Moje první léto

PAVLÍNINO MATEŘSTVÍ Na to, že je to mé první léto, je dost horko. Teploty okolo 37 stupňů, páni. Kdyby bylo alespoň to moře, tak neřeknu. No, mám sice dětský bazének s clonou ve tvaru žáby nebo co to má jako být, tak si vlastně nemusím zas tak moc stěžovat. Mamka mně tam dává vlažnou vodu, protože ví, že já studenější moc nemusím. To když je to trochu chladnější než jak je mně libo, tak dělám různé pitvorné pozice, jen abych se moc nenamočila. Jinak do bazénu jsem již několikrát močila. Co! Je to moje, koupu se tam jenom já, tak jakýpak, copak.

Vedra snáším dobře. Mamka mě maže krémem na opalování pro děti s faktorem 50. Dostávám pravidelný přísun tekutin. Jsem zvyklá na šťávy (odvar z připravovaných ovocných přesnídávek), ale teď, jak jsou ta vedra, mám buď čistou vodu nebo dětský čaj. Pro jistotu, aby nápoj v horku nekvasil. Tyjo, třeba bych byla bývala i opilá. :o) Ale na to mám ještě času dost.

Dělám velké pokroky. Už si umím sama sedat. Sice ještě moc neudržím stabilitu, ale zkouším to. Když mamka zachytila můj první posed, tak jsem se rovnou převážila dozadu a bácla s sebou. To jsem nasadila šílený řev. Teda já tak trochu zfialověla, páč jsem nedýchala, jen jsem měla otevřenou pusinu a vyluzovala plačtivý tón. Až po delší chvíli jsem udělala nádech. Mamku jsem nesmírně vyděsila. Měla strach, zda nemám vyražený dech. Naštěstí nic takto děsivého to nebylo. Teď už jsem více opatrná, když si sedám. Hlavně mamka mě stále střeží, abych zase neupadla. Bojí se mě nechávat samotnou, byť by to bylo na maličký okamžik. Pro jistotu mně s tátou pořídili ohrádku, abych měla oporu při sedání. Myslí si, že si třeba začnu stoupat, když jsou tam ty špricle. Že se jako o ně můžu přidržovat.

Taky už se plazím. Táhnu to hlavně přes lokty. Sem tam zapojím i nohy. Jde mi to vcelku dobře a řekla bych, že jsem i rychlá. Mám docela omačkaná kolínka. Mamka mně proto pořídila nákoleníky. To se ví! Kdo by nosil v takových vedrech punčošky nebo něco dlouhého přes nohy. Takhle mám natažené nákoleníky, které jsou vypolstrované, a je to. Dostala jsem je k svátku. K tomu ještě kartáček na dvojzub, který se navléká na prst. Mám totiž už dva zuby. Je nutno tedy o ně pečovat. Přejíždění po zoubkách se mně moc líbí. Je to příjemné i na dásně. Ráda si s tím kartáčkem hraju i sama.