Nemléčné příkrmy

Dítě má za sebou první půlrok života a začíná být mnohem šikovnější. Zcela zřetelně umí dát najevo, co mu chutná a co ne. Kdy začít s příkrmy, jaké budou dítě nejlépe prospívat?
foto: Profimedia

Kojené dítě dál prospívá především z mateřského mléka a dlouhodobé kojení (do 2 let i déle) lze jen doporučit.

Začínáme s příkrmy 

U nekojeného prospívajícího dítěte začínáme s příkrmy stejně jako u kojeného, obvykle v 6 měsících. Může se začít i dříve, zvláště když má hlad, ne však před 17. týdnem věku. Odkládání příkrmů na 7. měsíc a později nepřináší dítěti žádné výhody.

Pro kojené dítě je mateřské mléko celých šest měsíců tou nejlepší stravou. 

Dítěti mladšímu čtyř měsíců, ať už je kojené nebo nekojené, nepodáváme žádné příkrmy, ani šťávy, ani čaj! Vitamín C, který obsahují ovocné šťávy, je v dostatečném množství v mateřském i v počátečním umělém mléce.

Příkrm podáváme lžičkou

Začíná se velmi malým množstvím před poledním kojením nebo pitím. Prvním příkrmem bývá zeleninové pyré z jednoho druhu zeleniny. Podejte rozmělněnou, v nesolené vodě vařenou sladší zeleninu, jako je mrkev, petržel, brambor, brokolice, květák. Zpočátku podáváme jeden druh zeleniny.

Stačí najemno rozmačkat vidličkou. Když si totiž dítě zvykne na jemně rozmixovanou stravu, může později odmítat tužší kousky.

Ozbrojte se trpělivostí. Jedna až dvě lžičky, které opravdu dítě spolkne, jsou úspěch. Pak ho nakojíte, nebo dokrmíte umělým mlékem. Některé děti potřebují k přijetí nové chuti více než 10 - 20 pokusů. 

Další chutě

Během 3 - 4 dnů můžete přidat další druh zeleniny. Časový odstup je potřebný, abychom případně rozpoznali, že novou potravinu dítě nesnáší. Vyzkoušenou zeleninu pak zkombinujte s masem a postupně zvyšujte podíl příkrmu na úkor mléka. Maso je pro organizmus důležitý zdroj železa, bílkovin a mastných kyselin.

Na přelomu druhého a třetího týdne nahraďte polední dávku nemléčným příkrmem.

Samozřejmě, ne u každého dítěte se to tak rychle podaří, ale to vůbec nevadí. Výsledek je, že dítě dostává 150 - 200 g masozeleninové polévky, která zcela nahrazuje jednu, většinou polední, mléčnou porci, 6x týdně.

Maso, žloutek

Vařeného, jemně nakrájeného libového masa je zpočátku 1 polévková lžíce (asi 20 g) na dávku, od 7. měsíce postupně až 2 lžíce (asi 40 g) na dávku.

Jednou týdně je vhodné nahradit maso zeleninovou polévkou se slepičím žloutkem (nebo 2x týdně zeleninovou polévkou s 1/2 žloutku). Vaječný žloutek musí projít varem, aby se odstranilo riziko přenosu bakteriální nákazy. Vaječný bílek není pro dítě do jednoho roku vhodný.

Kaše

Po masozeleninovém příkrmu nebo souběžně s ním můžeme do jídelníčku kojence zavést ovocné pyré a obilné kaše. Ty mohou nahradit večerní porci mléka. 

Zakoupená kaše musí nést označení druhu obilniny, ze které je vyrobena, a údaj o věku dítěte, od kterého ji lze podávat. Kaše buď mléko obsahuje a ředí se vodou, nebo je bezmléčná a připravuje se do mléka.

Kaše a všechny potraviny obsahující lepek (mouka, moučné výrobky, krupicová kaše) přidáváme nejlépe v době, kdy je dítě ještě kojeno. Nikdy ne před dokončeným 4. měsícem věku. Do té doby je sliznice střevní nezralá a není schopna se s lepkem z mouky vypořádat. 

Lepek není obsažen v rýži. Rýžovou kaši lze použít i dříve, například při léčbě kojeneckého průjmu.

Čtěte také:

9. – 10. měsíc

Kolem 9. měsíce v závislosti na vývoji mléčného chrupu zařazujeme do jídelníčku tužší sousta, měkkou vařenou zeleninu a větší kousky masa k podpoře žvýkání. Podáváme dítěti potraviny do ruky (například rohlík, kousek chleba), aby mohlo procvičovat žvýkání. 

Z příloh můžeme podat různé druhy těstovin (špagety, vaječné nudle, apod.) ve formě hruběji nasekaných kousků. V této době, kdy jsou příkrmy časté, hutnější a obsahují méně vody, se přidává kojenému dítěti ještě asi 200 ml kojenecké vody. Nekojené děti mají v době zavádění příkrmů potřebu vody zhruba dvounásobnou (kolem 400 ml.).

Množství mléka by se u nekojeného dítěte i po zavedení příkrmů mělo pohybovat minimálně kolem 400 ml denně. 

Ovocné džusy podáváme v malém množství, spíše ke zpestření jídelníčku v dávce kolem 120 - 150 ml denně, později v batolecím věku kolem 250 ml denně. 

Tvaroh a pacholíčky

Kravské mléko a mléčné výrobky jako tvaroh, pacholíčky apod. nejsou pro svůj vysoký obsah bílkovin pro dítě do roku věku vhodné. Zatěžují jeho organismus a bílkovina kravského mléka může být zdrojem pozdějších alergických projevů. Z mléčných výrobků lze doporučit jogurt, který v kombinaci s ovocem vhodně doplňuje jídelníček dítěte od 8. – 9. měsíce.

10. – 12. měsíc

Mezi 10. – 12. měsícem se strava postupně začíná blížit stravě batolecí. Denní porci masa zvyšujeme po roce až na 3 lžíce. Od 10. měsíce lze připustit pasterované kravské mléko jako součást příkrmů, ale ne jako nápoj.

Jídlo nesolíme ani nepřislazujeme 

Ani ovocné příkrmy není vhodné oslazovat. Ovoce obsahuje ovocný cukr a přidání cukru je nadbytečný zdroj energie a organismus dítěte zatěžuje, navíc neslazené pokrmy pak odmítá. Také zvyšuje kazivost zubů. Slaná jídla kladou velké nároky na ledviny, jejichž funkce teprve dozrává.

Vyhýbat bychom se měli umělým konzervačním prostředkům, umělým sladidlům, kečupu, hořčici.

Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené