Když sourozenec žárlí

Žárlivost dítěte na mladšího, „novopečeného“ sourozence, je normální projev. Vždyť až dosud žil se svými rodiči sám. Jen on měl výsadní právo hrát si s nimi, být zcela samozřejmě v centru jejich pozornosti. Dítě si najednou musí zvyknout, že toto výsadní postavení již nemá.

V některých případech se žárlivost přenáší na rodiče – především na mámu. Dítě na ni začne být najednou útočné, snaží si ji „omotat kolem prstu“, usiluje i velmi nepěkným způsobem o pozornost matky, která chce právě kojit mladší dítě, nebo alespoň něco právě „nutně“ potřebuje. Čůrat, napít, něco ho bolí…

Jak tomu předcházet?

Ještě v období těhotenství se má od rodičů dozvědět, že se mu narodí sourozenec. Měl by se dovídat o tom, jak miminko v bříšku roste. Je dobré ho vzít na ultrazvuk, dovolit mu, aby si miminko přes matčino bříško pohladilo.

Dítěti bychom měli také vyprávět, jaké to bylo, když ono samo bylo v bříšku, mělo by vidět i své foto z ultrazvuku. Musíme je utvrdit v tom, že i ono je pro rodiče důležité, skvělé, jedinečné …

Jakmile se mladší sourozenec narodí, má mít starší sourozenec nějakou „důležitou“ funkci – dovolit mu, aby dítě opatrovalo – chvilku pohlídalo, dalo dudlík, namazalo zadeček … Nabývá tak opět dojmu, že je pro rodiče důležité. Za pomoc v péči o miminko má vždy slyšet poděkování a pochvalu.

Mít mámu jen pro sebe

Rodiče a především maminka by si také občas měla najít čas, aby se věnovala jen staršímu sourozenci. Třeba i tak, že si odstříká trochu mateřského mléka a miminko ponechá k nakrmení tatínkovi. Staršímu dítěti věnuje pár hodin – na nákupu, v kině,aby vědělo, že mámu neztratilo, má ji.

Rodiče by měli „rozšiřovat“ srdce dítěte. Když jsou např. venku, v divadýlku, na nákupu, donést něco mladšímu. Kamínek, program z divadla a pak mladšímu vyprávět, kde bylo, co vidělo.

Dítě tak učíme, aby se nestávalo individualistou, ale aby bylo více otevřené lidem i věcem kolem sebe.