Za dítětem s jídlem neběhejme

Taky si váš drobeček vybírá jen některé dobroty a ostatní jídlo odmítá? Pozor na to. „Na začátku bývá dobrý úmysl rodičů, na konci však nevhodný stravovací návyk dítěte, který se jen velmi těžko odstraňuje,“ varuje MUDr. Pavel Neugebauer, praktický dětský lékař. „Není výjimkou, že dítě třeba v deseti letech jí pouze čtyři, pět druhů potravin,“ dodává.

Kde se stala chyba?

První konflikt se objevuje v době, kdy maminka začíná svého potomka krmit příkrmy. Strava má najednou jinou konzistenci, jinou vůni, navíc je podávána lžičkou nebo z láhve. Prožitek z takového jídla je pro dítě nový a může tedy působit nepříjemně, čemuž se dítě podvědomě brání. Rodiče však mnohdy považují prvotní odmítnutí nového pokrmu dítětem za trvalé a danou potravinu již dítěti opakovaně nepodají (doslova „mu nechtějí činit násilí“).

Mnoho rodičů si neuvědomuje, že děti rostou ve skocích, nikoli plynule. Pokud tedy dítě, které bylo dosud velkým jedlíkem, najednou přestane dojídat, nemusí to být důvodem k panice. Zřejmě se právě nachází ve fázi, kdy roste pomaleji, a tak je i jeho potřeba jíst o něco menší. Období rychlejšího růstu bude zákonitě následovat a chuť k jídlu se opět dostaví.

Přibližně ve dvou letech věku dítěte nastává etapa známá jako období vzdorovitosti. Z dítěte se stává samostatná malá osobnost, která se snaží využívat a uplatňovat svou vůli. Toto období provázejí četné konflikty jak vnitřní, tak s vnějším světem, nejčastěji s rodiči. Je to etapa ve vývoji dítěte nutná, i když se, bohužel, projevuje častým a hlasitým vzdorováním vůči všemu, včetně jídla.

Malé děti se učí novým dovednostem pozorováním a napodobováním svého okolí. Rodiče, kteří se nestravují správně, proto jen těžko naučí své děti zásadám zdravé výživy.

Řada rodičů je také příliš úzkostných. Ti mnohdy příliš dbají na to, aby dítě nemělo nikdy hlad, dobře rostlo a přibývalo – a obvykle to přeženou. Neváhají využít jakýkoli manévr k tomu, aby do dítěte dostali nějaký pokrm. Výsledkem jsou pak směšné honičky prchajícího potomka se lžící polévky či knedlíkem na vidličce, nebo dítě zběsile cukající hlavou v krmící židličce. Jiní rodiče vaří několik náhradních pokrmů či podbízejí sušenky, bonbony a jiné pamlsky. Výsledkem je, že dítě jí jen to, co mu zvlášť chutná a ostatní odstrkuje.

Jak „drobečka“ zlomit a učinit z jídla požitek?

Co se týče přístupu k dítěti v opozici, neexistují bohužel žádná univerzální pravidla ani rady – vždy záleží na konkrétních okolnostech a konkrétním dítěti. Je však třeba mít na paměti zachování si zdravého rozumu a alespoň základního povědomí o vhodné výživě.

Jestliže dítě začne vyžadovat čokoládu, proč mu jí nedopřát? Rodiče by ale neměli hned „obětovat“ celou tabulku, stačí několik čtverečků.

Možné je i nabídnout nějakou vhodnější alternativu pamlsku, např. sušené ovoce apod. Drobná sladkost dítěti neublíží, rodičovská autorita neutrpí a dojde i k částečnému uspokojení dětského přání.

Při budování vhodných stravovacích návyků napomáhá

  •  Základním předpokladem pro osvojení si zdravých stravovacích návyků je bezesporu příklad rodičů. Malé dítě rádo napodobuje, a proto je pro něj nejlepší stolovat s rodiči a dokonce jíst i stejné či alespoň podobné jídlo. Pokud totiž rodiče připravují pro svého drobečka jeho vlastní „specialitu“, dítě se může domnívat, že mají sami něco lepšího a proč by tedy ono mělo jíst to horší? Naopak u stejně vypadajícího pokrmu je šance na úspěch mnohonásobně větší.
  •  Říká se, že jíme i očima. To je pravdou „bohužel“ i u některých dětí. Takový rozmixovaný „blivajz“ by často dospělý nejedl a stejný postoj zaujímá i část dětí. Pro tyto malé estéty je dobré zkusit třeba pokrm na větší kousky a dbát u toho i na barevnou kompozici.
  •  Děti vyžadují rituály, ať už jde o oblíbený hrneček, „můj“ talířek nebo jablíčko ke svačině. Součástí denních rituálů by měla být i pravidelnost v jídle. Kromě toho by se rodiče měli vyvarovat častému nabízení nejrůznějších pamlsků mezi jídly, tzn. kromě snídaně, svačiny, oběda, odpolední svačiny a večeře a v případě odmítnutí jídla nechte dítě čekat až na další pravidelný pokrm.
  •  Není dobré dětem vyhrožovat tresty, pokud něco nesnědí. Někdy nátlak rodičů dospěje do takové podoby, že dítě není schopné v jejich přítomnosti sníst vůbec nic, některé děti dokonce zvracejí. Pamatujte, že jídlo má být pro dítě potřebou a ne zásluhou nebo milostí prokazovanou rodičům. Věřte proto tomu, že se dítě do jídla nutit nemá. Navíc – jsou to právě rodiče, kdo prohrává ve střetech kvůli jídlu. Za jídlo by neměly být příliš často ani slibovány odměny, ale pokud dítě vyžaduje nějakou sladkost, může ji dostat jako dezert (nikoli ovšem předkrm).

Článek vznikl na zákaldě materiálů od MUDr. Pavla Neugebauera, praktického dětského lékaře

27.10.2009 5:46| autor: Redakce Babywebu

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist