Mimi LIVE! (12): Máme za sebou první očkování

Miminka za sebou mají první píchání a oba kluci to statečně přežili. A co trápí jejich maminky? Nedostatek přebalovacích pultů a hlučné diskotéky.

Mimi LIVE!, sesterský projekt Těhulky LIVE! vás bude provázet životem malého človíčka od jeho příchodu na svět až do prvních narozenin. Chcete novým hrdinkám seriálu Mimi LIVE! něco vzkázat? Pište jim do naší diskuse Mimi LIVE! Jonášek a Šimonek.


Maminka Bára: Jak to chodí v nákupním centru

Jonášek se někdy fotit nechce.

Milé čtenářky i čtenáři Babywebu,

v uplynulém týdnu nás čekaly dvě návštěvy doktora a z obou jsem byla trochu nervózní. Nejdřív první očkování hexa vakcínou. Samotné očkování Jonášek zvládl docela dobře. Sice plakal, ale jen chvilku při samotném píchnutí, pak na to brzo zapomněl. A obávaná reakce se žádná nedostavila, tak jsme sirup proti horečce kupovali zatím zbytečně. Další pak byla kontrola u ortopeda, ten naštěstí zjistil, že Jonáškovy kyčle se oproti minulé návštěvě zlepšily, takže to je taky na dobré cestě.

Nákupní centra a kočárek

Dost se mi ulevilo, tak jsme to šli hned oslavit (teda spíš já) do nejbližšího nákupního centra. Dát si mou oblíbenou kávu (bez kofeinu) a vyřídit pár nákupů. Moc jsem si to ale neužila, zjistila jsem, že maminky s kočárky to v nákupních centrech nemají obzvlášť jednoduché. A to se mi ještě jako bezdětné zdálo, že je tam pro ně všechno připravené – speciální parkovací místa, speciální toalety s přebalovacími pulty.

Jenže tehdy jsem neviděla, že těch speciálních parkovacích míst je velmi málo a nikdy nejsou volné a dávat do auta autosedačku na klasickém místě, ještě když vedle vás zaparkuje nějaký „šikula“, je problém. A že těch přebalovacích pultů je taky málo a stojí před nimi fronta. Na druhou stranu jsem si vyzkoušela, že když mimi brečí, jde ho přebalit i v autosedačce na chodbě před toaletami)

Bude z něj mamánek?

Z Jonáška se stává pěkný mamánek. Když přijela na návštěvu babička, která bydlí daleko a byla u nás teprve podruhé, trvalo mu, než si na ni zvykl. Ze začátku brečel a uklidnil se až u mě. Asi se bál, že ho už nebude přebalovat a krmit maminka. Na tatínka je zvyklejší, ale když je hodně nešťastný (což naštěstí není moc často), uklidní se snáz u mě.

Ale tatínek nachází poslední dobou svůj vlastní způsob a uklidňuje Jonáška hrou a hračkami. Tak to vypadá, že tatínek bude na hraní a blbnutí a máma na mazlení a uklidňování. Jak to tak bývá. A takové blbnutí je důležité pro rozvoj, třeba koordinaci pohybů ručiček. Sotva s tím tatínek začal, už to nese své ovoce…

Hračky pomáhají koordinaci pohybů

Novinkou posledního týdne je, že se Jonášek začal ve velkém zajímat o hračky. Doteď se raději díval na naše obličeje, jak mluvíme nebo se na něj smějeme, a předměty ho příliš nezajímaly. Pak dostal od babičky kolotoč nad postýlku a ten ho zaujal. Díval se na plyšáky, kteří na něm visí, a povídal si s nimi.

Nejdřív se nesnažil na hračky sahat. S ručkama sice mává hodně, ale jeho pohyby jsou zatím nekoordinované. Tak si občas vyrazí lahvičku s jídlem a pak brečí, že chce jíst. Nebo si vyrazí z pusy dudlík a pak ho chce zpátky.

To se ale asi brzy změní. Teprve pár dní se zajímal o hračky a už na ně začal i sahat – a nebylo to náhodné, trefoval se do ovečky, která chrastí, docela pravidelně. Jestli to půjde takhle rychle, za chvíli bude chodit 🙂

Zkušenost týdne

Do Makra nesmí děti do 12-ti let. Není to nic nového, ale já jsem to nevěděla a naplánovali jsme si s Honzou o víkendu velký nákup. Smůla.

Přeju všem maminkám i tatínkům krásný týden a těším se příště.

Vaše Bára

Jaké byly vaše první dny doma, milé maminky? Napište nám.


Maminka Julie: Šimonek si s námi povídá

Fotografie: ateliér Fotopromě

Milé čtenářky a čtenáři Babywebu,

další týden utekl a já jsem to málem ani nepostřehla. Měli jsme trochu perný víkend, ale to spíše my s manželem.

Jelikož bydlíme na vesnici, kde se ještě konají zábavy a diskotéky, jednu takovou jsme zažili v sobotu. Bydlíme u kulturního domu a v pátek se konala diskotéka. S manželem už jsme na hluk zvyklí, ale bála jsem se o Šimonka, že se vůbec nevyspí.

Zase mě mile překvapil a po koupání vydržel skoro do tří hodin, kdy už diskotéka končila. Bylo to dost nahlas, ale s ním to ani nehlo a spinkal jako andílek. Naštěstí se tyto akce konají jednou za měsíc nebo za dva, tak se to dá vydržet.

Šimonek se učí rychle

Naše dítko se také každým týdnem učí nová „slovíčka“. Nejdříve to byl takový výskot, který přecházel ve slabiku „aů“, potom se přidalo „gl“ a tento týden už dovede sevřít rty a napodobovat zvuk „prdíku“. Je to zábava ho poslouchat, když se dobře vyspinká a chce si takhle povídat. Většinou je to po ránu a vydrží mu to i dvě hodiny, pak naštěstí ještě usíná. Sice jen lehkým spánkem, ale stihnu něco rychlého uvařit.

Fotografie: ateliér Fotopromě

Když leží na bříšku nebo si jej dám čelem k sobě, tak se dost snaží opírat o ručičky a zvedat hlavičku. Už ji docela udrží sám a neplandá mu tak ze strany na stranu, ale pořád ji ještě přidržuji. V ručičkách má taky čím dál větší sílu, a když mne chytl náhodou za vlasy, tak mi málem pár vyškubl a musela jsem volat manžela, aby mě z jeho sevření vyprostil. Často také ručičky svírá v pěsti a ty si pak dává do pusinky nebo s nimi rozhazuje kolem sebe a bouchá do podložky. Je to hotový atlet.

Nejlépe se spí v dešti

Odpoledne stále chodíme ven a to i v dešti. Bubnování mu dělá moc dobře. V neděli se vydal na procházku s babičkou a tu zastihlo krupobití. Naštěstí se stihli schovat do zastávky, kde se prý Šimonek pěkně prospal, protože na plechovou stříšku to pořádně bubnovalo.

Už i tatínek se může více zapojit. Většinou spolu leží na posteli a tatínek mu něco povídá, zpívá nebo pouští hudbu. Myslí si, že z něj bude nějaký skladatel. Je vidět, že už si taky navzájem rozumí, ale když nejsem poblíž, tak je manžel dost nervózní, což se přenáší i na miminko a to potom pláče.

Když jsem si odběhla jen na půl hodinky, tak se vzbudil a manžel mi volal, že se musím hned vrátit, protože má Šimonek hlad. Ten ale potřeboval jen jistotu a pochovat. Sice si trochu cucnul z prsa, ale asi jen dvě minutky, takže šlo spíše o to pochování. Ženy mají ten instinkt vrozený a taky více zkušeností, protože jsou s dětmi většinou pořád, takže je to přirozené.

Rosteme a přibíráme

V úterý podstoupilo naše zlatíčko první očkování a musím ho strašně pochválit. Vzbudil se, až když jsem ho svlékala, takže dostal první dávku hexavakcíny do jednoho stehýnka a první dávku Synflorixu do druhého stehýnka. Oplakal spíše ten vpich a u druhého dokonce brečel tak, že se nemohl nadechnout, ale sestřička mu zacpala nosík a hned to bylo v klidu. Oblékla jsem ho, a když jsem ho znovu ukládala do autosedačky, tak už krásně spinkal. Doma jsem jej hned zkontrolovala, jestli nemá teplotu a bylo to v pořádku. Naštěstí se neobjevil ani žádný otok nebo zčervenání. Další dávka nás čeká za měsíc.

U paní doktorky byl Šíma znovu zvážen a přeměřen, takže hlásíme váhu 5 470 gramů a 61 cm. Hlavička za poslední tři týdny vyrostla jen o půl centimetru a hrudníček taky. Byli jsme opět pochváleni, že hezky rosteme.

Naštěstí se kojení zase upravilo a jsme ve starých kolejích. I když ne tak úplně. Šimonek teď pije kratší dobu a paní doktorka říkala, že mi to asi líp teče, takže mu to stačí. Jsme oba spokojeni a tak to má být, takže z něj mám čím dál větší radost. Příští týden jedeme na promoce, z čehož mám docela hrůzu, ale snad to ustojíme.

Mějte se krásně.

Vaše Julie


JSME V TOM S VÁMI

Vaše redakce Babyweb.cz

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru nebo nás sledujte na facebooku:

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

TOPlist