Inspirujte se jídelníčkem pro děti od jednoho do tří let

Děti „nemají na jídlo čas“ a z dobrého jedlíka kojence se někdy může stát vybíravý jedlík. Budete-li mít o růstu a vývoji svého dítěte nějaké pochybnosti, raději se poraďte s lékařem.

Mléko 

I v této době zůstává důležitou potravinou mléko. Dítě by mělo vypít denně asi 500 ml mléka. Do dvou let věku nepodáváme mléko se sníženým obsahem tuku.  Do jídelníčku zařazujeme i další mléčné výrobky – měkký tvaroh, jogurt a sýry, které jsou bohatým zdrojem důležitého vápníku, dále libové maso, obiloviny, luštěniny a chléb (zpočátku bez kůrky) a pečivo. Zelenina a ovoce by měly být podávány každý den.

V jídelníčku by nemělo být

Dítěti nepodáváme tučné, sladké a smažené pokrmy, uzeniny, kořeněná a příliš slaná jídla, sladké limonády a podobně. Rychlá občerstvení (fast food), jako jsou hranolky, pečené klobásy, párky v rohlíku, hamburgery s majonézou atd. by dítě v tomto, ale ani v pozdějším věku, jíst nemělo. 

Dětský jídelníček 

Strava má být rozdělena na celý den. Častější, ale menší porce jídla v průběhu dne nasytí kvalitněji. Mezi jednotlivými jídly nechávejte interval 3 – 3,5 hodiny, aby předchozí jídlo bylo již stráveno a zvýšila se chuť na další pokrm. 

U nás se často maximum příjmu potravy přesouvá do odpoledních a večerních hodin. Dítě tak většinu energie z jídla přijímá v době, kdy ji už vlastně nepotřebuje. .

Rozdělení denní stravy: 

snídaně – 25 %

dopolední svačina – 10 – 15 %

oběd – 30 – 35 %

odpolední svačina – 10 %

večeře – 15 – 20 %

Měli byste vědět, že… 

  • jídelníček by měl obsahovat takové pokrmy, které se k sobě hodí chuťově, barevně i konzistencí a měly by být atraktivní „ na pohled“.
  • násilné nucení určité potraviny pravděpodobně vyvolává u dítěte obrácenou reakci a trvalé odmítání, které může přetrvat až do dospělého věku. 
  • nový pokrm nabízejte jen v malém množství na začátku obvyklého jídla, když je dítě ještě hladové. 
  • zavádění nových druhů potravin může být spojené i s rizikem alergické reakce, proto je dobré zavádět nové druhy ovoce, zeleniny a jiné potraviny postupně s odstupem 2 – 3 dnů, abychom rozpoznali případnou nesnášenlivost některé z nich. 
  • netrestejte dítě, když určité jídlo nechce, ale ani neslibujte odměnu, když jídlo sní bez protestů.
  • s postupujícím věkem může dítě většinu jídel jíst spolu s dospělými. Při přípravě jídla zpravidla postupujeme tak, že část hotového, ještě neokořeněného pokrmu oddělíme pro dítě a zbylý pokrm kořením a solí upravíme pro ostatní členy rodiny. 
  • doporučujeme, aby dítě při přípravě jídla pomáhalo, protože si k němu vytvoří vztah a mnohem ochotněji je pak konzumuje. 
  • nenuťte dítě, aby snědlo víc, než samo chce. Jestliže normálně roste, je zřejmé, že jí dost. 
  • když se dítě s jídlem loudá, nespěchejte na ně. Je normální, že děti jedí pomaleji než dospělí. 
  • u batolat je velké riziko dušení při jídle. Mezi potraviny, které dítě může vdechnout, patří především ty, které jsou tvrdé a nesnadno rozpustné. Proto je důležité, aby dítě jedlo v klidu a při jídle neběhalo. Pozor na kousky syrové zeleniny a ovoce, kandované ovoce a popcorn. Oříšky, mandle a jiné podobné potraviny by batole nemělo jíst vůbec. 
  • pro správný vývoj dítěte není nutná jen kvalitní a pestrá strava, ale také dostatek lásky, dobré vztahy v rodině a klidná atmosféra při stolování. 

Jak by měl vypadat správný jídelníček pro děti ve věku od jednoho do tří let?

  • Polévky
    Polévky jsou důležitý a u dětí většinou oblíbený pokrm. Podáváme je před hlavním jídlem k obědu, kdy povzbudí chuť k jídlu a připraví trávicí trakt k přijetí hlavního chodu.  Druh polévky vybíráme tak, aby chuťově a výživově doplňovala celý oběd. Menším dětem polévky mixujeme a nedáváme jim velké porce, aby je příliš nezasytily, a tím jsme je neodradily od dalšího chodu.  Polévky jsou vhodným pokrmem i k večeři, a to hlavně v zimě, kdy je můžeme doplnit krajíčkem chleba nebo pečivem. V horkých letních dnech přijdou jistě vhod osvěžující a výživné polévky z ovoce. U dětí věnujeme pozornost dochucení polévek. Snažíme se používat nedráždivé koření, především zelené bylinky, a úplně vyloučíme pepř a jiná ostrá koření. Učíme děti méně solit a omezeně používáme prostředky typu vegeta, které obsahují značné množství soli. 
  • Maso
    Největší zastoupení by v jídelníčku dětí mělo mít maso drobných domácích zvířat, tedy kuřecí, krůtí, králičí a ryby, zejména mořské. Vhodné je i telecí a jehněčí maso, hovězí a vepřové maso podáváme v menší míře, zvěřinu a vnitřnosti dáváme dětem jen výjimečně. Maso připravujeme nejčastěji vařené či dušené, musí být měkké a mělo by se dát dobře kousat. Menším dětem maso mixujeme.  V žádném případě na dětský talíř nepatří tučné a kořeněné masité pokrmy, k přípravě nepoužíváme kořenící směsi s glutamátem sodným. Maso nemusí mít děti každý den. Jídelníček by měl být co nejpestřejší a z bohaté nabídky dalších surovin (zeleniny, těstovin, luštěnin a obilovin) můžeme připravit velmi chutné a výživné bezmasé pokrmy.  Denní přísun masa by měl být 25 – 40 g, a to podle věku dítěte. Asi 30 g masa nahradí jedno vejce nebo 4 – 5 lžic vařených luštěnin.
  • Luštěniny
    V dětském stravování se málo objevují luštěniny, ačkoliv jsou velmi výživné a svojí hodnotou dokážou nahradit maso. Luštěniny by měly být v dětském jídelníčku nejméně jedenkrát týdně. Zcela nevhodná je kombinace luštěnin a uzeniny. Luštěniny způsobují nadýmání, tyto obtíže se zmenší dokonalým vařením doměkka, pasírováním či mixováním a ochucením například majoránkou, kmínem či bazalkou. Doporučuji začít s používáním drobnozrnné červené čočky, která je po namočení uvařená za 10 – 15 minut.
  • Brambory
    Brambory představují velmi dobrý zdroj energie především pro vysoký obsah škrobu a obsahují cenné látky, zejména vitamin draslík. Nejčastěji je podáváme jako přílohu k různým pokrmům. Koncem zimy, kdy se kvalita některých odrůd zhoršuje, je podáváme méně a volíme jiné přílohy.
  • Zelenina
    Zelenina patří ve výživě dítěte k důležitým potravinám. Její výběr závisí především na věku dítěte. Je totiž rozdílně stravitelná pro nadýmavost, obsah vlákniny nebo některých relativně nepříznivých látek. K prvním druhům zeleniny v dětském jídelníčku patří mrkev a cuketa, pro příjemně nasládlou chuť je oblíbený hrášek.

    Ovoce
    Ovoce lze použít čerstvé i tepelně upravené. Vynikající jsou čerstvé ovocné šťávy, pro přípravu nápoje je ředíme pitnou vodou. Tepelnou úpravou se snižuje jeho „kyselost“, zlepšuje se stravitelnost a takto upravené je vhodnější zejména pro menší děti. K prvním druhům ovoce v dětském jídelníčku patří banány, jablka (oloupaná), později podáváme hrušky (podušené), jahody a postupně přidáváme další druhy ovoce. 

  • Těstoviny
    Těstoviny patří k potravinám s poměrně krátkou dobou přípravy, dají se různě kombinovat s masem, vejci, sýrem či zeleninou a jsou i výživově hodnotné. Zajímavým zpestřením jídelníčku mohou být a pohankové či amarantové těstoviny. Těstoviny podáváme asi jedenkrát týdně. 
  • Obilninové kaše
    Kaše z obilovin – jáhel, krupice (pšeničné a kukuřičné), krupek, ovesných vloček a rýže jsou vhodný pokrm, třeba večeři, i pro větší děti. Jednotlivé obiloviny můžeme vzájemně kombinovat, například připravíme kaši z ovesných vloček a krupice, z rýže a jáhel. Náš čas výrazně ušetří instantní kaše, které jsou v bohatém výběru. Kaši můžeme osladit cukrem (i přírodním) nebo tekutým medem. Porce kaše můžeme obložit pokrájeným čerstvým nebo kompotovaným ovocem, kopečky našlehaného tvarohu či jogurtu. Pokud vaše děti nepatří zrovna k velkým jedlíkům, zaručený úspěch budete mít s kaší, kterou na talíři ozdobíte pomocí ovoce, zavařeniny, jogurtu, rozinek (propláchnutých) atd. do podoby různých tváří. 
  • Pomazánky
    Pomazánky můžeme podávat k snídani, svačině nebo jako lehkou večeři. Neměly by být ostré, ale ani chuťově nevýrazné. Na dochucení se snažíme co nejvíce využít bylinek – petrželovou či celerovou nať, pažitku, řeřichu, kopr, bazalku. Pomazánky mažeme na celozrnné pečivo nebo chléb, využít můžeme i různé druhy křehkého chleba. Pro lepší vzhled můžeme krajíce chleba nakrájet na menší tvary (na čtverečky, trojúhelníčky apod.) a nezapomeneme je ozdobit zeleninou. 
  • Sladkosti

Sladké pochoutky se staly synonymem dětství, ale všichni víme, že našim dětem příliš neprospívají – děti po nich ztrácejí chuť k pravidelnému jídlu, kazí se jim zuby a nedodávají organismu žádné živiny. 

Velmi opatrní budeme v podávání kupovaných sladkostí.


18.2.2009 12:07| autor: Jarmila Mandžuková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist