Z poradny nutriční terapeutky (1)

MAMI, POMOC, JÁ TLOUSTNU! Problémů se stravováním, se kterými se potýkají rodiče malých i větších dětí, existuje spousta. A názory na to, co je a co není pro malé děti vhodné, se mění. Alena Strosserová, nutriční terapeutku, která připravuje zdravé jídelníčky pro Terezku z našeho projektu, odpovídá také na dotazy související s jídelníčkem vašich ratolestí.

Ráda bych se zeptala na to, jaké množství (vody, čaje, …) může vypít dvouleté dítě (cca 11 kg) za den. Momentálně vypije i přes 1,5 litru denně. Kolik jí můžu maximálně dát? Bojím se, abych dceři příliš nezatížila ledviny nebo aby velké množství vypitých tekutin neukazovalo na nějakou nemoc.
Pitný režim se odvíjí od věku dítěte. Množství je vyjádřeno v tabulce:

Věk dítěte ………….. Denní potřeba tekutin

6 měsíců – 1 rok ………… 900 –1200 ml

1–2 roky …………………… 1200 –1500 ml

3–4 roky …………………… 1500 –1800 ml

5–7 let ……………………… 1800 –2000 ml

8 a více let ………………… 2000 ml

Důležitý je správný výběr tekutin: Základem vašeho pitného režimu by měla být čistá voda. Je to jednoduchá rada, ale u dětí není lehké je přesvědčit, aby ji pily. Není nutné kupovat balenou vodu, kohoutková voda z veřejných zdrojů je hygienicky nezávadná a kontrolovaná. U vlastních zdrojů je třeba vodu pravidelně kontrolovat, ale to je nutné pro každodenní používání, nejen z hlediska pitného režimu.

Dále můžeme dětem nabídnout lehce mineralizovanou minerální vodu. Minerálky nenabízejte denně a v celém objemu pitného režimu. Také je vhodné je střídat. U ochucených minerálek je třeba hlídat obsah cukru. Nápoje slazené náhradními nebo umělými sladidly jsou pro děti naprosto nevhodné (platí u všech nápojů, nejen u minerálek). Pitný režim můžete doplnit o ovocné a zeleninové šťávy, vyráběné z čerstvého ovoce. Musí se ředit a pít ihned po připravení, aby se zachovaly všechny prospěšné látky, zejména vitamíny. Kupované džusy, zejména 100%, je nutné dětem ředit.

Čaje jsou také velmi vhodným nápojem pro děti, zejména ovocné a zelené čaje. Lze nabídnout i slabý černý čaj s citronem.

U připravovaných čajů je dobré nabízet je neslazené nebo sladit mírně. Výhodou takto připravovaných nápojů je, že si množství cukru můžete sami regulovat. Cukr lze také nahradit medem, ale z hlediska sladké chuti a energie je efekt téměř stejný. Na rozdíl od cukru je med lépe stravitelný a má více ochranných látek, proto je vhodný zejména při nemoci. Pozor, med ale může způsobovat alergie! Z hlediska obsahu cukru je třeba pečlivě sledovat složení instantních čajů. I když jsou vyráběny přímo pro děti, obsahují často velké množství cukru.

U pitného režimu je důležitá pravidelnost. Malé děti často nepociťují žízeň nebo si neumí o pití říci, proto je třeba jim nápoje pravidelně nabízet a dohlédnout, aby nápoje vypily. Zvýšenou pozornost pitnému režimu u dětí musíme věnovat při nemocech, zejména při teplotě. Při zanedbání pitného režimu může snadno dojít k dehydrataci. Stejně tak je potřeba zvyšovat tekutiny při vyšších teplotách prostředí, jak venku, tak i v přetopených místnostech. Také při vyšší pohybové aktivitě je třeba tekutiny doplňovat.

Moje pětiletá dcerka přímo miluje sladké. Není to na ní sice znát, protože se hodně hýbe (chodí mimo jiné na dětský aerobik a strašně ráda plave), ale i tak se bojím kupovat jí čokolády nebo nanuky, nehledě na to, že se obě naše babičky téměř „předhánějí“ v tom, která jí donese lepší čokoládu. Snažila jsem se je tedy „naočkovat“ alespoň tím, aby kupovaly kvalitní čokolády, ale znáte to… Problém je v tom, že když mám dceru s sebou na nákupu (a tomu se občas nevyhnu), tak po mně čokoládu, případně alespoň bonbony, velice urputně vyžaduje, je schopná kvůli tomu tropit příšerné scény. Zajímalo by mě, jestli existuje nějaká zdravá alternativa sladkostí, která by dětem chutnala stejně jako ty nezdravé. Mám trochu obavy z toho, že až dcera usedne do školní lavice a bude se méně hýbat, mohl by se její apetýt na sladké projevit na váze…
Tato otázka je spíš pro psychologa než pro nutričního terapeuta. Všechny děti milují sladké, a jakmile se jednou naučí konzumovat čokolády a bonbony, je velmi těžké jim to odepřít. Navíc mají rodiče velmi těžkou situaci, protože reklamy na všechny možné sladkosti (i jiné nezdravé potraviny a pokrmy) útočí na naše potomky ze všech světových stran. Jen si zkuste spočítat, kolikrát denně uvidíte reklamu na něco nezdravého. A kolikrát jste viděla reklamu třeba na zdravé luštěniny?

Existuje mnoho variant zdravého mlsání, jde jen o to, jestli je dítě bude akceptovat. Nejlepší varianta je výměna sladkostí za ovoce a zeleninu. Začít se může třeba sušeným ovocem, je sladké a připomíná sladkosti. Jen pozor, kupované sušené ovoce, jako například ananas, papája, mango aj., je plné cukru. Proto je lepší si připravit vlastní sušené ovoce. Budete mít jistotu, že je ovoce bez jakéhokoli přidaného cukru a navíc není sířené. A časem začněte vyměňovat sušené plody za čerstvé ovoce.

Nejhorší je asi přesvědčit babičky, aby dítěti kupovaly zdravé mlsání. Můžete se pokusit vysvětlit jim, že místo čokolády mohou přinést třeba mandarinky, ale nebude to lehké.

Myslím, že je skoro nemožné v dnešní době dětem vyřadit sladkosti, ale můžeme se pokusit to alespoň regulovat. Nejlepším řešením celé situace je asi hlídat množství. Stanovit si nějaké (pokud možno malé) množství sladkostí a to pak přísně dodržovat.

Od jakého věku je možné dávat dětem mák? Lze 14měsíčnímu dítěti podávat nudle s mákem? Mák prý obsahuje mimo jiné železo, navíc já i manžel máme toto jídlo oba velmi rádi. Ještě mě zajímá, čím nejraději malým dětem sladit: je vhodný med? Nebo nějaké jiné sladidlo?
Co se týká máku, doporučuje se až kolem druhého roku. S přidáváním máku do jídelníčku malého dítěte buďte opatrní, protože mák je velký alergen. Zařazovat ho lze postupně od malého množství, a když bude snášen bez problémů, tak množství zvyšovat až na obvyklé množství. Stejně tak je to i s kupovanými hotovými výrobky (buchty, koláče apod.), je dobré vyzkoušet na malém množství. Důležité je dávat čerstvě mletý mák, protože mák poměrně rychle žlukne.

Ke slazení – ideální by bylo dětem nedoslazovat, a pokud možno co nejdéle. Zejména u nápojů je vhodnější podávat je neslazené. Sušená mléka lze také doslazovat Glukopurem, ale je stejně sladký jako cukr, jen je lépe stravitelný. Zato je několikanásobně dražší.

Podobně je na tom med. Je lépe stravitelný a obsahuje i ochranné látky. Ale pozor, podobně jako mák může být pro citlivé jedince alergenem, proto ho nejprve vyzkoušejte v malém množství. Pokud ho bude dítě snášet bez problémů, můžete ho na doslazování používat. Nejvhodnější používání medu je při nemoci.

Mohla byste, prosím, uvést, jaká jídla jsou vhodná ke snídani pro rok a čtvrt staré dítě? Snažíme se doma stravovat zdravě, takže i synovi dávám stejné jídlo jako nám: čerstvé sýry, jogurty, libovou kuřecí šunku, někdy chléb s máslem a k tomu zeleninu (má rád okurky a papriku). Ale už mi nějak dochází fantazie.
Myslím, že citovaný jídelní lístek je pro dítě vhodný. V tomto věku můžeme začít pomalu naplňovat pravidlo, že nejlepší jídelníček je pestrý jídelníček. Takže pomalu postupně zařazovat další potraviny a rozšiřovat dítěti jídelní lístek. Opatrně přidávat pro dítě neznámé potraviny a naučit ho je přijímat. Dítě někdy potřebuje nabídku opakovat, protože v počátku neznámou potravinu odmítne. Ale časem si zvykne, hlavně když uvidí, že i dospělí tyto potraviny konzumují.

Doporučila bych různé mléčné kaše – rýžovou, ovesnou, jáhlovou, krupicovou, doplněnou ovocem. Další mléčné výrobky, pudinky apod. Můžete také začít s pomazánkami, zejména s tvarohovým základem a doplnit je zeleninou. Dále rozšiřovat o sýrové, z pomazánkového másla, vaječné, rybí – zkrátka postupně rozšiřovat jídelníček, aby byl co nepestřejší. Doplňovat o čerstvou zeleninu (zdobení) – je dobře, že má dítě zeleninu rádo – a pomalu zase sortiment rozšiřovat. Až půjde dítě do mateřské školy, bude alespoň na pomazánky zvyklé. Je překvapivé, že mnoho dětí ve školkách vůbec pomazánky nezná a většinou je i odmítá.

Co se týká inspirace, je to těžké, ale možností je mnoho – od kuchařek po internet. Receptů je všude velké množství, některé se jen mírně upraví, aby byly vhodné i pro takto malé děti.

Jak je to s uzeninami u předškolních dětí? Mohu téměř šestileté dceři jednou týdně dát kvalitní salám či párky (většinou nakupujeme na farmářských trzích), případně třeba uzené maso? A zajímalo by mě i to, zda může takto staré dítě dostávat i jiné než bílé pečivo – všude se píše, že bílé pečivo je nezdravé, ale na druhou stranu se malým dětem nemá dávat celozrnné pečivo. A do třetice otázka: Je lepší dávat dítěti chleba typu Šumava, nebo klasickou bílou housku či rohlík?
Začnu pečivem, rozhodně bych dala přednost chlebu. Šumava je standardní pečivo, proto je vhodné pro děti. Jinak u výběru pečiva je to stejné jako u celého jídelníčku. Důležitá je pestrost – takže je nejvhodnější pečivo střídat, občas zařadit i celozrnný výrobek.

Problematičtější je to s uzeninami. Ty by se na dětském jídelníčku měly vyskytovat co nejméně. Jedenkrát týdně je skoro maximum. A skutečně záleží na jejich výběru a na podávaném množství. Nejlépe používat uzeninu přímo vyrobenou pro děti (dětská šunka nebo párky) a pak spíš uzeniny opravdu masové – šunka od kosti, libové uzené maso, moravské uzené apod. Uzeniny mají mnoho nevýhod, proto by se měly omezovat. Je to vysoký obsah tuků (a s tím spojený cholesterol), vysoký obsah soli, další látky, které vznikají uzením, a tím zdraví moc neprospívají. Naproti tomu je jen velmi málo důvodů, proč uzeniny jíst.

To, že nakupujete uzeniny na farmářských trzích, nemusí být vždy zárukou, že se jedná o zdravou potravinu. U uzenin vlastně ani taková záruka nebude. Ani bio uzeniny nejsou zdravější jen proto, že mají nálepku bio. Pořád obsahují cholesterol, sůl a další látky, které vznikají při uzení. A hlavně při nákupu na trzích dejte pozor, aby byly uzeniny uložené v chladu, jinak je mnohem bezpečnější nakupovat masné výrobky v kamenných obchodech, kde jsou skladovány v předepsané teplotě.

Hodně tedy záleží na množství, které dítěti nabídnete. Můžete dát občas na svačinu šunku nebo šunkovou pomazánku. Dále se dají někdy použít uzeniny nebo uzené maso do pokrmů (zapečené těstoviny, brambory, plněné knedlíky, dětský párek k luštěnině apod.). Večeře typu ohřátý párek s kečupem a rohlík by se na dětském jídelníčku ovšem vyskytovat opravdu neměla.

Je třeba omývat kupované sušené ovoce, jako rozinky či švestky?
V posledních letech stoupá množství sušeného ovoce prodávaného rovnou ke konzumaci. Toto ovoce musí být kvůli konzervaci skladováno v hermeticky uzavřených obalech a není bezpodmínečně nutné ho omývat, protože stykem s vodou zcela změní svůj charakter.

U volně prodávaného sušeného ovoce doporučuji rozhodně omývat, zejména pro děti, protože než se dostane ke spotřebiteli, prochází docela dlouhou cestou zpracování a během této cesty se může kontaminovat prakticky čímkoliv.

Bc. Alena Strosserová

Nutriční terapeutka od roku 1985, od roku 1994 pracuje jako metodička pro školní jídelny. Je členem Společnosti pro výživu od roku 1985, od roku 2009 vede redakční radu Zpravodaje pro školní stravování, který je součástí časopisu Výživa a potraviny, odborného časopisu o výživě, jež vychází od roku 1945.

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist