Jaký je rozdíl mezi batoletem a psychopatem?

Očividně ne moc velký. Profesor psychologie Robert Hare z britsko-kolumbijské univerzity sestavil seznam několika psychopatických osobnostních rysů. Jeho porovnáním s každodenním chováním mé čtyřleté dcery mohu konstatovat: psychopat je někdo, kdo zůstal navždy batoletem. Nevěříte? Vsadím se, že změníte názor, jakmile si přečtete následují řádky.

Afektovaně roztomilá a vypočítavá

Batolata jsou ve většině případů okouzlující, ale přiznejme si, že tato roztomilost má své limity. Třeba ve chvíli, kdy se do popředí zájmu dítka dostane pixla s primalexem, kterým je posléze pokřtěna sedačka, televize i zánovní komoda. Co se týká inteligence, dcera, nedokáže počítat do dvaceti, aniž by několikrát opakovala číslo osmnáct (nebo některé jiné), ale přesně ví, kolik je tři nebo více soust, že má jen 14 oblečků na barbínku, a proto nutně potřebuje další.

Absolutně duševně vyrovnaná

Navzdory mému naléhání a urputné snaze dokázat sobě i okolí, že příšerné chování mé dcery je způsobeno přinejmenším mozkovou dysfunkcí či poruchou osobnosti, byly všechny mé hypotézy odborníky vyvráceny, což dodnes nechápu.

Bez bázně a hany

Možná že některá batolata mají opravdový strach ze tmy a jiných nástrah, ale když každý večer slyším svou dceru fňukat, že sama neusne (bojí se draka, krvelačných šelem a nevím čeho všeho ještě), a pak mě nutí ležet v bunkru pod zvýšenou postelí, protože nahoře by v mojí přítomnosti neměla pro sebe dost prostoru, připadám si lehce zmanipulovaná.

Spolehlivě nespolehlivá

Každé ráno trnu: vybrala jsem vhodné oblečení pro dnešní den? Připravila jsem snídani, od které dcerka neodvrátí znechuceně zrak? Obejde se tentokrát ranní odchod do školky bez kolosální scény? Dostanu vynadáno, že nejsem schopna přivést své dítě do předškolního zařízení v určenou hodinu? A tak jedinou mou jistotou je vědomí, že se na nic nemůžu spoléhat. Pomalu mě to dohání k šílenství, ale utěšuji se tím, že v tom nejsem sama.

Čtěte také:

Pohotoví lháři – bez mrknutí oka

„Už jsi dojedla?“ ptám se dcery, která horlivě přikyvuje, zatímco má obě ruce pod stolem za hlasitého mlaskání našich dvou psů. „Víš, že lež má krátké nohy?“ pokládám řečnickou otázku, na kterou se mi dostává bezelstné odpovědi: „Vím, ale tuhle už, maminko, nedohoníš, odjela na kole.“

Bez lítosti a viny

Na vlastní sanici jsem pocítila, jaké to je, dostat jednu do zubů, na vlastní oči jsem viděla svého andílka kopat a mlátit chlapce o hlavu většího a minimálně o rok staršího. Není-li nikdo při záchvatu vzteku nablízku, dcerka si vystačí sama. Sedne si do tureckého sedu a blonďatou hlavičkou mlátí o podlahu jak smyslů zbavená. Představení většinou doprovází hysterický řev, který zničehonic ustane, a dítko zaujaté kdoví čím odkráčí středem jakoby nic.

Asociálové bez zjevné motivace

Také se k vám vaše dítko někdy přiblížilo, tváříc se bezelstně, a bez jakéhokoli náznaku či varování se se stiskem pitbula zakouslo do jedné z vašich končetin? Vítejte v klubu.

Se špatným úsudkem a neschopností učit se ze zkušeností

Rána, ticho, řev. Skokem jsem na místě neštěstí. Zkoumám okolí, krev naštestí neteče. Co se stalo? „Maminko, ta blbá trampolína (myšleno naše manželská postel) mě najednou bouchla do hlavy.“ V bazéně: „Zlatíčko, nechoď po té klouzačce, pamatuješ, jak jsi minule upadla, odřela si kolínka a bylo po zábavě?“ V nestřežené chvilce rána, ticho, řev a… krev. Pohotovost v Motole opuštíme se třemi stehy na bradě.

S hrubým nedostatkem vhledu

„Miláčku, potřebuji si vyřešit jeden důležitý hovor, mohla by sis prosím chvilku hrát ve svém pokoji?“ Od chvíle, kdy byla vyslovena tato prosba, pověsilo se na mě dotěrné batole jako klíště a začalo hýkat, napodobujíc všechna známá i neznámá domácí zvířata? Má rada? Utečte na záchod a zamkněte se! (Podmínkou ovšem je, že musíte mít na onu místnost dveře, což bohužel není náš případ.)

Nepředvídatelná

„Broučku, můžu ti pomoct nazout botičky?“ – „Néééééééé. Jdi pryč, nemám tě ráda.“

Prázdné sebevražedné hrozby

No dobrá, sebevražedné je možná příliš silný výraz, ale až uslyšíte hlášky typu „Maminko, já umřu, jestli okamžitě neuděláš to nebo ono“, nenechte se tím vyvést z míry a klidně si trvejte na svém. Ono se to srovná.

S nezralým sexuálním životem

Díky bohu, o jednu starost míň (alespoň prozatím).

Neschopni plánovat

Znáte batole, které v tuto chvíli přemýšlí o tom, co bude dělat v příští minutě? Tedy pokud zrovna necucá bonbón (čokoládu nebo nepojídá sušenku) a nepřemýšlí nad tím, jak z vás vymámit další.

19.6.2015 12:00 | autor: Adéla Stolaříková

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist