Záludný vetřelec cytomegalovirus

Běžná únava, trochu jako chřipka, anebo třeba žádné příznaky. Projevy cytomegalovirové infekce mohou být nenápadné, její dopad v těhotenství v určitých případech fatální. Co to vlastně je a jak se jí bránit?

Většina lidí o cytomegaloviru ani neslyšela, ani neví, že ho má v těle. Tak tedy cytomegalovirus patří do skupiny herpetických virů podobně třeba jako virus oparu či pásového oparu. Všechny mají jednu podobnou vlastnost, a to že po prvotní infekci zůstanou přítomné v těle a projeví se znovu při oslabení imunity.

Prvotní infekce probíhá zpravidla bez příznaků, jen výjimečně se může objevit teplota. Virus se rozšíří v organismu, aktivuje se imunitní systém a bílé krvinky začnou tvořit protilátky. Chrání před další infekcí, člověk je pak už imunní.

Kdy přestává sekat dobrotu

V těhotenství se však „spící“ virus může probudit a působit problémy. K jeho aktivaci dochází nejčastěji v posledním trimestru, a proto často i k nakažení plodu během porodu.

U zdravých donošených dětí neznamená tato infekce žádnou hrozbu, miminko nemusí mít ani žádné příznaky. Horší je to u dětí nedonošených, případně s poruchou imunity, kde může způsobit různě závažná onemocnění.

Naštěstí je však pravděpodobnost postižení plodu při reaktivované infekci matky malá. Mnohem závažnější to však je, pokud se žena s cytomegalovirem setká poprvé v těhotenství a nemá tedy proti němu žádné protilátky.

První trimestr je nejrizikovější

Prvotní infekce v těhotenství je nejnebezpečnější v prvním trimestru, kdy může způsobit vážné poškození plodu. Virus se totiž na něj přenáší placentou, a to po celou dobu těhotenství. Dítě se může nakazit i při porodu, ale i po něm, prostřednictvím mateřského mléka.

Pokud se plod infikuje, dojde u něj k vrozené infekci, která má především v jeho raném stadiu katastrofální důsledky. Vede k vrozeným vadám mozku, srdce či zraku, k poškození sluchu a k celkovému zpomalení vývoje, někdy i k odumření plodu.

Proto lékař doporučí raději přerušení těhotenství. Ovšem ne automaticky a u každé prvotně nakažené matky. Napřed se musí vyšetřením zjistit, zda se infekce už na plod přenesla. Pokud se matka nakazí ke konci těhotenství, případně dítě při kojení, nemusí se objevit žádné poškození.

Čtěte také: 

Jistota není ani před početím

Může se ale také stát, že prvotní infekce u matky proběhne, aniž by ji zpozorovala. Dítě se narodí na první pohled bez následků, které se však projeví posléze. To byl případ i Francouzky Anne-Helène Labéssyové, která zjistila, že její dcera byla tímto virem nakažena až čtyři a půl měsíc po jejím narození.

„Já sama jsem se tímto virem nakazila tři měsíce před jejím početím, ale virus zůstal aktivní a nebezpečný a následky jsou vážné. Dceři je jedenáct, nechodí, mluví jen málo a je mentálně retardovaná… I když byla po narození bez příznaků, velmi brzy jsem zjistila, že se nevyvíjí tak jako její bratr,“ říká Anne-Helène.

Rizikovým obdobím pro nastávající matku, která prvotní infekci ještě neprodělala, tedy může být i čtvrt rok, někdy až půl rok před početím dítěte. Bohužel výsledky nedávných studií prokázaly, že asi třetina žen u nás nemá proti cytomegaloviru vytvořené protilátky, a tak jim hrozí výše popsaná rizika.

Jak se tedy bránit?

Cytomegalovirus je celosvětově rozšířený a všudypřítomný, takže není snadné se mu vyhnout. Nakažená osoba virus vylučuje ve slinách, moči i jiných tělních tekutinách. Nakazit se je možné tedy i při pohlavním styku.

Nejvíce jsou vystavené riziku ženy, které mají doma malé děti nebo s nimi přicházejí pravidelně do styku. Virus se totiž šíří mezi dětmi v jeslích a ve školkách, příležitostí je tam k tomu dost, stačí špatně umyté ruce. Proto právě na hygienu je třeba si dávat dobrý pozor a důsledně ji dodržovat. Znamená to mýt si ruce po výměně plenek, nelíbat malé dítě na pusu, neochutnávat jídlo jeho lžičkou, nepít z jeho skleničky a nekoupat se s ním.

Pokud nastávající maminka má teplotu, pociťuje silnou únavu a tento stav trvá tak deset dní, měla by zajít k lékaři. Přítomnost viru, respektive protilátek se dá zjistit z krve. Bohužel proti tomuto viru neexistuje žádné očkování, a pokud už tohoto vetřelce jednou máme v těle, tak se ho nezbavíme. Také protilátky, které v těle vytvoří, nás nemusí stoprocentně ochránit před dalším nakažením. Proto je tak důležité dělat to, co je v našich silách, tedy důsledně dodržovat hygienu.

10.4.2017 1:57| autor: Helena Chvojková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist