Svatba v českých příslovích

I z těchto praktických důvodů bylo potřeba dobře zvážit, koho si přivést
k oltáři, protože „Snadno se oženiti, ale těžko rozženiti“. A pokud by volba nebyla úplně šťastná, mohlo přinést „kvapné ženění dlouhé želení“. Vyplatilo se tedy nespoléhat jen na svůj úsudek, ale vyptat se na danou osobu ostatních: „Než se ženíš, pošli uši mezi lidi“.

Zdrženlivěji a rozvážněji se ke svatbě stavěli muži: „Na rychlém koni na námluvy nejezdi“. Do ženění je nenutili ani jejich rodiče, kterým se doporučovalo:

„Ožeň syna, kdy chceš a vdej dceru, kdy můžeš“. Nevyplatilo se vybírat nevěstu jen podle vzhledu, protože „Kdo se žení pro pouhou krásu, mívá v noci hody a ve dne hlady“. Ani peníze nebývaly vhodným kriteriem: „Kdo se pro peníze žení, prodává svou svobodu“ nebo „Málo po věně, není-li ctnost při ženě“. Co se stáří nevěsty týče, doporučovalo se: „Když nevěsta se rodí, ženich na kůň sedej“.

Dívky se naopak do vdávání hrnuly a jejich rodiče se snažili chopit se příležitosti: „Nejlépe dceru vdáti, když ženiši berou“. Důvodem mohla být i obava o vybavení domácnosti: „Vono se říká, když holka mlátí nádobím, že se chce vdávat“. Být nevěstou také nebyla jednoduchá role: „Každá nevěsta sedmkrát se zblázní“. Nápadníka totiž musela do svatby tlačit, protože „Kdo rád si namlouvá, nerad se žení“. Nakonec se většinou i ten nejzatvrzelejší mládenec nechal zlákat, protože „Komu čest, tomu čest má býti dána, do chomoutu nehodí se jenom sláma“.

• Svatba v máji nese máry.
• Kde svatby tu i pohřby.
• Dobrá svatba týden trvá.
• Kdo se chce ženiti, musí peníze měniti.
• Než se ženíš, pošli uši mezi lidi.
• Na každé dědině nevěsty jiné.
• Kde děvčat nemají i báby se vdávají.
• Snadno se oženiti, ale těžko rozženiti.
• Ožeň syna, kdy chceš a vdej dceru, kdy můžeš.
• Kvapné ženění, dlouhé želení.
• Ženění, života změnění.
• Ranného setí a ženění nemusíš litovat.
• Co mi po ženění, když není krmení.
• Málo po věně, není-li ctnost při ženě.
• Kdo se ženil pro pouhou krásu, mívá v noci hody, a ve dne hlady.
• První žena od Boha, druhá od lidí, třetí od ďábla.
• Když nevěsta se rodí, ženich na kůň sedej.
• Komu čest, tomu čest má býti dána, do chomoutu nehodí se jenom sláma.
• Kdo se pro peníze žení, prodává svou svobodu.
• Kdo se ženíš, hledej sobě roveň.
• Nežeň se očima, ale ušima.
• Kdo se žení pro krásu, ta trvá jen do času kdo se žení pro statky, ty přichodí na zmatky kdo se žení pro ctnost, ta trvá na věčnost.
• Na rychlém koni na námluvy nejezdi.
• Nejlépe dceru vdáti, když ženiši berou.
• Ožeň syna, kdy chceš a vdej dceru, kdy můžeš.
• Mnoho ženichů, žádný bráč.
• Kdo rád si namlouvá, nerad se žení.
• Nevěsta nechce vdovce. Vdovec má jen půl srdce, půl ho dá nebožce, půl by dal mně.
• Dřív měla mít nevěsta 5 pé, dnes jí stačí 2 bé: byt a babička.
• Každá nevěsta sedmkrát se zblázní.
• Veselá nevěsta, smutná žena.
• Vono se říká, když holka mlátí nádobím, že se chce vdávat.
• Když se chce nebi pršet a mladej vdově vdávat.