20. 5. 2013  |  Svátek: Zbyšek

Svatba v českých příslovích

Svatba bývala samozřejmou, takřka nezbytnou součástí života, jak říká staré české přísloví: "Kde svatby tu i pohřby". Nebylo ji ovšem možné odbýt, protože "Dobrá svatba týden trvá". Tak se z ní většinou stala velkolepá oslava, na kterou byla přizvaná celá vesnice. Taková událost však samozřejmě něco stála. Říkalo se: "Kdo se chce ženiti, musí peníze měniti".

I z těchto praktických důvodů bylo potřeba dobře zvážit, koho si přivést 
k oltáři, protože "Snadno se oženiti, ale těžko rozženiti". A pokud by volba nebyla úplně šťastná, mohlo přinést "kvapné ženění dlouhé želení". Vyplatilo se tedy nespoléhat jen na svůj úsudek, ale vyptat se na danou osobu ostatních: "Než se ženíš, pošli uši mezi lidi".

Zdrženlivěji a rozvážněji se ke svatbě stavěli muži: "Na rychlém koni na námluvy nejezdi". Do ženění je nenutili ani jejich rodiče, kterým se doporučovalo:

"Ožeň syna, kdy chceš a vdej dceru, kdy můžeš". Nevyplatilo se vybírat nevěstu jen podle vzhledu, protože "Kdo se žení pro pouhou krásu, mívá v noci hody a ve dne hlady". Ani peníze nebývaly vhodným kriteriem: "Kdo se pro peníze žení, prodává svou svobodu" nebo "Málo po věně, není-li ctnost při ženě". Co se stáří nevěsty týče, doporučovalo se: "Když nevěsta se rodí, ženich na kůň sedej".

Dívky se naopak do vdávání hrnuly a jejich rodiče se snažili chopit se příležitosti: "Nejlépe dceru vdáti, když ženiši berou". Důvodem mohla být i obava o vybavení domácnosti: "Vono se říká, když holka mlátí nádobím, že se chce vdávat". Být nevěstou také nebyla jednoduchá role: "Každá nevěsta sedmkrát se zblázní". Nápadníka totiž musela do svatby tlačit, protože "Kdo rád si namlouvá, nerad se žení". Nakonec se většinou i ten nejzatvrzelejší mládenec nechal zlákat, protože "Komu čest, tomu čest má býti dána, do chomoutu nehodí se jenom sláma". 

  • Svatba v máji nese máry.
  • Kde svatby tu i pohřby.
  • Dobrá svatba týden trvá.
  • Kdo se chce ženiti, musí peníze měniti.
  • Než se ženíš, pošli uši mezi lidi.
  • Na každé dědině nevěsty jiné.
  • Kde děvčat nemají i báby se vdávají.
  • Snadno se oženiti, ale těžko rozženiti.
  • Ožeň syna, kdy chceš a vdej dceru, kdy můžeš.
  • Kvapné ženění, dlouhé želení.
  • Ženění, života změnění.
  • Ranného setí a ženění nemusíš litovat.
  • Co mi po ženění, když není krmení.
  • Málo po věně, není-li ctnost při ženě.
  • Kdo se ženil pro pouhou krásu, mívá v noci hody, a ve dne hlady.
  • První žena od Boha, druhá od lidí, třetí od ďábla.
  • Když nevěsta se rodí, ženich na kůň sedej.
  • Komu čest, tomu čest má býti dána, do chomoutu nehodí se jenom sláma.
  • Kdo se pro peníze žení, prodává svou svobodu.
  • Kdo se ženíš, hledej sobě roveň.
  • Nežeň se očima, ale ušima.
  • Kdo se žení pro krásu, ta trvá jen do času kdo se žení pro statky, ty přichodí na zmatky kdo se žení pro ctnost, ta trvá na věčnost.
  • Na rychlém koni na námluvy nejezdi.
  • Nejlépe dceru vdáti, když ženiši berou.
  • Ožeň syna, kdy chceš a vdej dceru, kdy můžeš.
  • Mnoho ženichů, žádný bráč.
  • Kdo rád si namlouvá, nerad se žení.
  • Nevěsta nechce vdovce. Vdovec má jen půl srdce, půl ho dá nebožce, půl by dal mně.
  • Dřív měla mít nevěsta 5 pé, dnes jí stačí 2 bé: byt a babička.
  • Každá nevěsta sedmkrát se zblázní.
  • Veselá nevěsta, smutná žena.
  • Vono se říká, když holka mlátí nádobím, že se chce vdávat.
  • Když se chce nebi pršet a mladej vdově vdávat.
Komentáře k článku
Počet komentářů: 0
Komentáře mohou vkládat pouze registrované a přihlášené uživatelky. Zaregistrujte se nebo se přihlaste.

Naposledy navštívené