Dětská agrese je běžná a mnohdy přínosná

Všichni rodiče si přejí mít hodné, milé a slušně vychované dítě. Agrese a vztek nemají často v tomto ideálním světě místo a jsou potlačovány jako negativní emoce. Přes všechnu lásku, kterou rodič svému potomkovi poskytuje, neběží vše podle plánu: Tu se chlapec zakousne kamarádovi do ruky, protože mu vzal na pískovišti bábovičku, tu větší bratr strčí vzteky vší silou do mladší setry, jindy rozzlobené dítě zpracovává pěstmi svou matku v obchodě, protože mu nechce koupit sladkosti.

Chování dítěte se stabilizuje, když se mu agresivní chování začne prakticky vyplácet a tímto jednáním dosáhne svého cíle. Příklad: Malý Patrik se dožaduje čokolády. Na odpověď matky, že už kousek měl a za chvíli bude oběd, tak nic nedostane, propukne chlapec v záchvat vzteku. Matka ustoupí, podá mu čokoládu a tím ho nechtěně podpoří v jeho chování. Patrik si to zapamatuje a při nejbližší příležitosti opět využije.

Agresivním chováním unikají děti také před povinnostmi a reakcemi svého okolí dítě zjistí, že svým jednáním hodně zmůže.

Když se u dítěte začne dostavovat agresivita, ptají se rodiče na příčinu. Svou roli hrají jak genetické faktory, tak i ty získané.

Nejčastější důvody pro agresivní chování dětí:

  • Frustrace (dítě samo se cítí být například pod tlakem).
  • Nepřiměřené chování při řešení problémů (dítě nezná jinou cestu, jak řešit konflikt).
  • Účelový prostředek (zastrašit okolí a dosáhnout svého).

Záchvaty vzteku nejsou v rodinách nic neobvyklého, dokonce patří k dětskému vývoji jako potřeba bezpečí, a přesto je toto agresivní chování bráno jako nežádoucí. Přitom dětská agresivita je emoce, která je přínosná pro obě strany. Pro rodiče uvědomění si, že je něco v nepořádku, pro dítě prožitek svých vlastních pocitů a prohloubení sebepoznávání.

Čtěte také:

Velký vliv na chování dětí má okolí. Děti přebírají vzorce chování od svých rodičů a agresivní chování není výjimkou. Prevencí je převzít kontrolu nad svým vztekem.

Na jednu stranu není v žádném případě dobré v dítěti potlačovat vztek a agresi, na druhou stranu je nutné dítě učit, jak s těmito emocemi pracovat, jak je brzdit. Především předškolák by měl mít již tyto kroky osvojeny.

Několik výchovných tipů při agresivním chování dítěte:

  • Pomozte svému dítěti dosáhnout jeho cíle bez agresivního chování. Musí se nejprve naučit vyjádřit svá přání slovy. Podpořte ho tím, že ho naučíte správné slovní obraty.
  • Jděte správným příkladem. Nebuďte sami agresivní! Rodiče jsou nejdůležitější vzor pro své dítě. Dítě se hodně naučí z toho, když může pozorovat, jak řešíte konflikty adekvátním způsobem.
  • Chvalte své dítě, když se zachová správně. Tím podpoříte jeho správné jednání a dítě dostane vaši pozornost ve správném čase, kdy se správně zachová.
  • Reagujte okamžitě, pokud ubližuje jinému. Tím mu dáte jasně najevo, že ani krátkodobě netolerujete jeho chování.
  • Neodvádějte pozornost dítěte v momentě agresivního záchvatu jiným směrem. Například tím, že mu začnete slibovat čokoládu, když se přestane vztekat. Dítě si své jednání musí uvědomit a s tím pocitem pracovat.
  • Aplikujte „oddechový čas“, pokud se nadále chová agresivně. Nechte ho bez povšimnutí sedět vedle sebe (to jde i na lavičce na hřišti). Pokud nezůstane sedět, odejděte s ním domů.
  • Bez křičení řekněte dítěti konkrétně, jak se má v příslušné situaci chovat. Vysvětlete, že po něm nechcete, aby měl kamaráda rád, ale nesmí mu ubližovat. Pokud cítí napětí, že chce někoho uhodit, ať se otočí a jde pryč nebo ať praští do balonu. Pokud do vás buší pěstmi, správná reakce je zareagovat klidným, ale důrazným hlasem: „Nelíbí se mi, že mě biješ, a chci abys okamžitě přestal. Přesto bych teď rád věděl, čím jsem tě rozčílil.“
  • Ukončete ihned boje o hračku, dříve než dojde ke rvačce. Hádají-li se dva o hračku a nedá se zjistit, kdo je na řadě, schovejte hračku na 5–10 minut k odstranění agresivního chování. Pokaždé vysvětlete, proč tak jednáte.
  • Zdravé sebevědomí je „protijed“ proti agresivitě. Probouzejte v dětech pozitivní očekávání, zájem, uznání a osobní zpětnou vazbu. Tyto učební procesy se vštípí do mozku a přispějí k tomu, že je dítě začne rozvíjet nejen vůči rodině, ale i ke svému nejbližšímu okolí.
11.8.2017 1:55

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist