Strach z jídla – je to normální?

Říká se, že první tři měsíce jsou nejrizikovější a patří k těm nejvíce nepříjemným. To se mně potvrdilo. Trpěla jsem nechutenstvím, naštěstí jsem však nezvracela. Problém byl v tom, že jsem měla extrémně vyvinutý čich a ze všeho se mi zvedal žaludek. Cítila jsem dokonce psí výměšky na ulici či jak někomu smrdí nohy – no vážně. To bylo dost nepříjemné. Veškeré vůně jídel mě ošklivě dráždily. Na jídlo tedy nebylo pomyšlení. Za první trimestr je ideální přibrat 1,5 – 3 kg. Já bohužel nepřibrala nic. Často se mi stávalo, že jsem si dala pár soust jídla a ani je nedojedla.

Pekelné potíže jsem si přivodila přílišným prostudováním rad, kterých je plný internet, jaká je vhodná strava pro těhotné. Nabyla jsem dojmu, že by těhotné neměly jíst téměř nic. To, že se nemá jíst niva, hermelín a plísňové sýry obecně, to vím, ale překvapením byly další omezení/zákazy. Mezi nevhodné pokrmy patří syrové maso, jako jsou steaky (medium rare, medium), tatarák; dále mořské ryby kvůli vysokému obsahu rtuti; sushi; zmrzlina, cukrářské výrobky a pokrmy z majonézy, neboť k jejich přípravě se užívá syrových vajec; nevhodné je jíst lahůdkářské výrobky a uzeniny; jogurty pro obsah živých kultur; paštiky kvůli obsahu jater; bylinné čaje, například i máta atd. Měla jsem z toho všeho depresi.

Jednu dobu jsem měla nepřekonatelnou chuť na paštiku. Zprvu jsem odolávala, avšak, jednoho dne jsem měla po krk jíst k večeři a snídani povětšinou sladké pečivo nebo pečivo s tvrdým sýrem či měkkým salámem (kombinace jako jsou vločky s mlékem, jogurty a ovoce moc nemusím). Řekla jsem si, že pro jednou zhřeším. Pročítala jsem obsah složení a každá paštika obsahovala játra. Vybrala jsem tedy paštiku pro děti, pro pocit, že bude nejméně nezdravá. Ovšem celou cestu k pokladně a posléze ve frontě jsem brečela. Měla jsem z toho strašně špatný pocit, výčitky a zároveň i strach, abych miminku opravdu neublížila. To je vlastně další věc – byla jsem přecitlivělá a asi ještě stále jsem. Rozbrečím se třeba i u reklamy.

Každopádně si říkám, že naše maminky i babičky jedly, na co měly chuť a nijak zvlášť to neřešily. Zároveň si však uvědomuji, že dnešní doba je jiná, než bývala. Naše mamky a babči neměly příliš velké problémy s otěhotněním na rozdíl od dnešních párů. Proč toto přirovnání při úvaze o stravě? Možná vše částečně souvisí s naší životosprávou. Dříve bývaly k dispozici zdravější produkty nežli v dnešní době. Bylo v podstatě všechno bio. Na trhu nebylo mnoho zahraničních výrobků a lidé si mnoho věcí dělali doma sami (paštiky, marmelády, zákusky aj.), potraviny se tolik nešidily (uzeniny, mléčné výrobky, maso aj.). Možná proto je tolik varování na internetu, co je nezdravé jíst. Nevím. Snažím se vystačit s méně pestrým jídelníčkem chutí.

S nadšením očekávám druhý trimestr a doufám, že mé chuťové pohárky se opět probudí.