Mimi LIVE! Jakub a Šimon (15): Tanečník a proutník

Kluci vyrazili do divadla a hned se u nich začaly projevovat dosud netušené sklony. Zatímco Šimona umění zaujalo natolik, že se sám zapojil, Jakub dal přednost seznamování s něžnými blondýnkami.

Vánoce se nezadržitelně blíží, potřebovala bych nakupovat a prohlížet a vymýšlet a zkoušet… a nic. Šimon jako když to tuší a je neuvěřitelně ukňouraný v každé situaci – doma s hračkami, venku v kočárku, v krámě, ve školce, když jdeme pro Matěje.

Nejspokojenější byl, když jsme byli v úterý na divadélku v obchoďáku – vím, trochu komerčárna, ale kam v tomto počasí chodit, když nechcete sedět doma? Dělají tady dětské úterky a střídá se divadélko s hudební skupinou a obojí je velice povedené. V úterý už bylo i opravdu hodně dětí. A malí kluci asi neviděli, proto si šel Šimon sednout sám do první řady. Když děti tleskaly, tak koukal okolo, co se děje, když přestaly, tak radostně bouchal ručičkama do kolen, že jako kde je pokračování?! Když přímo před ním herečky tancovaly, bylo mu to málo a při příštím tanci si sedl tak, že ho museli vzít do kola.

Kubíka umění moc nebralo. O to víc ho zajímaly holčičky v publiku. Lezl mezi řadami, vždycky si vybral nějakou blondýnku s dlouhými vlasy, postavil se za ni a tahal ji za vlasy. A když se holčička otočila, hodil na ní Kubík svůj nekrásnější úsměv s dolíčky ve tvářičkách a vykulil oči – a že to umí! Baví to kupodivu i Matýska, který s dětmi ze školky sedí jak zařezaný, drží se Barči za ruku a jen jsem zaslechla, že se Barči ptá, jestli se taky bojí vodníka. Ještě zajímavější byla posledně hudebně-taneční skupina, kdy i náš stydlín tančil s holkama, ba dokonce byl i v soutěži – pravda nedobrovolně, ale cenu získal a měl hroznou radost! Stejná skupina by měla být i teď, tak jsem zvědavá.

Co se týká vývoje rýmy, tak je stav spíše setrvalý. Ani po 150 sirupu se kašel moc nelepší a vzhledem k tomu, že kašlou a smrkají v podstatě všichni v okolí, tak se asi ani nezlepší. Tak uvidíme.

A věčné téma – Vánoce. Říkala jsem si, že bych měla začít pomalu dělat kalendáře, což je už skoro tradice. Dělám je všem babičkám i dědům na obou stranách rodiny, co se narodil Matěj, a je to nejoblíbenější dárek. Jenže jsem prošla naše fotky a zjistila jsem, že Matěj má z prvního roku života asi tisíc fotek a kluci tak málo, že budu mít problém z nich vybrat. Úplně jsem se začala stydět, jak málo kluky fotím, ale je fakt, že na to často ani nevzdechnu. Asi je to taková bolest druhých dětí… Také dělám jednu fotku vánoční, ze které udělám pohled a rozešlu v rodině jako přání. Jen trochu nevím, když si vzpomenu, jak náročné bylo poslední focení ve Fotopromě, kdy ani jeden neposeděl na místě, jako docílit hezké fotky s vánoční tématikou. A už vůbec nemám nápad na „aranžmá“. Nenapadá Vás něco? Napište mi do diskuze.

Přeji hezkou přípravu na Vánoce!

Hanka

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist