětmi.“ Opakuju to jako mantru a vyvolávám si obraz toho, jak si s nimi hraju. Přijde mi to trochu na hlavu.

Den 5. až 10.: Na cestě k partnerovi

V seznamu svých předsevzetí se objevilo i to, že bych chtěla oprášit hezké chvilky s mým mužem. Každý večer se o to snažím, ale prostě to nevychází. Jsme v jednom kole, střídáme se v zahánění dětí do postele. Když se to konečně povede, tak zaparkujeme vyšťavení u nějakého seriálu. Tohle teda není kvalitní trávení společného času. A tak jsem si objednala na jeden večer následujícího týdne hlídání. Celou dobu se těším na to, jak si vyrazíme jen ve dvou jako kdysi.

Den 10. až 15.: Mám to pod kůží

Už se to zlomilo. Ráno vstávám v šest bez budíku. Těším se na ten čas, který mám jen pro sebe. Přes den už nebývám ospalá, zvykla jsem si chodit spát dřív. Cítím s míň unavená a výkonnější. Fakt to funguje.

Den 16.: A je tu víkend

Odbudu si své obvyklé ranní rituály a zalezu znova do postele. Je to blaho. Kniha radí rodičům, jejichž děti je nenechají v noci vyspat, aby ještě po té své ranní hodince zkusili usnout.

Den 17. až 20.: Pohroma je tady

Ráno jsem se nemohla vyhrabat z postele. Zázračné ráno mě nenakoplo a do práce jsem se doploužila s vypětím sil. Něco na mě leze. No nic, zkusila jsem to vyležet, povedlo se. Ale porušila jsem svůj režim. Trvalo mně pak týden, než jsem si zase zvykla bez problémů vstávat v šest.

Den 21. až 25.: Lepší máma

Každý večer, jen co uložím děti, si jdu taky lehnout, tak kolem desáté. Zhruba jednou týdně se dívám večer na nějaký film, ale druhý den jdu zase spát brzo. Připadám si víc odpočatá, míň se rozčiluju na děti. Každé ráno si přečtu kousek z knihy o výchově dětí. Dozvěděla jsme se, jak krotit svou zlost a chovat se k nim vlídně. S dětmi si teď víc hrajeme, obvykle po večeři, třeba různé společenské hry nebo si jen tak povídáme. Vypadají spokojeně. Já jsem se přiblížila o kousek víc k tomu, co jsme si předsevzala, když jsem se rozhodla mít tři děti – být jim dobrou mámou.

Čtěte také:

Den 26.: Jím jinak

Cítím se ve formě. Hydratace, cvičení, i když jde jen třeba o malé protažení těla, meditace, psaní po ránu, tím vším si příjemně vymývám hlavu. Přes den mi pak líp funguje. Taky jsem přišla na chuť zdravé snídani: misce cereálií s ovocem.

Den 27. až 30.: Stačí i málo

Test je u konce. Nepočítala jsem s tím, že mi to tolik dá. Ale jako pracující máma musím říct, že čas, který mám jen pro sebe, je něco úžasného. Přiznávám, a to jsem fakt nečekala, že je pro mě Miracle Morning něco jako droga. Jsem prostě závislá. Jediné, s čím mám pořád trochu potíž, to je cvičení. Takže mám úkol do budoucna. Jo a můžu poradit jeden trik: Pokud se vám nedaří vstávat o hodinu dřív, tak si najděte aspoň pár minut na cvičení. Šest cviků, každý prováděný minutu, a určitě se budete cítit o něco líp.

21.11.2017 4:43| autor: Helena Chvojková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist