Z poradny nutriční terapeutky (6)

MAMI, POMOC, JÁ TLOUSTNU! Je pro děti vhodná sója nebo luštěniny? Jak na zácpu? Jak by měl vypadat jídelníček ročního dítěte? Na tyto a další otázky najdete odpovědi v tomto díle poradny nutriční terapeutky Aleny Strosserové.

Mám ročního synka (narozen v 8. měsíci, por. váha 2,48 kg) nyní má 8 kg a doktoři tvrdí, že je na hranici podvýživy. Syn ale odmítá pořádně jíst, jí sice asi 5–6x denně, ale jen pár lžiček, večer a v noci stále kojím, aby alespoň trochu přibíral. Můžete mi prosím poradit, co dělat, aby začal pořádně papat? Prosím o ukázkový jídelníček vč. množství, abych si udělala představu, zda opravdu málo jí nebo je to pro něho dostačující? Chlapeček nehubne, ale přibírá hodně pomalu. Nynější váha je 8,01 kg a měří 75 cm.
Pokud dítě sní jen pár lžiček, bude to pro něj asi nedostatečné. Těžko se dá takhle na dálku odhalit příčina odmítání jídla. Vyzkoušet se musí různé způsoby. Každé dítě je individuální a jeho potřeby by měl posoudit jeho pediatr. Uvedení konkrétního jídelníčku nebo množství je velmi těžké, protože neznáme dítě ani jeho zvyky. Dítě v tomto věku už může pomalu rozšiřovat jídelníček a můžete mu postupně zařazovat nové druhy potravin. Pokud některé jídlo odmítá, zkusíme mu je nabídnout znovu po delší pauze (14 dní), ale rozhodně tuto potravinu nezavrhneme, protože dítě musí novou potravinu ochutnat několikrát, než ji přijme. Také ji můžeme přidávat v malém množství k jiné potravině a postupně dávku zvyšovat. Může během dne dostat kousek chleba nebo rohlíku na kousání. Zásadně je do jídla nenutíme, na druhou stranu je potřeba důslednost a trvat na tom, že dítě jí u stolu, v pravidelnou dobu a tím si upevňuje stravovací návyky. I když by se při kojení a v tomto věku mělo dítě krmit lžičkou, možná by třeba pomohlo, kdyby se zeleninové polévky třeba zkusily podat lahví. Pokud by to mělo pomoci k rozjedení malého strávníka, tak asi to stojí za to vyzkoušet. Až se situace zlepší, můžete se pak vrátit ke krmení lžičkou.

Od 8. měsíce by dítě mělo mít následující jídelníček:

  • ráno: kojení
  • dopoledne: ovocná svačinka
  • v poledne: masozeleninový pokrm, masozeleninová polévka
  • odpoledne: ovocná svačinka
  • večer: kaše + kojení

Ovoce lze smíchat s bílým jogurtem, pokud dítěti tato kombinace chutná. Pokud masozeleninový pokrm připravujete sama, vmíchejte na závěr lžičku olivového nebo slunečnicového oleje, lze přidat i vaječný žloutek. Dodržujte důkladnou tepelnou úpravu.

  • Snídaně: mléko, pokud není již dítě kojené, je lepší podávat některé ze sušených mlék odpovídajících věku dítěte, jsou vhodnější a kvalitnější než krabicové (pytlíkové) mléko.
  • Přesnídávka: ovocná kaše, přidáváme vždy jen jeden druh ovoce v již vyzkoušené kombinaci, abychom zjistili případnou alergii.
  • Oběd: zeleninová polévka, vařená zelenina dítě většinou nealergizuje. Střídáme různé druhy zeleniny. Základem by měla být kořenová zelenina a brambory, které pouze rozmačkáme, nemixujeme. 2x týdně přidáváme 1/2 vaječného žloutku, 2x týdně maso (kuřecí, krůtí, králičí, libové hovězí, játra). Do roka nesolíme, stejně tak vaječný bílek nedáváme do roka věku dítěte (může alergizovat). Postupně nahrazujeme zeleninovou polévku tužší stravou, např. bramborovou kaší s dušenou zeleninou, vařeným masem.
  • Odpolední svačina: šlehaný tvaroh s ovocem, smetánek, jogurt (hlídat použitelnost), piškoty, sušenky.
  • Večeře: do 8 měsíců bezlepková (rýžová, kukuřičná) kaše, od 8 měsíců již kaše obilná. V instantní formě je lze koupit v lékárně.

V jídelníčku můžete také vyzkoušet některý z dalších výrobků dětské výživy, které jsou kvalitní.

Pokud máte dotaz související s výživou dětí, ptejte se v naší PORADNĚ VÝŽIVY

Moje dvouletá dcera úplně odmítá jíst maso. Mám ji nutit nebo jí mám zachovat vegetariánský jídelníček? Čím mám maso nahradit? Je pro děti vhodná sója?
Vegetariánský nebo dokonce veganský způsob stravování je pro děti naprosto nevhodný. A to z několika důvodů. Veganství může dítě ohrozit při vývoji, protože potřebují esenciální aminokyseliny, vápník a železo, které jsou obsaženy a dobře využitelné jen v potravinách živočišného původu. Je nutné, aby děti jedly maso, ryby, mléčné výrobky a vejce. V tomto období má dítě zvýšenou potřebu železa a lidský organismus je lépe uzpůsoben k jeho vstřebávání z potravin živočišného původu. Obzvlášť do roku věku by se dětem mělo maso podávat dost často, téměř každý den, tam je potřeba toho živočišného železa největší. Po tom roce již jen několikrát týdně, doplňujeme také vejci a luštěninami. Rybí maso je velmi dobré, doporučuje se od roku. Potravinové doplňky s železem – jsou pro malé děti nevhodné, bývají po nich zácpy a rozhodně by neměly být hlavním zdrojem železa.

U dětí v tomto věku je odmítání masa velmi časté. Rozhodně to není důvod pro vyřazení těchto potravin z jídelního lístku. Možná maso odmítají proto, že přijímání nových potravin je pro děti náročné, musí je ochutnat opakovaně, než si na ně zvyknou. Někdy je i to proto, že jsou děti „líné“ kousat. Je proto důležité, aby bylo maso vhodně upravené, měkké nebo mechanicky upravené. Pak si na konzumaci masa snadněji zvyknou. U malých dětí pozor na přemíru vlákniny, může ve střevech bobtnat – způsobovat bolesti břicha, průjmy. Sója obsahuje kvalitní bílkoviny, vitaminy skupiny B a kyselinu listovou, z minerálních látek draslík, vápník, hořčík a řadu dalších. Najdeme v ní tuky s převahou prospěšných nenasycených mastných kyselin a vlákninu. Jejich konzumace se doporučuje v rámci prevence některých typů nádorových onemocnění a ženám pomáhá při potížích s přechodem. I přes všechny klady je ale třeba se nad konzumací sójových potravin zamyslet, zvláště chceme-li je připravovat dětem. Jedním z důvodů je obsah tzv. antinutričních látek, které snižují nebo zcela blokují možnost využití jiných důležitých látek (např. vitaminů nebo enzymů). Tělo pak sice může mít vlastní potřebné látky dostatek, ale nemůže ji správně využívat a paradoxně trpí projevy jejího nedostatku. Sporné začíná být také použití sóji na výrobu náhradní kojenecké výživy. Vědci spočítali, že obsahuje tolik estrogenů, že po přepočtu na tělesnou hmotnost spořádají kojenci množství odpovídající až pěti antikoncepčním pilulkám! Dětem, zvláště malým, se pravidelná konzumaci sóji a sójových potravin nedoporučuje.

Od kolika měsíců můžu zařadit do jídelníčku miminka luštěniny a jaké jsou nejvhodnější pro začátek?
Se zařazováním luštěnin do jídelníčku miminka bych doporučila postupovat opatrně. Některé prameny doporučují začínat okolo 9. měsíce, ale lepší je až po 1. roce dítěte. Rozhodně je dobré přihlédnou k tomu, jak snáší jiné nadýmavé potraviny, např. zeleninu.

Začala bych červenou čočkou a v malém množství přidávat do pokrmů, např. polévek. Podle toho, jak bude dítě reagovat, může se dávka luštěnin opatrně zvyšovat. Postupem času se mohou přidávat další druhy luštěnin, jako je hnědá čočka, hrách, cizrna a fazole. Se sójou opatrně, není pro malé děti vhodná. Opět začínat s menším množstvím, dobře uvařené a nejlépe ještě mechanicky upravené. Proti nadýmavosti luštěnin pomáhá, že se vylévá voda, ve které se luštěniny namáčely, a vaří se v čisté a nepatrně osolené vodě. Nadýmavost snižují i některé bylinky, ale v každém případě je to individuální a chce to opatrně zkoušet.

Naše čtyřletá dcera má problémy se zácpou. Můžete nám poradit, jak problému předcházet? Dávám jí dostatek vlákniny, ale nejde na záchod třeba tři až čtyři dny.
Záleží na tom, z čeho usuzujete, jestli je vlákniny opravdu dostatečné množství. Ke stanovení denního doporučeného množství vlákniny pro děti je možné použít jednoduchý výpočet: k věku dítěte v letech připočítat 5 gramů vlákniny.

Pro vás to tedy znamená 4 roky + 5 gramů vlákniny = 9 gramů vlákniny na den. Druhou fází je, podle čeho a jak počítáte skutečně snězenou vlákninu. A nakonec to nejdůležitější, co může zásadně ovlivnit vznik zácpy – pitný režim. Nedostatečný přísun vhodných tekutin ovlivňuje činnost střev a vyprazdňování. Paradoxně vyšší přísun vlákniny může způsobovat potíže s vyprazdňováním, pokud dítě nemá dostatečný příjem tekutin. Dokonce můžete dítěti způsobit nemalé zdravotní potíže, pokud bude dostávat vlákniny více, než je doporučené množství. Zkuste tedy přehodnotit všechny aspekty stravování a pitného režimu vašeho dítěte, a pokud jsou v pořádku a přesto potíže přetrvávají, navštivte lékaře. Zácpa může mít mnoho příčin, například i psychické, proto je lépe poradit se s odborníkem, který dítě zná.

Začínáme s ovocnými příkrmy. Zatím dáváme tepelně upravené. Od kdy je vhodné dávat syrové ovoce?
Doporučení, od kdy měnit jídelníček kojence, by měl určit Váš pediatr, který dítě osobně zná. Všeobecně lze doporučit, že jakmile dítě dobře přijímá polední masozeleninový pokrm, zařadíte ovocné pyré, což je vlastně ovocná kaše v nejrůznějších kombinacích. Ovoce zařaďte před dopoledním kojením, postup je opět pomalý, vždy 1–2 lžičky. Množství postupně zvyšujte, až nahradíte dopolední kojení. Nové ovoce přidávejte opatrně, abyste mohli vyloučit případnou alergickou reakci. Obecně se ovoce může vyzkoušet nejprve, lehce podušené (jablko) a podle toho, jak to dítě zvládne, zkoušet ovoce syrové. Doporučuji dávat syrové jablíčko asi měsíc po tom, co se začalo podávat vařené. Jablíčko se dá i syrové (bez šlupky) nastrouhat velmi na jemňoučko. Dobře přijímána je kombinace jablko s banánem. Také kombinace jablko a mrkev je velmi dobře snášena, v začátku se může mrkev také trochu podusit, potom najemno strouhat syrovou. Syrová mrkvička je vhodnější až spíše po 9. měsíci, kdy už děti lépe akceptují kousky pevné stravy. Zvýšená opatrnost je na místě u citrusových plodů, je dobré začínat malým množstvím šťávy z citrusů, například přidáním k jablku. Po 8. měsíci už by neměl být se syrovým ovocem problém. Můžete také využít hotových přípravků kojenecké výživy, na nichž je vždy vyznačeno, od kterého měsíce může dítě daný přípravek konzumovat. Podobně můžete nahradit i odpolední kojení.

Bc. Alena Strosserová

Nutriční terapeutka od roku 1985. Od roku 1994 pracuje jako metodička pro školní jídelny. Je členem Společnosti pro výživu od roku 1985, od roku 2009 vede redakční radu Zpravodaje pro školní stravování, který je součástí časopisu Výživa a potraviny, odborného časopisu o výživě, jež vychází od roku 1945.

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist